Programovací jazyky Programovací jazyky jsou jazyky sloužící k tvorbě počítačových programů Dělení:  nižší  vyšší jazyky primitivní, jejichž instrukce (víceméně přesně) odpovídají příkazům procesoru podstatně srozumitelnější, struktura jejich zdrojového kódu je logická

Assembler Assembler (oficiálně česky Jazyk symbolických adres) vznikl někdy na konci čtyřicátých let minulého století. Patří mezi nižší programovací jazyky (strojově orientované). To znamená, že "slova" jazyka víceméně odpovídají instrukcím strojového kódu. Jejich podoba je však samozřejmě zapamatovatelnější (alespoň pro ty, kteří umějí anglicky). Kompilátor má tedy podstatně jednodušší práci, než u vyšších jazyků (to jsou prakticky všechny ostatní). Výhodou je vysoká rychlost kompilace, a někdy i programu. Každý soubor s příponou.exe nebo.com se dá převést na assembler bez ohledu na jazyk, v jakém byl napsán. Tím se program stane pro člověka mnohem čitelnější, než strojový kód. Programy, které toto umožňují se nazývají disassemblery. Disassemblery se dají zneužít ke crackování programů (měnění těch částí kódu, které chrání software před nelegálním kopírováním). Vznik assembleru byl ve své době docela pokrok, před tím se programy psaly jen přímo ve strojovém kódu, a najednou si programátor nemusel pamatovat (nebo zdlouhavě vyhledávat v tabulkách) spousty nezapamatovatelných znaků. Například instrukce pro skok (jump) v Assembleru je JMP (+ parametry), pro nastavení (přesun) dat (move) MOV (+ parametry),... Až o hodně později Assembler nahradily vyšší programovací jazyky a asm se dnes používa jen jako jejich doplňek.

A SEGMENT ASSUME CS:A,DS:A ORG 100H START: MOV AH,9 MOV DX,OFFSET TEXT INT 21H MOV DL,'$‚ MOV AH,2 INT 21H INT 20H TEXT DB 'TENHLE PROGRAM',13,10,'UMI NAPSAT I $‚ A ENDS END START ukázka zdrojového kódu napsaného v assembleru

Basic Basic je dnes už překonaný programovací jazyk. Byl vyvinut v roce 1964 v Darthmouth College v USA. Název vznikl zkratkou Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code, což víceméně znamená: Pro začátečníky určený víceúčelový programovací prostředek. Byl určen pro výuku programování. Basic nemá pevně danou normu - existuje mnoho "typů" (Basic-G, QBasic, Visual Basic, PDS,...). Další vlastností Basicu je jeho vhodnost pro krátké prográmky, ovšem píšete-li něco většího, zaručeně se ve zdrojovém kódu ztratíte. Je to proto, že nemá moc velké formální požadavky - nemusíte vůbec nic definovat (což silně ubírá na přehlednosti)

ukázka zdrojového kódu napsaného v Basicu 10 CLS 20 PRINT "Napis libovolne kladne cislo"; 30 INPUT A1 40 IF A1<0 THEN IF A1=0 THEN PRINT "Vyborne, je fakt kladne„ 70 GOTO PRINT "Je zaporne, mas napsat kladne!!!"; 90 GOTO PRINT "Je to nula, mas napsat kladne cislo!!!"; 110 GOTO END

C Jazyk relativně nízké úrovně, původně zaměřený na programování operačních systémů. Má velmi úsporné vyjadřování, a proto je poněkud nepřehledný. Existuje velké množství rozšíření jazyka, nejznámější je objektově orientované C++. Syntaxi "céčka" převzala pousta dalších jazyků (PHP, Java, Perl,...)

Delphi je objektově orientovaný programovací jazyk pro operační systém Windows. Ve skutečnosti jde o Object Pascal ( = Pascal upravený pro objektově orientované programování) doplněný množstvím různých knihoven a vizuálním prostředím. Delphi vyvinula firma Borland (známý výrobce dnes už legendárních překladaču Pascalu). Existuje více verzí, nejnovější je (myslím) verze 8. Správně by se měl název Delphi používat jen pro to vývojové prostředí, avšak já jej zde budu používat i pro onu Borlandovskou verzi Object Pascalu. Delphi má (jak jsem už napsal) vizuální prostředí – to znamená, že se celý program ovládá myší (jen vlastní kód se musí psát). Programovací prostředí je tvořeno několika panely, s nimiž programátor pracuje. Například si z jenoho panelu vybere nějakou komponentu (jednu ze "součástek", ze kterých se skládá program, např. tlačítko, editační pole, ale i clientsocket - "neviditelný" nástroj umožňující práci se skupinou síťových protokolů TCP/IP), tuto komponentu potom vloží na formulář (= hlavní okno) nově vznikajícího programu, díky tomu s ní protom může v programu pracovat. Zároveň skládáním viditelných komponent určuje vzhled své aplikace. Pomocí jiného panelu zase nastavuje vlastnosti komponent ležících na formuláři, vytváří procedury jako reakce na událost (jediným klikntím,...). Delphi

ukázka vývojového prostředí Delphi