Regionální hierarchie a prostorové interakce 1 Geografická hierarchizace 17. 10. 2007

Východiska Geografický prostor není homogenní entita Jedním ze základních témat geografie je členění (diferenciace) geografického prostoru podle zvolených výzkumných cílů a metod Každé takové členění je účelové zkreslení reality (na základě výzkumných otázek)

Obecně k hierarchiím Prostorový rozsah komponentů vyšší úrovně je větší než na úrovních nižších Komponenty na vyšší úrovni se vyvíjejí (mění) pomaleji než na úrovních nižších Vyšší úrovně kontrolují úrovně nižší Struktury, které vykazují řád na jedné úrovni, mohou na úrovni jiné náhodný charakter Nestabilita vyšších úrovní může být odrazem nestability na úrovních nižších

Pojetí geokomplexu a geosytému V geografickém prostoru se objevují a opakují určité pravidelnosti Na jejich základě se vymezují prostorové jednotky Fyzicko-geografické Sociálně-ekonomicko-geografické Komplexně geografické

Geokomplex Relativně uzavřená část přírody, svázaná procesy a s provázanými geokomponenty, které ho budují, utvářejí Konkrétní fragment epigeosféry uzavřený přírodními hranicemi a organizovaný pravidelným rozložením vzájemně svázaných geokomponentů Geokomplex je universální konceptem, který lze použít v případě různě velkých jednotek Homogenní - nejnižší hierarchická úroveň, je jednotný z hlediska geokomponentů Heterogenní – stupeň heterogennosti roste s hierarchickou úrovní a velikostí prostorové jednotky Částečný – založen na určitém geokomponentu Úplný

Geosystém Geokomplex, kde hrají roli i procesy spojující jednotlivé komponenty geokomplexu Geokomplex: důležitá je struktura Geosystém: důležitá je funkce Intertní část: geologický podklad, georeliéf (kostra geosystému) Mobilní část: vnější (radiace), vnitřní (pohyb materiálu a energie) Prostorová struktura (stabilní uspořádání komponent geosystému) Časová struktura (vývoj uspořádání geosystému v čase)

Taxonomie geokomplexů 2 koncepty klasifikace geokomplexů Geochemický Fyzickogeografický 1) Geochemický Vznikl v SSSR Využíván především v pedogegrafii a půdní hydrologii Typy geokomplexů Eluviální (autonomní) Eluviálně-akumulační Akumulačně-eluviální Transeluviální Supraakvální Subakvální

Geochemický koncept

Taxonomie geokomplexů 2) Fyzicko-geografický koncept: Klasifikace geokomplexů s využitím dvou systémů A) Typologického B) Regionálního V obou případech hraje roli hierarchie

Fyzickogeografický koncept Jednotky typologického systému Facie (top) Nejmenší přírodní prostorové komplexy Oblasti („uročišče“) dynamicky propojené topy Území (chora) více oblastí Krajina Nejvyšší jednotka

Fyzickogeografický koncept Jednotky regionálnícho systému FG region Hierarchicky nejvyšší prostorová jednotka Provincie Podprovincie Makroregiony Mezoregiony Mikroregiony

Taxonomie geokomplexů Geochemický i fyzickogeografický koncept taxonomie komplexů používají různé klasifikační systémy Tyto klasifikační systém jsou neporovnatelné

Fyzickogeografický koncept Propojení typologického a regionálního systému 4 velikostní dimenze: Topická (facie): nejmenší geograficky významné přírodní geokomplexy, které považujeme za geograficky a ekologicky kvazihomogenní (0,5 ha až několik km2) Chorická (nanochora = „uročišče“, mikrochora, mezochora): relativně homogenní plochy (pouze podle zvoleného kritéria) Regionální (makrochora, megachora):geokomplexy již mají výrazný individuální charakter Geosférická (planetární) Spojení obou systémů Chorická a regionální úroveň – výsledek regionalizace Topická úroveň (homogenní topické jednotky) – výsledek typologie

Styčné body obou systémů

Topická dimenze Parciální jednotky Komplexní jednotky Morfotop má na celé ploše přibližně stejné morfometrické charakteristiky Sledujeme chemické složení horniny, uložení, charakter, absolutní a relativní výšku, sklon, spád (relativní výška), orientace (směr sklonu svahu), expozice svahů Komplexní jednotky Geotopy, ekotopy Elementární, nejmenší komplexní geografické jednotky

Chorická dimenze Dva nebo více topů tvoří choru Syntéza Mikrochory až makrochory. Syntéza Prezentuje kombinaci celostních charakteristik FG sféry a charakteristik jednotlivých FG složek jakož i vazby a vztahy mezi nimi Zohledňuje i antropické ovlivnění FG složek

Hierarchie v humánní geografii Venkov a land use Johann von Thünen a využití ploch 1826 – Meklenbursko Podmínky platnosti: Existence izolovaného státu odstřihnutého od ostatního svět Existence dominujícího střediska v tomto státě Umístění města v isotopickém prostoru

Hierarchie v humánní geografii Sídla Hierarchické řetězce Pravidlo velikostního pořadí (rank-size rule) Vzorec: Pr = Pl/R Pr – populace r-tého města Pl – populace největšího města R – pořadí r-tého města Logika řetězců velikostního pořadí Analogie v botanice, lingvistice (frekvence slov) Jednorozměrný vzor systému osídlení

Hierarchie v humánní geografii Sídla Christallerova teorie centrálních míst (central place theory) Dvourozměrný vzor systému osídlení 1933 jižní Německo Inspirován von Thünenem a Weberem Centrální místa – poskytují služby svému zázemí Centra vyššího řádu poskytují širší nabídku služeb Centra nižšího řádu poskytují užší nabídku služeb (pouze základní) Příklad škol (vysoké – střední – základní)

Hierarchie v humánní geografii Sídla Christallerova teorie centrálních míst (central place theory) Tři případy modelu: Optimalizující trh – nižší středisko leží mezi třemi vyššími (konkurujícími si) Optimalizující dopravu – nižší středisko leží na nejkratší spojnici mezi středisky vyššími Optimalizující správu (administrativu) – nižší střediska spadají zcela jasně do působnosti středisek vyšších

Hierarchie v humánní geografii Sídla Rozšíření Christallerova modelu August Lösch – sektory ve formě výsečí Walter Isard – segmenty