Vypracovaly: Jana Rozsypálková Vendula Nesvadbová 4. A, 2006 PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ Vypracovaly: Jana Rozsypálková Vendula Nesvadbová 4. A, 2006

Definice psychologie zdraví: Psychologie zdraví je část obecné psychologie, která se zabývá individuálním chováním člověka a životními styly, které mají vliv na jeho zdraví. Předmět psychologie zdraví: zdravý život

Cíle: zjistit, co naše zdraví podporuje → SALUTORY zjistit, co naše zdraví podrývá a zeslabuje → STRESORY

Zdraví Definice Světové zdravotnické organizace: Zdraví je stav, kdy je člověku naprosto dobře, a to psychicky, fyzicky i sociálně. Definice zdraví podle Jara Křivohlavého: Zdraví je celkový stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobného snažení druhých lidí.

Vymezení normality Normalita = stav, který slouží k rozvoji zdraví 3 způsoby vymezení: STATISTICKY FUNKČNĚ SOCIOKULTURNĚ

STRES = stav nadměrné zátěže EUSTRES = dobrý krátkodobý stres, motivuje nás a posunuje nás dál DISTRES = negativní dlouhodobý stres, způsobuje rozpolcení, napětí, nemoci srdce a cév

Vznik distresu: situace, kdy stres vznikne a my nejsme schopni ho ovlivnit (nadměrná zátěž) nepředvídatelná situace (př. úmrtí) situace se subjektivně nepřiměřenými nároky zásadní životní změna (př. přestěhování) subjektivně neřešitelné konflikty

Reakce na stres: Uvědomění si zátěže, potlačování stresu Aktivace psychických obraných reakcí (př. nespavost) Aktivace fyziologických obranných reakcí (př. větší náchylnost k nemocem) První chorobné příznaky Propuknutí stresem podmíněné choroby

SALUTORY 1. COPING = zvládání stresu Formy zvládání stresu: Strategie netečnosti = apatie Strategie vyhnutí se Strategie napadení útočníka Posilování vlastních zdrojů síly

Jak předejít stresu Zlepšit informovanost o stresoru Zbavit se nesprávných představ Ubrat zátěž Něco zkrátit Něco přesunout na druhé Začít spolupracovat Pracovat na technikách

Techniky zvládání stresu Relaxace Meditace Imaginace

Osobnostní charakteristiky ovlivňující coping Přístup k těžkostem → lidé internalitní a externalitní Nezdolnost Optimismus Kladné sebehodnocení…

2. SOCIÁLNÍ OPORA = pomoc poskytovaná jinými lidmi člověku, který se ocitl v zátěžové situaci FUNKCE: Sociální opora slouží jako nárazník Opěrná sociální síť Připoutání osob Salutor

3. PREVENCE ZTRÁTY NADŠENÍ ZTRÁTA NADŠENÍ = SYNDROM VYHOŘENÍ = BURNOUT Příznaky (symptomy): Netečnost, nezájem, změna nálad Projev nízkého sebehodnocení Zvýšená únava, nerozhodnost Špatné soustředění, snížení výkonnosti…

Typy zátěže: Prevence: Neuspokojivé vztahy Nezdar v činnosti, v práci Nezvládání osobních problémů Pochybování o smysluplnosti snažení Silné otřesy sebehodnocení, sebedůvěry Prevence: Sociální opora (př. široký okruh přátel) Mnohostranný životní styl (př. zájmy, koníčky) Ujasnění životních cílů Zlepšování vztahů

4. POHYBOVÁ AKTIVITA FIT = způsobilý, tělesně schopný něco činit FITNESS = termín používaný při posuzování tělesné zdatnosti: Organická – zdatnost dědičná Dynamická – to, co si člověk vybuduje pravidelným tréninkem

5. VÍRA, DŮVĚRA A SMYSLUPLNOST Víra podle humanistické psychologie (Allport): Intrinsická – vnitřní víra, vychází z osobního přesvědčení člověka Extrinsická – vnější víra, motivována zvnějšku Smysl života = zaměřenost na cíl Člověk, který nemá pro co žít, trpí noogení neurózou (=ztráta smyslu života).

