Přeprava nebezpečného zboží

Úvod Tématické okruhy Nebezpečné vlastnosti věcí - definice fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných látek a přípravků obecné základy toxikologie

Definice právní předpisy nakládání s NCHLP - zákon č. 157/98 Sb. přeprava NZ - ADR, RID, zákon č. 111/94 Sb., o silniční dopravě odpadové hospodářství - zákon č. 185/01 Sb.

Nebezpečné zboží je zboží, které má jednu nebo více nebezpečných vlastností.

Nebezpečné vlastnosti - zákon č. 157/98 Sb. Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány za podmínek stanovených tímto zákonem jako:

výbušné oxidující extrémně hořlavé vysoce hořlavé hořlavé

vysoce toxické toxické zdraví škodlivé

žíravé dráždivé senzibilizující

karcinogenní mutagenní toxické pro reprodukci

nebezpečné pro životní prostředí

Nebezpečné vlastnosti - ADR (RID) výbušnost plynné skupenství hořlavost samozápalnost vyvíjení zápalného plynu při styku s vodou

vznětlivost organický peroxid jedovatost schopnost vzbudit odpor nebo vyvolat nákazu radioaktivita

žíravost jiná nebezpečná vlastnost

Nebezpečné vlastnosti - zákon č. 185/01 Sb. Nebezpečný odpad je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.2 zákona.

H1 výbušnost H2 oxidační schopnost H3-A vysoká hořlavost H3-B hořlavost H4 dráždivost H5 škodlivost zdraví

H6 toxicita H7 karcinogenita H8 žíravost H9 infekčnost H 10 teratogenita H11 mutagenita

H12 schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami H13 schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí H14 ekotoxicita

Fyzikální vlastnosti Jsou důležité pro chování látky v životním prostředí. Nejdůležitějšími jsou teplo a teplota hustota rozpustnost výbušné koncentrace

Teplo a teplota Teplo je forma přenosu energie při vzájemném styku soustav s různou teplotou Jednotka JOULE (J)

Teplota je termodynamická stavová veličina. Celsiovská teplota vyjadřuje stav soustavy teplotním rozdílem mezi soustavou a místem s teplotou 0°C

Teplota tání (tuhnutí) je teplota, při níž tuhá látka přechází v kapalinu a naopak a tlak syté páry nad kapalnou a tuhou fází je stejný.

Teplota varu je teplota, při níž se kapalná látka mění v páru a tlak syté páry nad kapalinou je roven vnějšímu tlaku.

Teplota sublimace je teplota, při níž se tuhá látka mění na plynnou a tlak syté páry nad tuhou látkou je roven vnějšímu tlaku.

Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při níž hořlavá látka vyvine tolik hořlavých par, že tyto páry ve směsi se vzduchem při přiblížení přesně definovaného otevřeného plamínku krátce vzplanou, ale dále nehoří.

Rozdělení hořlavých kapalin

Teplota hoření je nejnižší teplota hořlavé látky, při níž se tvoří tolik hořlavých par, že tyto páry se při přiblížení otevřeného plamínku vznítí a trvale hoří.

Teplota vznícení je nejnižší teplota horkého vzduchu, při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem vznítí následkem styku s tímto horkým vzduchem, tedy bez iniciace plamenem.

Hustota je hmotnost látky jednotkového objemu definovaná vztahem ρ = m.V-1 [kg.m-3] Hustota je závislá na teplotě a tlaku

Relativní hustota vztažená na vzduch nebo vodu je poměrové číslo udávající hustotu vztaženou na příslušné prostředí za stejných podmínek.

Rozpustnost udává množství tuhé látky, které se rozpustí v daném množství rozpouštědla za daných podmínek. Roztoky homogenní (pravé) heterogenní (suspenze, emulze a koloidní gely)

Výbušné koncentrace plynů a par Dolní mez výbušnosti Horní mez výbušnosti

Meze výbušnosti par pohonných hmot

Radioaktivita schopnost atomového jádra rozpadat se za emise záření  (dva protony, dva neutrony)  (elektron nebo pozitron)  (foton)

Chemické vlastnosti reaktivita látek samovznětlivost oxidace, redukce (hoření) reakce látek a s vodou kyselost a zásaditost

Reaktivita látek charakterizuje míru schopnosti látek reagovat s látkami jinými za tvorby dalších sloučenin. Měřítkem reaktivity je taktéž rychlost reakce.

