Podpora a prevence zdraví J. Králová
Zdravotní gramotnost Úroveň zdravotního vědomí občanů. Kognitivní a sociální dovednost, která determinuje motivaci a schopnost jednotlivců -získat přístup ke zdravotním informacím, -rozumět jim a -využít je k rozvoji a udržení dobrého zdraví (WHO)
Typy zdravotní gramotnosti: funkční, interaktivní, kritická Funkční zdravotní gramotnost - výsledek tradiční zdravotní výchovy spočívající v poskytování informací. Cílem je rozšířit a prohloubit znalosti lidí o zdravotních rizikových faktorech a vést je k ochotě přijímat předepsaná opatření.
Typy zdravotní gramotnosti Interaktivní zdravotní gramotnost - záměrem je rozvíjet schopnost občanů jednat samostatně a zodpovědně a být motivován k respektování pokynů.
Typy zdravotní gramotnosti Kritická zdravotní gramotnost - rozvíjí takové schopnosti, které se týkají individuálního chování jedince, jejichž cílem je podílet se na vytváření zdravotně příznivého sociálního prostředí.
Trochu historie Změna struktury nemocí, na které lidi umírají Počátek 20. stol – nakažlivé, přenosné nemoci Počátek 21. stol. – kardiovaskulární nemoci, nádory, úrazy, chronické nemoci (tedy nemoci související se způsobem života) Změna pojetí zdraví Počátek 20. stol. – zdraví je nepřítomnost nemoci Počátek 21. stol. – zdraví je bio-psycho-sociální a spirituální pohoda člověka Změna medicínského modelu Počátek 20. stol- pohled na člověka převážně z pohledu biologického (bio-medicínský model) Počátek 21. stol. – integrální/holistický model (dimenze biologická, psychologická, sociální, spirituální)
Trochu historie Prevence může významně snížit výdaje Změna podílů patogenů Počátek 20. stol. – patogeny (bacily, viry) jsou původci nemocí. Když je objevíme a odstraníme, lidé budou zdraví. Počátek 21. stol. Největším nepřítelem sobě jsem my sami. Rizikové faktor - alkohol, kouření, obezita, málo pohybu….nezdravý způsob života/životní styl. Změna postoje k prevenci – cca 50% všech příčin úmrtí je možné odstranit vhodnou prevenci. Prevence může významně snížit výdaje na zdravotní péči i péči následnou.
Prevalence – počet případů určité nemoci v dané populaci a čase. Základní pojmy Incidence – počet nových případů onemocnění vzniklých za určitou dobu v dané populaci. Prevalence – počet případů určité nemoci v dané populaci a čase. Morbidita (nemocnost) – počet onemocnění z definovaného počtu populace za určitou dobu.
Základní pojmy Profylaxe - z řeckého profylax – předsunutá hlídka. Ve zdravotnictví se jedná o soubor činností, které znamenají ochranu před určitou nemocí (očkování, preventivní prohlídky) Intervence – obecně zásah ve prospěch někoho nebo něčeho. Intervence v klinické medicíně – soubor opatření, prováděných ve prospěch nemocného, ohroženého nebo zdravého (aby neonemocněl). Jejím hlavním cílem je příznivé ovlivnění nemoci a všeho, co s ní souvisí. Hlavní intervenční postupy: prevence, terapie, péče. Prevence Podpora zdraví
Základní pojmy Profylaxe - z řeckého profylax – předsunutá hlídka. Ve zdravotnictví se jedná o soubor činností, které znamenají ochranu před určitou nemocí (očkování, preventivní prohlídky) Intervence – obecně zásah ve prospěch někoho nebo něčeho. Intervence v klinické medicíně – soubor opatření, prováděných ve prospěch nemocného, ohroženého nebo zdravého (aby neonemocněl). Jejím hlavním cílem je příznivé ovlivnění nemoci a všeho, co s ní souvisí. Hlavní intervenční postupy: prevence, terapie, péče. Prevence Podpora zdraví
Veřejné zdraví Veřejné zdraví: zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Ochrana a podpora veřejného zdraví -Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. ( § 2, zákon č. 258/2000Sb. , o ochraně veřejného zdraví)
Prevence Prevence – z latinského praevenire – předcházet. Soustava opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu (např. nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám…). V medicíně znamená předcházení nemoci a včasnou ochranu před chorobami a jejich nepříznivými důsledky.
