Mediace Radka Janebová

Vymezení „mediace“ Obecně: Alternativní metoda pro řešení sporů, která pomáhá snižovat překážky v komunikaci a posporuje sociální sbližování lidí. Zákon o PMS (odst. 2): „Mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnosti směřující k urovnání konfliktního stavu a vykonávané v˙souvislosti s trestním řízením".

Charakteristiky „mediace“ Napomáhá lidem porozumět motivům protistrany. Pracuje s emocemi, které by měly být vysloveny. Pomáhá stranám rozhodovat samostatně a tím posiluje jejich odpovědnost. Klade důraz na budoucnost, nikoliv na minulost. Cílem je vytvoření dohody, která je přínosná pro všechny strany, závazná, ale zároveň flexibilní. Je založena na zájmech a potřebách, nikoliv na pozicích. Je třeba souhlas všech stran.

Dohoda Je cílem mediace (zpravidla urovnává vzniklý konflikt, vyjasňuje situaci, formuluje způsoby vyrovnání škod). Měla by naplňovat zájmy a potřeby, a nikoliv pozice. Pozice – „Já chci peníze“ Zájem – je potřeba skrytá za pozicí (dostaneme se k ní skrze otázku: „K čemu ty peníze chcete využít?“)

Zájmy Věcné – peníze, bydlení, vybavení Procedurální – je ošetřena potřeba určitého chování a způsob, jak bude toto jednání probíhat (kdo, kdy, jak) Vztahové a psychologické zájmy (např. potřeba být s dětmi) Někdy se tomu říká „dělení koláče“ – když je zdánlivě jeden velký neřešitelný konflikt rozdělen na několik dílčích oblastí, které se odděleně stávají řešitelnými

Principy „mediace“ Nestrannost – neměl by stranit jedné straně Vyváženost – aby se strany rovnoměrně podílely na řešení sporu Neutralita – nehodnotící postoj (respektuje návrhy stran) Nezávislost – mediátor není finančně, psychicky, ani vztahově propojen s žádnou stranou

Technika „přerámcování“ Technika odvádějící pozornost od „pozic“ k „zájmům“ („K čemu vám peníze budou?“, „Co byste potřebovali, aby dohoda fungovala?“)

Sedm fází mediace 1. Nultá fáze: Příprava před mediací - předběžné schúzky mezi mediátorem a jednotlivými účastníky - dohodnout se, zda je mediace na místě

Sedm fází mediace 2. Zahájení na první společné schůzce Představit sebe a přítomné (plus uvažovat nad rozsazením), dojednat oslovování (tykání, vykání). Ujistit se, že obě strany rozumějí tomu, co je mediace a chtějí se jí účastnit. Vymezit mediaci, její fáze a pravidla mediace, rozdíl mezi soudem a mediací (čas, průběh, počet setkání, zákaz agresivity a vulgarismů, hovořit na mediátora, kdo bude první hovořit) a získat souhlas s těmito pravidly. Vymezit roli mediátora (neutralita a nestrannost, není soudce). Vymezit roli právních zástupců či dalších osob (mají být, jaká je jejich role). Upozornit na důvěrnost informací. Seznámit s poplatky. Dát prostor pro dotazy.

Sedm fází mediace 3. Mediátoři naslouchají stranám Účastníci dostanou prostor pro vyjádření vlastního pohledu na spor. Mediátor shrne, v čem spočívá konflikt. Měly by být vyjasněny problémy a zájmy všech stran („dělení koláče“ – rozdělení problému na dílčí oblasti, které jsou odděleně řešitelné).

Sedm fází mediace 4. Strany naslouchají jedna druhé Cílem, aby strany pochopily, jak vnímá konflikt druhá strana. Vybublání emocí. Hledání bodů, kde se vzájemně chápou.

Sedm fází mediace 5. Hledání možných řešení Určení pořadí, v jakém budou dílčí témata řešena. Převádění pozic na zájmy. Předkládání návrhů ze strany stran (brainstorming). Hledání přijatelných řešení.

Sedm fází mediace 6. Dosažení dohody Dohoda u dílčích témat je konkretizována na kdo, kdy, kde, jak a co bude následovat, pokud jedna strana dohodu nedodrží.

Sedm fází mediace 7. Písemné sepsání dohody a ukončení mediace Sepsaná dohoda se nahlas přečte. Sepsanou dohodu musí obě strany i mediátor podepsat. Závěrem je třeba se rozloučit a ocenit účastníky za spolupráci.

Použitá literatura: ŠIŠKOVÁ, T., STÖHROVÁ, H. Mediace. In MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení v sociální práci. Praha: Portál, 2003, str. 135 - 147. (13)