STRESORY 1. KOUŘENÍ Osobnost kuřáka: - multifaktoriální jev - základem je NIKOTIN → má depresivní účinek na CNS Osobnost kuřáka: Nižší sebevědomí (podléhá sugesci reklam) Nejistý člověk

Účinky kouření: Prevence: Výhody v krátkodobé perspektivě (zlepšení nálady, zvýšení sebevědomí, zvýšení výkonu) Negativní následky v dlouhodobé perspektivě (rakovina, vnitřní onemocnění, snížení kognitivních funkcí, start k dalším závislostem) Prevence: Příklad jiných lidí, kteří nekouří Nácvik nadějných životních dovedností (stres řešíme jiným způsobem než kouřením)

2. ALKOHOL A DROGY NÁVYK = člověk k navození stejného zážitku potřebuje více dávky ZÁVISLOST = člověk není schopen optimálně fungovat bez příjmu určité látky

Teorie alkoholismu: Genetická teorie → alkoholismus je dědičný Teorie očekávání → člověk očekává příznivé účinky alkoholu Teorie snížení napětí → člověk se uvolní při malých dávkách alkoholu Teorie sníženého sebehodnocení → zvýšení sebevědomí Teorie sociálního učení → člověk podléhá vzorům ve svém okolí (nejčastější teorie)

3. RIZIKOVÝ SEX Hlavní problém = přenos pohlavních chorob, nezdravé projevy sexu (sex. úchylky) ZDRAVÝ SEXUÁLNÍ ŽIVOT = dva pohlavně zdraví lidé navážou oboustranně uspokojivý sexuální kontakt a zůstanou si věrni VĚRNOST = neexistence jiných sex. styků ani ze strany muže ani ze strany ženy

Teorie vzniku obezity: 4. PŘEJÍDÁNÍ = problém obezity Teorie vzniku obezity: Teorie sociálního učení → člověk nereaguje na pocit nasycení, má stále chuť Teorie vztažného bodu → váha člověka je dána dědičně Teorie neuspokojeného afektu → člověk se oddává jídlu, protože nemá uspokojeny své tužby Prevence = POHYB

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ DUŠEVNÍ HYGIENA = věda, která se zabývá duševním zdravím → vědecky zpracovává pravidla, jak si udržet psychickou rovnováhu Vymezení podle Sigmunda Freuda: Duševně zdravý je takový člověk, který má schopnost pracovat, milovat a hrát si. Duševně zdravý člověk se umí adaptovat.

PSYCHOTERAPIE Definice: Psychoterapie je léčebná činnost užívající psychologických prostředků k dosažení prospěšné změny při různých poruchách, zejména při poruchách psychických funkcí. Vykonává ji pouze odborník = psychoterapeut

Dělení psychoterapie: Direktivní → klient se podřizuje nařízení psychoterapeuta (experta) Nedirektivní → terapeut podněcuje klienta, který sám najde přijatelné řešení Další dělení podle kvality vztahu: Individuální Kolektivní Skupinová

Dělení psychoterapie podle škol: Psychoanalytická Behavioristická Kognitivně behavioristická Humanistická

Příčiny vzniku psychických poruch: Dědičnost → Chromozomální aberace (př. Downův syndrom) → Monogenní poruchy (př. Alzheimrova choroba) Vnější prostředí → Teratogenní vlivy (v prenatálním vývoji) → Tělesné poruchy (nemoci, postižení) → Psychogenní poruchy (frustrace, deprivace…)

Únikové egoobranné mechanismy: → člověk se snaží uniknout působení vnějších vlivů: Popřením skutečnosti Potlačením Fantazií Racionalizací Regresí Substitucí…

KONEC PREZENTACE