Poučení z povodní 1997 na Moravě Hana Fluksová

Co je povodeň přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek - jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Dělení povodní z hlediska Zákona o vodách Přirozené povodně - povodně vzniklé především shodou přírodních podmínek v povodí vodního toku v daném místě Zvláštní povodně - povodně, jenž nevznikly z přírodních příčin, ale v důsledku technické závady či havárie na nějakém vodním díle v povodí příslušného vodního toku

Periodicita „malých pluviálů“ srážkově bohatá a srážkově chudá období se střídají přibližně v intervalech 5 – 7 let I pluviál (1078 – 1118)‏ historicky největší povodeň na Labi, navíc v neobvyklou dobu (září) => bez sklizně obilí neúrody v letech 1090 – 1096 způsobily rozsáhlý subkontinentální hladomor (přežila jen 1/3 obyvatel a pouze 1/10 dobytka)‏ II pluviál (1310 - 1350)‏ prvních 5 let hluboká neúroda, účinek dešťů zesílen mimořádně chladnými zimami a podnormálními teplotami ve vegetačním období povodně z tohoto pluviálu (na Labi, Rýnu i Dunaji) jsou řazeny k historicky největším vůbec III pluviál (1560 - 1600)‏ 5 let neúrod, mimořádné množství záznamů o povodních a katastrofických smyvech půdy z polí IV pluviál (1763 - 1804)‏ hladová léta 1770-72 způsobená sérií neúrod způsobených extrémním zamokřením pozemků (demografické důsledky hladomoru srovnatelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů)‏ V pluviál ??? (1995 – 2035) ??? postupné oteplování, klesající tendence odtokových množství z povodí s napjatou vodohospodářskou bilancí

Jak vznikla povodeň v roce 1997? Základem byla studená fronta spojená s tlakovou níží typu V.b přicházející od Janova (IT). To je ve střední Evropě srážkově nejvýznamnější klimatický fenomén, spojený s úhrny srážek často nad 100 mm/24 h. Při svém postupu k SV přinesla na naše území vydatné deště s nepřerušeným trváním od 4. do 9.7. 1997 Setrvání tlakové níže v oblasti JV od ČR způsobil postup tlakové výše od Azorských ostrovů směrem ke Skandinávii

Červencová povodeň 1997 na Moravě a Odře na Moravě, ve Slezsku a jižní části Polska spadlo během 4 dní více než 1/3 celoročního srážkového úhrnu (Lysá hora 4.-9.7. 586 mm)‏ srážkové úhrny nemohly být zadrženy povodím ani včetně jeho hrází hráze nemohly při přelití vydržet podemletí ani dlouhodobé podmáčení bází hráze na vzdušné straně a protrhly se, pak mohly paradoxně ochranné pásy bránit vodě při návratu do koryta

Proč nebyly schopny řeky pojmout tolik vody? ¼ délky našich toků je upravena na určitý kulminační průtok (Qn)‏ srážkově nadnormální roky 1995 a 1996 znamenaly po několikaletých hydrologických deficitech dosycení téměř všech našich povodí Proč se voda objevila i tam, kde ji ani odborníci nečekali? pár dní staré kvartérní sedimenty dokážou zahýbat výškopisem (v červvenci 1997 jen v oblasti Ostravy sedimentovalo 300 000 tun plavenin)‏ Nezanedbatelným faktorem bylo i množství splavenin na tocích beskydského flyšového pásma. Toky se tak nečekaně vylévaly z břehů a voda si následně hledala nová koryta. Přívaly se dostávaly za ochranné hráze a zaplavovaly “stojatě” obrovské plochy zemědělské půdy, louky, lužní lesy a v neposlední řadě i lidská obydlí daleko od původních řečišť. Pomohly některé jevy snížit dopad povodní? povodeň přišla začátkem žní, tedy v době, kdy byl ochranný vliv vegetace nejvyšší (max. možné zadržení srážek, menší smyv půdy i jiná erozní poškození)‏

Selhání státních i soukromých orgánů, organizací a institucí ... tři jezera o velikosti 3-4 fotbalových hřišť. Jezera nejsou naplněna vodou, ale nepopsatelnou, hustou černou tekutinou. Něco mezi vyjetým olejem, mazutem a naftou. Skutečné chemické složení je ještě divočejší. Když jdete po panelových hrázích kolem jezer, cítíte intenzívní zápach toho všeho. Kámen hozený na hladinu se hned neponoří, zhoupne se a pomalu klesá. Občas se prý na břehu objeví mrtvé, černým sajrajtem obalené labutě. Špatně přistály... koryta mnoha řek byla neudržovaná podceňení vývoje situace (časté předchozí vydatné deště snížily ostražitost lidí)‏ chyběly protipovodňové plány v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu v prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. V důsledku povodně byla místy až na několik týdnů narušena telefonní síť Tři tisíce metrů krychlových nebezpečných látek vytekly z podniku Transkorekta žádá odškodné za škody způsobené v chemičce Ostramo. Soud uznal její argumenty, že při povodních státní podniky zanedbaly své povinnosti. Moravské chemické závody

Povodí řeky Morávky je součástí povodí Odry u města Frýdek- Místek se vlévá do řeky Ostravice, ta pak za Ostravou do Odry Morávka - divočící štěrkonosná řeka karpatského typu Nádrž Morávka byla při nástupu povodně v režimu zkušebního naplnění části svého retenčního prostoru. Zkoumala se těsnost jejího asfaltobetonového návodního pláště, jenž byl v předchozích měsících sanován.

