Soukromý život Boženy Němcové Monika Vánišová Gymnázium Jiřího Ortena
Barbora Panklová alias Betty 4. únor 1820, Vídeň otec – Johann Pankl, matka – Terezie Panklová Novotná Ratibořice u České Skalice vliv babičky jedináček – domácí učitel, zámek v Chválkovicích
Sňatek 1837 nátlak matky Josef Němec - finanční recipient nešťastné manželství
Sňatek V dopise neznámému adresátovi v r. 1854 Němcová přiznává: “Nikoho jsem nemilovala, když jsem se vdávala. Já oplakávala jen svoji svobodu - naříkala jsem, že zmařené jsou navěky krásné sny a ideály mého života. Já hledala ideál svůj, myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb, doplnění sebe…“
Barbora Němcová každoroční stěhování těhotenství – 4 děti (Hynek, Karel, Dora, Jaroslav) Červený Kostelec, Josefov, Litomyšl, Polná pražská vlastenecká společnost Václav Bolemír Nebeský – první láska, první verše 1843 Květy – Ženám českým Barbora → Božena Čejka (lékař) – první literární dílo: Národní báchorky a pověsti
Božena Němcová - počátky 1845 stěhování do Domažlic pohádky, pověsti, sociální situace lidí na Chodsku dílo: Obrazy z okolí Domažlického sílí v české obrozenecké společnosti vlastenectví a revoluční nálady rodina Němcova pod dohledem tajné policie
Božena Němcová - počátky 1848 směr Praha česko-moravské bratrstvo, utopický socialismus – František Matoušek Klácel 1848 (později) stěhování do Nymburska popuzení místních paniček – svobodomyslné, vlastenecké názory
„Pokoušela se i kouřit!“ V jejím životopise o tom píše Václav Tille: "Volné způsoby mladé paní, jejíž démonická krása vábila všechny muže, brzy způsobily upjatost a chlad. Zábavy u Němců staly se během léta 1848 předmětem živých rozhovorů. Němcová měla ráda společnost mladých mužů … Mladých hostů bývalo u Němcové v Nymburku dosti, i studentů z Prahy. Bývali veselí, hovořili, tančili, a Němcová bavila se se všemi živě. Nymburské dámy vyprávěly si s hrůzou, že se pokoušela i kouřit…"
Osamocení 1850 stěhování do Liberce Josef musí do Uher – ale sám! pokračující sledování policií, šikana další dvě lásky - Jan Hecelet - Dušan Lambl
Co na té Němcové je… “Božena Němcová byla vnadná, ba krásná žena, duchaplná, živá, zjev její okouzlil každého. Hlas svou něhou a líbezností vnikl do duše. Oči měla snivé, smavé, vroubené hustými řasami, vlas byl havraní a líce pobledlé, pěkných tvarů a ušlechtilých rysů. Postava souměrná, ba lepá, pohyby volné, vše působilo při ní kouzelně. Tož se nedivte, že měla mnoho ctitelů a že současně byla zatracována od mnohých žen, které jí dílem záviděly, dílem odsuzovaly její oslavování v kruhu literátů…”
Slovensko 1851 návštěva manžela Slovensko – další dvě návštěvy (1852) báchorky, pověsti, … neustálé sledování rodiny policií osobní korespondence nemoc syna Hynka – až po 6 týdnech smrt
Bída… po smrti syna Hynka se jí hroutí svět nemá peníze na živobytí děti hladoví žadoní o peníze životní dílo: Babička
V roce 1854 píše Janu Evangelistu Purkyněmu: “Já věru nevím už, co si počít, nemám groše peněz, a bez těch přece není živobytí možné. Dnes nemohu ani psát, protože nemám tolik peněz, abych si koupila papír. Kdybych sama byla, tak bych si z toho študentského života nic nedělala, jen když si trochu hlad zaženu, ale když se mám starat o tolik krků, to je smutná věc… Jen se nehněvejte na mne, a můžete-li, tak mi zatím nějaký zlatý zapůjčte… Vaše služebnice…” V listopadu 1854 prosí spisovatelka svého nakladatele Pospíšila: “Mnohovážený pane! Veliká potřeba donucuje mne prositi Vás, kdybyste mi několik zlatých ještě napřed dáti mohl … Nežádala bych to před ujednanou lhůtou, kdyby mne nouze k tomu nedoháněla… groše nemám v domě.”
Smrt K. H. Borovského poslední láska – Hanuš Jurenka izolovanost od pražské vlastenecké společnosti 29. červen 1856 umírá Karel Havlíček Borovský policejní dohled – Josef zatčen, Božena podává věnec propletený trním
Manželská krize Josef podává žádost o rozvod nakonec usmíření, spory ovšem pokračují Němcová odchází do Litomyšle práce v nakladatelství
Nešťastné manželství Sofie Podlipská o manželství Němcových napsala ve svých vzpomínkách: „Svého chotě ctila upřímně, jakkoli trpěla jeho prudkou povahou, vážila si jeho politického smýšlení, byla hrda na jeho povahu, byla vděčna, že rozuměl jejím snahám. Že neměl o její blahobyt více péče, že mu nebylo více něžnosti vrozeno, že na ni více nepamatoval a mnohou starost jen na ni vložil, o tom sotva se zmiňovala, a budiž mi prominuto, že já to činím… On sám byl ale také hoden politování a bylo by mu bývalo třeba opory. Jak se věci měly, nebyli tito dva manželé s to, aby byli jeden druhému oporou.”
Nemoc těžké onemocnění 1861 v zimě takové zhoršení, že ji manžel odváží zpět do Prahy 21. ledna 1862 zemřela
Podle Jaroslavy Janáčkové se až nedávno potvrdilo, jaké vlastně byly choroby Boženy Němcové: „My jsme poprosili, když jsme vydávali korespondenci, pana docenta Jiráska, a ten právě z dopisů a několika málo dokumentů, které existují, usoudil, že Němcová měla po léta tuberkulózu, a že se k tomu zřejmě přidala rakovina, do které vyústily nějaké předchozí gynekologické trampoty, které měla od narození syna Jaroslava. To byl velmi těžký porod, tehdy ji zachránil pan doktor Čejka, potom její celoživotní přítel a pomocník v literární seberealizaci. Ona si ho taky nesmírně vážila. Od té doby ona neměla děti, což byla tehdy anomálie. A muselo to být způsobeno gynekologickou nemocí.“
Zdroje Hahah: Božena Němcová. http://www.spisovatele.cz/bozena-nemcova Jana Šmídová, Kateřina Krejčí: Soukromý život Boženy Němcové v dopisech a dokumentech. http://www.rozhlas.cz/cro6/tipy/_zprava/soukromy-zivot-bozeny-nemcove-v-dopisech-a-v-dokumentech--1075307 , 19. 6. 2012 Ing. Dobromila Lebrová: Božena Němcová, spisovatelka - 190. výročí narození. http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010020020 , 4. 2. 2010
Děkuji za pozornost.