Podpora zdraví - principy Health Promotion – posilování, rozvoj a podpora zdraví (někdy jen překládáme podpora zdraví). Proces, který lidem umožňuje zvyšovat kontrolu nad determinanty svého zdraví , a tak zlepšovat svůj zdravotní stav. (Glosář podpory zdraví, WHO , Ženeva, 1998). HP vychází z pěti základních principů: Je více zaměřeno na celou populaci a na podmínky její existence. Věnuje se hlavně takovým opatřením, která postihují determinanty zdraví i nemoci. Využívá komplementární (doplňkové, zejména vedoucí ke spolupráci) metody a postupy. Usiluje o účast a konkrétní podíl veřejnosti. Zdravotničtí pracovníci zejména v základní zdravotní péči hrají významnou roli.
Podpora zdraví
Prevence Základem teorie prevence je poznatek, že zdraví není osudově daný, nezměnitelný stav. Je závislé na individuálních zvláštnostech,společenských poměrech a odpovědnosti jedince. V širším smyslu jde předcházení vzniku, rozvoji, komplikacím, nepříznivým následkům nemoci a předčasnému úmrtí, a to intervencemi na úrovni jednotlivce nebo společnosti. V užším smyslu zabránění vzniku nemoci.
Příklady preventivních metod Salutogenní činnost – ochrana, podpora a rozvoj zdraví (v angl. Health promotion/podpora zdraví). Cílem je udržení zdraví a zvyšování jeho úrovně. Např. životospráva, pohyb Protektivní činnost – Protekce – ochrana, podpora. Protektivní je ochranný, podpůrný. Protektivní činnost ochraňuje před vznikem nemoci dosud zdravé osoby Výsledkem je snížení incidence. Např. očkování, protiúrazová zábrana Vyhledávací činnost osoby ohrožené vysokým rizikem onemocnění, latentně nemocné, manifestně nemocné, kteří nejsou léčení. Umožňuje včasnou léčbu a tím snížení prevalence chorob.
Oblasti prevence - zdraví Člověk či jeho zdraví může být chápáno jako celek složený z jednotlivých částí, které jsou na sobě vzájemně závislé. Cokoliv se stane jedné části, může ovlivnit další části. Každá část musí být chápána v kontextu celkového zdraví. Tělesné (Fyzické) zdraví Duševní (Mentální) zdraví Citové (Emocionální) zdraví Společenské (Sociální) zdraví Osobní (Seberealizační) zdraví Duchovní (Spirituální) zdraví
Typy prevence Podle času (primární, sekundární, terciární, kvartérní) Podle objektu (hromadná, selektivní, indikativní) Podle subjektu (společenská, osobní, zdravotnická) Podle metod (na úrovni jedince, skupiny)
Druhy prevence podle času Primární -specifická -nespecifická : podpora zdraví primordiální Sekundární Terciární Kvartérní
Prevence primární Zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, jimž se má bránit, a hledá způsobům jak jim předcházet. Bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo. Zahrnuje preventivní postupy směřující k zamezení vzniku nemoci. Jde o působení před vlastním vznikem nemoci. Podílejí se na ni zdravotníci, jednotliví občané, komunity, regiony a stát.
Primární prevence Specifická (profylaxe) je zaměřena na určitou nemoc, rizika. Patří zpravidla do činnosti zdravotníků, nebo jejich doporučení : očkování, určitý způsob života, jodizace solí, fluorizace vody. Nespecifická (obecná) – jsou to opatření vedoucí k celkovému posílení organizmu, ke zvýšení jeho odolnosti a k obecné ochraně zdraví. Patří do celospolečenské péče a jednání jedinců. Aktivity vedoucí k posilování a rozvoji zdraví (zdravotní výchovou, zdravotně žádoucím životním stylem).
Prevence primární nespecifická Podpora zdraví (health promotion) - proces umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním (např. životní styl) Primordiální prevence -předcházení vzniku a vlivu rizikových faktorů odstraňováním podmínek nepříznivých zdraví. (Zajišťuje stát a společnost např. přístup občanů k nezávadné pitné vodě, dostatek vakcín a jejich dostupnost.)
Prevence sekundární (klinická) Zaměřuje se na včasné objevení latentních stadií choroby, nejlépe v tzv. nesymptomatickém stadiu nebo v době, kdy je ještě možný návrat k normě (reverzibilní stav). Cílem je předejít rozvoji onemocnění, komplikacím , následkům, chronicitě, invaliditě, bezmocnosti, smrti. Jakmile dojde ke vzniku nemoci, uplatňuje se prevence sekundární. Čím dříve a komplexněji můžeme zasáhnout, tím lépe. Obvykle používána jako souborný název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení.
Vyhledávání rizikových znaků a latentních nemocí Testy (screeningové testy, detekce) Analytické epidemiologické metody –etiologické studie (Retrospektivní epidemiologická metoda, Prospektivní epidemiologická metoda) Kontrolovaný klinický nebo terénní pokus – intervenční studie Dotazník, řízený rozhovor
Prevence terciární Spočívá ve snaze o zmírnění důsledků problémového jevu a zahrnuje léčbu , rehabilitaci, rekonvalescenci a zabránění recidivám. Cílem je obnovení fyzických, psychických a sociálních funkcí člověka a zlepšení nebo alespoň udržení úrovně kvality jeho života.