Samovznětlivost podmínka - kumulace tepla Iniciace reakce se vzdušným kyslíkem polymerizační schopnost schopnost adsorbovat vzdušný kyslík bioreaktivita

Oxidace, redukce (hoření) Oxidace - odevzdávání elektronů (zvyšování kladného mocenství) Redukce - přijímání elektronů Hoření - oxidačně redukční reakce doprovázená světelným a tepelným zářením a uvolňováním tepla

Reakce látek s vodou reakce nebezpečné alkalické kovy slitiny Mg, Al, Ti některé soli (např. dusičnany) silné anorganické kyseliny

Kyselost a zásaditost charakterizuje obsah disociovaných vodíkových kationtů nebo hydroxoniových aniontů Míra kyselosti pH = - log aH+ čistá voda při 25°C má aktivitu H+ = 10-7 mol-1, tedy pH = 7 zásady pH > 7, kyseliny pH < 7

OBECNÁ TOXIKOLOGIE Toxikologie - nauka o škodlivých účincích látek na živé organismy a ekosystémy. Obecná toxikologie Experimentání toxikologie Klinická toxikologie Speciální toxikologie Ekotoxikologie

ŠKODLIVINY Chemická škodlivina - látka schopná zapříčinit poškození zdraví Cizorodé látky - xenobiotika

Působení látek Účinek - biologická změna vyvolaná nebo souvisící s působením škodliviny Expozice - proces vystavení organismu účinkům škodliviny Nebezpečnost škodliviny - potenciální schopnost vyvolat poškození Riziko - pravděpodobnost poškození

Škodliviny s místním účinkem dráždivé žíravé

Škodliviny s celkovým účinkem vyvolávají poškození poté, co proniknou do krve (systémová toxicita)

Otrava (intoxikace) Příznak - symptom Skupina příznaků - syndrom Akutní otrava - jednorázová expozice s klinickými příznaky Chronická otrava - dlouhodobá expozice Subchronická otrava - několikrát opakovaná expozice

Toxicita Míra závažnosti škodlivého působení. Střední smrtelná dávka (dosis letalis) LD50 - množství škodliviny, která způsobí úhyn 50% pokusných zvířat ve standardní skupině Střední smrtelná koncentrace (concentracio letalis) LC50 - koncentrace škodliviny, která způsobí úhyn 50% pokusných zvířat po 4 hodinové inhalaci

Škodliviny s pozdními účinky účinek se projeví s velkým zpožděním, po velmi dlouhé expozici, po skončení expozice a vyloučení látky z organismu, u následující generace (mutageny, karcinogeny, teratogeny, alergeny)

Mutageny látky schopné vyvolat změnu dědičných vlastností, genetického materiálu buňky Mutace genové chromozomové genomové

Karcinogeny Látky, které mohou vyvolat zhoubné bujení tkání genetická teorie karcinogeneze bezpečnostní limity - tzv. referenční riziko 10-5 - zvýšení počtu případů nádorového onemocnění v důsledku příjmu škodliviny po celý život (70 roků) o 1 případ na 100 000 obyvatel prokázané chemické karcinogeny podezřelé chemické karcinogeny

Škodliviny s reprodukční a vývojovou toxicitou Škodliviny, jejichž expozice před početím (u kteréhokoliv z rodičů), během prenatálního vývoje nebo po narození, až do doby pohlavní zralosti může mít za následek prenatální nebo časné postnatální úmrtí, výskyt strukturálních odchylek nebo funkční defekty Embryotoxické látky teratogeny

Alergeny látky, které zvyšují aktivitu organismu změnou imunitní odpovědi. senzibilizující expozice výbavná expozice hapteny - nízkomolekulární alergeny (sloučeniny Be, Cr, Ni, Co, formaldehyd, terpentýn, ropné látky, apod.)

Faktory ovlivňující účinek škodlivin chemická struktura látky cesta vstupu do organismu dávky (koncentrace) stav a vlastnosti organismu

Látka a její forma Fyzikální a chemické vlastnosti závisí na chemické struktuře. Hodnocení vztahů mezi strukturou a biologickou aktivitou látky QSAR analýza (Quantitative Structure-Activity Relationships) Rozdíly polohových izomerů (2-naftylamin (karcinogen) a 1-naftylamin (neúčinný)) FORMA - kapalné, plynné, pevné látky

Dávka Množství látky přijaté do organismu (mg/kg) Prahová dávka Podprahová dávka (nezpůsobuje pozorovatelnou změnu) Nadprahová dávka - efektivní - účinná Maximální dávka - zvýšení již nemá za následek změnu účinku

Přípustné dávky a koncentrace škodlivin Nejvyšší přípustné koncentrace škodlivn - NPK průměrné denní - Kd krátkodobé (30 minutové) - Kmax

Organismus Významné mezidruhové rozdíly - důsledek anatomických a funkčních rozdílů (biotransformace, imunita,...) Individuální rozdíly - v rámci druhu

Další faktory cesta vstupu opakované působení kumulace látek návyk (tolerance) Synergismus - antagonismus

Interakce škodlivin s organismem toxikokinetika - působení organismu na látku toxikodynamika - působení škodliviny na organismus

Vstup škodliviny do organismu enterální - perorální, perrektální parenterální - inhalačně, dermálně, intravenosně, subkutánně, intramuskulárně

Vstupy dýchacím ústrojím zažívacím ústrojím

Distribuce látky

Působení škodlivin molekulární úroveň buněčná úroveň orgánové působení Biotransformace - metabolická přeměna látky v organismu

Vylučování ledvinami - pasivne hydrofilní játry - lipofilní plícemi - málo polární těkavé látky (organická rozpouštědla)