Cestovní ruch Pobaltí Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/2-PV-1/11 Název DUM Cestovní ruch Pobaltí Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 17 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: cestovní ruch Litvy, Lotyšska a Estonska Vybavení, pomůcky Dataprojektor , atlas světa Klíčová slova Litva, Hora Křížů, Vilinius, Trakai, Lotyšsko, Riga, Estonsko, Tallinn, Palanga Datum 16. 2. 2013

Cestovní ruch Pobaltí Náplň výuky Baltské státy Estonsko Lotyšsko Litva

Baltské republiky Název Baltské státy, případně též Pobaltí nebo Baltikum označujeme 3 země v severovýchodní Evropě na východním pobřeží Baltského moře: Estonsko Lotyšsko Litva Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. obr. 1 Vznikly rozpadem SSSR v roce 1990 a 1991.

Estonsko Hlavní město: Tallinn Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: estonština (ugrofinský jazyk) Měna: euro Vznik: 1918, obnovená nezávislost 1991 45 226 km² 1 339  681 obyvatel

Cestovní ruch Estonska převažují poznávací okružní zájezdy, spíše krátkodobé spojené s návštěvou ostatních měst Pobaltí. Tallinn Vanalinn – Staré město, historická část hanzovního města s opevněním a hradem Toompea (13. – 17. století) – UNESCO Radniční lékárna – nejdéle fungující lékárna v Evropě (1415) Kadriorg (Kateřino údolí) – čtvrť barokních paláců   Čudské jezero ledovcové, 4 největší v Evropě, pláže, rybolov, vodáctví Pärnu lázeňské středisko u Baltského moře, písečná pláž oceněná modrou vlajkou

Lotyšsko Hlavní město: Riga Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: lotyština Měna: lotyšský lat Vznik: 1990 64 589 km² 2 248 000 obyvatel

Cestovní ruch Lotyšska Riga UNESCO – historická část města, bývalé hanzovní město, secesní architektura, Rižský hrad (sídlo prezidenta a muzeí)  Jūrmala středisko u Baltského moře, lázně, letní hudební slavnosti Obr. 4

Litva Hlavní město: Vilnius Státní zřízení: parlamentní republika Jazyk: litevština Měna: litevský litas Vznik: 1990 65 200 km² 3 195 702 obyvatel

Cestovní ruch Litvy Vilnius Staré město – historické jádro, UNESCO Královský palác, Prezidentský palác, „Jeruzalém severu“ Trakai bývalé hlavní město litevských knížat, vodní hrad Trakai Palanga Lázeňské středisko u Baltského moře, písečné pláže  Kuršská Kosa UNESCO, biosferická rezervace, mezi Litvou a Ruskem poloostrov s písečnými dunami, které mění svou velikost podle přílivu a činnosti větru Hora Křížů poutní místo, povstání 19. století, symbol útlaku SSSR vůči Litvě

Hora Křížů obr. 2

Trakai obr.3

Kontrolní otázky: Jaké je státní zřízení Pobaltských republik? Který stát má zavedenou měnu euro? Jak se nazývá významné poutní místo Litvy? Vyjmenuj UNESCO památky Baltiku. Který jazyk 3 zemí je odlišný? S jakým jiným jazykem je příbuzný?  

Seznam obrázků: Obr. 1. anonym, [vid. 16. 2. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Vlajky_Po balt%C3%AD.png/270px-Vlajky_Pobalt%C3%AD.png Obr. 2.Dezidor, [vid. 16. 2. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Hora_K%C 5%99%C3%AD%C5%BE%C5%AF.jpg/800px- Hora_K%C5%99%C3%AD%C5%BE%C5%AF.jpg Obr. 3. Jalo, [vid. 16. 2. 2012], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Trakai- Troki.jpg/800px-Trakai-Troki.jpg Obr. 4. anonym, [vid. 16.2. 2012], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Gulf_of_Ri ga-Beach.JPG/220px-Gulf_of_Riga-Beach.JPG

Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M., Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha 1999, ISBN 80-86034-39-9