Prevence kvartérní Znamená identifikování a předcházení důsledkům progradujících a nevyléčitelných chorob a poruch, optimalizace zbytkových funkcí a kvality života.
Zákonná úprava – prevence Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu (zdravotní péče, léčebně preventivní péče, závodní preventivní péče, zdravotnická soustava) Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (§§ 29-30 preventivní péče) Vyhláška č. 56/1997 Sb. , kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek
Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Účelem preventivních prohlídek je včasné zjištění ohrožení nebo poruch zdraví. Preventivní prohlídky provádí registrující lékař U pojištěnců se provádí preventivní prohlídka: a) v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života, pokud jim není poskytována dispenzární péče, b) v 18 měsících věku, c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky. V oboru stomatologie se provádí preventivní prohlídka: u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně, u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství, u dospělých jedenkrát ročně. V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně.
Lalondova zpráva – Kanada, 1974 Zdravotní stav jednotlivce ovlivňuje Genetická výbava : 10 – 15 % Zdravotnická péče: 10 – 15 % Prostředí: 20 – 25 % Způsob života: 50 – 60 %
Determinanty zdraví - WHO
Onkologická prevence pro ČR http://www. paliativnimedicina Primordiální prevence – snaha předejít tomu, aby byly osoby exponovány (vystaveny) faktorům prostředí, které by vedly k zvýšení rizika onemocnění, nebo aby si osvojily chování a životní styl vedoucí ke zvýšenému riziku nemoci. Primární p. – cílem je pokles výskytu zhoubných nádorů. Jde o snižování až eliminaci rizikových faktorů, které mají prokazatelný a přímý vliv na vznik malignit (kouření, alkoholizmus, sluneční záření..). Sekundární p. – je zaměřena na záchyt zhoubných nádorů v časném, plně vyléčitelném stadiu (screening rakoviny prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku..). Terciární p. - cílem je zachytit případný návrat nádorového onemocnění ve stále ještě léčitelné podobě. Kvartérní p. - předvídání a předcházení důsledkům progradujícího 0,a nevyléčitelného nádorového onemocnění, které mohou zkracovat zbytek života nebo snižovat jeho kvalitu (analgetická léčba, paliativní medicína, psychologická, duchovní a sociální podpora).
Onkologická prevence pro ČR http://www. paliativnimedicina Primordiální prevence – snaha předejít tomu, aby byly osoby exponovány (vystaveny) faktorům prostředí, které by vedly k zvýšení rizika onemocnění, nebo aby si osvojily chování a životní styl vedoucí ke zvýšenému riziku nemoci. Primární p. – cílem je pokles výskytu zhoubných nádorů. Jde o snižování až eliminaci rizikových faktorů, které mají prokazatelný a přímý vliv na vznik malignit (kouření, alkoholizmus, sluneční záření..). Sekundární p. – je zaměřena na záchyt zhoubných nádorů v časném, plně vyléčitelném stadiu (screening rakoviny prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku..). Terciární p. - cílem je zachytit případný návrat nádorového onemocnění ve stále ještě léčitelné podobě. Kvartérní p. - předvídání a předcházení důsledkům progradujícího 0,a nevyléčitelného nádorového onemocnění, které mohou zkracovat zbytek života nebo snižovat jeho kvalitu (analgetická léčba, paliativní medicína, psychologická, duchovní a sociální podpora).
Seznam použité literatury GLADKIIJ, I., KOLDOVÁ, Z. Propedeutika sociálního lékařství. Olomouc: UP v Olomouc, 1998. ISBN 80-244-1120-2. Hodnocení politiky podpory zdraví a její infrastruktury v ČR. Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Kostelec nad Černými lesy. 2004. ISBN 80-86625-14-1. HOLČÍK, J., KAŇOVÁ,P. PRUDIL, L. Systém péče o zdraví a zdravotnictví. Brno: NCONZO, 2005. HOLČÍK, J., ŽÁČEK, A. Sociální lékařství. Brno: Masarykova universita, 1995. JAGANJACOVÁ, D., HÁVA, P. Zdravotní politika prevence a léčby CMP – část. l. Zdravotnictví v České republice. 2/XIII/2010, s. 60-64.ISSN 1213-6050. KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005. ISBN80-200-1307-5. Oxford Textbook of Public Health. Vol. 3. , 5.vydání, ISBN 978-019-957944-0. PACOVSKÝ, J., SUCHARDA, P. Úvod do medicíny. Praha: UK, Karolinum, 20002. ISBN 80-246-0414-0.