VÝVOJ GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ V ČR Hlávka Miroslav

Historie 1525 matematik a astronom Jean Fernel určoval poloměr Země pomocí počítadla na vozu (určil poloměr 6373 km) 1613 použití trigonometrické sítě pro výpočet meridiánového oblouku (síť měla 13 vrcholů a 3 základny)

Trigonometrické sítě na našem území Katastrální triangulace 1821-1864 Vojenská síť 1862-1898 Jednotní trigonometrická síť katastrální 1920-1957 Astronomicko-geodetická síť Souřadnicový systém 1942 Souřadnicový systém 1942/83

Katastrální triangulace První geodetický základ na našem území (v sázích, později v metrické míře) Aby nedošlo k velkému zkreslení bylo použito více souřadných systémů v Cassiniho zobrazení (každý systém měl v počátku významný bod I. řádu Obsahovala body I-IV řádu

Vojenská triangulace Poměrně přesná síť I. Řádu s jedinou základnou u Josefova, střední chyby ve směru 0,93‘‘ polovina uzávěrů pod 1‘‘ Síť byla zpracovány na referenčním Besselově elipsoidu Nedostatkem bylo chybná orientace celé sítě (10‘‘ v azimutu) a určení rozměru sítě z jedné základny

Jednotná trigonometrická síť katastrální Budování JTSK probíhalo v těchto základních etapách Zaměření základní trigonometrické sítě Zaměření a zpracování bodů I. Řádu Zaměření a zpracování ostatních bodů (II.-V. řádu) Snaha co nejrychleji vybudovat základ pro nově vzniklou republiku Nebyla provedena nová astronomická měření Nebyly měřeny geodetické základny a Síť nebyla spojena se sítěmi okolních států

Bylo převzato část měření z vojenské triangulace Taktéž její tvar a orientace byla převzata z vojenské triangulace Převzaté měření se transformovalo pomocí 107 identických bodů do křovákova zobrazení

Souřadnicový systém 1942 (S-42) Od roku 1931 se budovala astronomicko-geodetická síť pro kterou bylo změřeno: Úhlově 227 trojúhelníků s e144 vrcholy Astronomicky 53 bodů 6 základen (invarovými dráty) Gravimetricky okolí 108 bodů I. řádu a 499 bodů II. řádu Částečné spojení s trigonometrickými sítěmi sousedních států

Souřadnicový systém 1942/83 Došlo k ke zpřesnění a doplnění naměřených hodnot AGS Změřeno 12 délek stran elektronickými dálkoměry (z toho 6 původních základen) Nově změřeny astronomické souřadnice a azimuty na některých bodech (na většině bylo provedeno pouze kontrolní měření Byly nově určeny tížnicové odchylky Byly opraveny některé úhly Spojení se sítěmi okolních států (NDR, Polskem, SSSR a Maďarskem)

Prostorové sítě • Síť NULRAD 1991-1992 • Síť DOPNUL 1994-1995 • Základní geodynamická síť (ZGS) 1995- • SÍŤ CZEPOS (Česká síť permanentních stanic pro určování polohy) 2005- • Vybrané body ČSTS, Vybrané zhušťovací body 1996-2006

Síť NULRAD (nultého řádu) Byla určení prostorová poloha 19 bodů metodou kosmické geodézie (v systému ETRS Kritéria výběru bodů: Geometrická konfigurace Příslušnost k AGS Možnost centrického umístění(nebo excentricky do 100m) Splnění technických podmínek pro měření GPS Geodetický základ pro Evropskou síť EUREF

Síť DOPNUL (doplnění nultého řádu) Průměrná vzdálenost mezi body cca 25km Celkem bylo změřeno 176 bodů v deseti sektorech Body musely splňovat kritéria pro měření GPS Výpočty a vyrovnání bylo provedeno VUGTK Na bodech bylo měřeno pouze 1 den (na bodech NULRAD tři dny)

Základní geodynamická síť Slouží ke sledování pohybů zemského povrchu Je opakovaně zaměřována metodou GPS, velmi přesnou nivelací a gravimetricky Většina bodů má hloubkovou stabilizaci s pilířem

Síť CZEPOS Poskytuje uživatelům GNSS korekční data (v reálném čase i postprocessing)k určení přesné polohy Provozuje a spravuje Zeměměřický úřad Obsahuje 26 stanic rovnoměrně rozmístěných po ČR

Vybrané TB a ZhB Bylo zaměřeno 3096 TB a ZhB v systému ETRS 89 metodou GPS Touto sítí se zahustila síť DOPNUL Tyto body byly použity pro tvorbu globálního transformačního klíče pro převod z ETRS 89 do S-JTSK

Děkuji za pozornost