Denní srážkové úhrny v červenci 1997 UPS = ukazatel předchozích srážek, vyjadřuje stav nasycenosti půdy před mimořádnými srážkami

Důsledky pro mé nejbližší okolí voda v korytě řeky Mohelnice (150 m od našeho RD) vystoupala o 2 m, podemlela nejbližší dům (musel být stržen), ve svém toku obcí Raškovice zcela zničila několik splavů a v těsné blízkosti soutoku s Morávkou změnila řečiště až o 15 metrů asi 200 m po soutoku řek se voda vylila za ochranné pásy a nemohla se přes ně vrátit zpět do koryta po povodních i během nich se objevo- valy rozsáhlé sesuvy (v obci Skalice hrozilo dokonce sesunutí celého kopce i s kostelem) – zvodnělé vrstvy flyše z důvodu opravy trhliny hráze vypuštěná přehrada Morávka (8 km proti proudu) se během povodní zcela naplnila a odborníci se obávali že se protrhne (povodňová vlna by v místě našeho domu dosahovala výšky 4 m!)  ? řízený odstřel?

Něco pro přírodu PP Profil Morávky -  zahloubené koryto vzniklo nutností držet vodu v úzkém profilu (vedení potrubí)‏ NPR Skalická Morávka - při povodních obrovské přesuny štěrkových naplavenin, vhodné pro Myricaria germanica,

Malá statistika Při povodni bylo významně postiženo 34 okresů a 538 měst a obcí, 91 MZCHÚ, 12 CHKO a 2 NP, přitom šlo jen o 2,2 % rozlohy ČR Zničeno 1 495 rodinných domků a 18 246 silně poškozeno Evakuováno bylo 26 500 osob (z toho 3 427 letecky), 10 084 osob nouzově ubytováno Zahynulo 50 lidí (dalších 10 na její přímé následky)‏ Zaplaveno 50 000 ha zemědělské půdy, uhynulo 30 000 ks hospodářských zvířat a 18 300 kg ryb Z provozu vyřazeno 946 km poškozených a zatopených železničních tratí, 13 železničních stanic a zničeno 26 mostů Poškozeno 1 850 km silnic a 851 mostů (48 zničeno)‏ Přímé materiální škody byly vyčísleny na 62,6 miliardy Kč, z toho 39,2 miliardy Kč na nemovitém majetku

Preventivní opatření pro plynulý průchod povodní dostatečně vysoké mosty s menším počtem pilířů (nezanáší průtočný profil)‏ uvolnit kritická místa v zaplavovaných územích a přehodnotit povolování nových staveb (stavby v zůžených profilech tvoří hráze a vzdouvají vodu, která nezpomalena vývary nabírá rychlost a ničivou sílu)‏ důsledná a systematická obnova protierozních opatření na zemědělských půdách v případě protržení ochranných hrází vodu neodvádět pryč od nivy co nejpřirozenější tvar koryta (tvar širokého U nebo lichoběžníku)‏ vybírat místa pro rozliv k odlehčení povodňových průtoků (boční hráze, … ) systém ochrany by měl začínat v horních částech povodí ochranná protipov. opatření se mají nazájem doplňovat

Přínos povodní 1997 vyvinutí nových protipovodňových řádů a odstranění největších nedostatků na celém území ČR, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později. jeden z hlavních podnětů, které přispěly k rychlému a nadprůměrnému (v celoevropském měřítku) rozšíření mobilních telefonů v České republice zregulovaná koryta vodotečí byla povodní „revitalizována“ - částečně se obnovily meandry, štěrkové náplavy i přirozené břehy

Zdroje informací Beránek, M., Vašků, Z.: Příčiny záplav a prevence. Vesmír 76, 1998, s. 551-552 http://www.arnika.org/moravka/moravka6.htm http://povodne97.nazory.cz/ http://www.voda.gov.cz/portal/cz/ (vodohosp. informační portál)‏ http://heis.vuv.cz/ (Hydroekologický inf. systém VÚV T.G.M.)‏ Koutecká, V.: K povodním 1997. Živa 46, 1998, s. 153 Vašků, Z.: Naše malé pluviály. Vesmír 76, 1997, s. 512-515 Vašků, Z.: Povodeň a krajina. Vesmír 77, 1998, s. 578-580 Soukup,M., Kulhavý, Z.: Povodně let 1995, 1996 a 1997. Vesmír 76, 1997, s. 516-522 Odbor vodohospodářské politiky Mze ČR: Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 1997, 1998, Praha