Posouvej sám a věř,že budeš mít na co koukat. Hudba Tě bude doprovázet Celou dobu
Krugerův národní park je nejstarší africký park.
Byl vyhlášen v roce1902 a dnes je nejnavštěvovanější a nejznámější přírodní zajímavostíJižní Afriky. Nese jméno búrského politika Paula Krugera.
Je to vlastně malý stát – rozlohou srovnatelný s Walesem nebo Izraelem.
Měří necelých km2 a nachází se v Transvaalu na hranicích s Mosambikem a Zimbabwe.
Od Krokodýlí řeky na jihu k Limpopu na severu měří 350 km, Je v něm 2400 km silnic a 24 kempů, ve kterých je možné přenocovat.
Denně sem v sezoně přijíždí 3000 návštěvníků, z nichž většina se i ubytuje.
Po cestách se může jezdit nejvýše rychlostí 40 nebo 50kilometrů v hodině rychlostí 40 nebo 50kilometrů v hodině a na některých místech je dodržování Předpisů kontrolováno.
Po zakoupení vstupenky je každý návštěvník registrován počítačem.
V 18 hodin musí být buď přihlášen a ubytován v některém tábořišti, nebo musí být venku za branou. Hledání opozdilců je nepříjemnou ostudou a musí se platit.
V kempech jsou připravena místa pro karavany, ubytovny, menší chatky a luxusní bungalovy s klimatizací.
Postavit stan je možné, ale asi se s tím moc nepočítá. Množství zvěře je až nepředstavitelné.
O Krugerově parku jsou vydávány knihy, O Krugerově parku jsou vydávány knihy, zoologové i umělci tam pracují celý život.
Vyskytuje se zde 137 druhů savců, 112 druhů plazů (z toho 50 hadů), 49druhů ryb, 33 druhů obojživelníků, 227 druhů motýlů.
Je to ráj pro ornitology - žije zde téměř 500 druhů ptáků, od malých snovačů až po pštrosy.
Nejhojnější jsou antilopy impaly, kterých zde žije asi Zeber je zde , pakoní žíhaných , kudu velkých , vodušek 4000, prasat a hrochů po 3000, antilop vraných 2000, Antilop losích 1000.
Hojné jsou i velké šelmy – lvů je každoročně pozorováno 1500, 1000 levhartů, žijí zde i gepardi, hyeny a psi hyenovití.
Každoročně je prováděno letecké sčítání jednotlivých druhů zvěře.
Největším problémem v Krugerově parku nejsou ani návštěvníci, Ani pytláci, ani šelmy, ale především sloni.
Jejich stavy se neustále zvyšují a zvětšuje se i plocha zdevastované krajiny.
Křovinatá buš se v místech, kde se vyskytují větší sloní stáda, mění v poušť, která jiné býložravce neuživí.
Dochází k poklesu stavu i velmi vzácných druhů antilop, snižování počtu slonů odstřelem vyvolává protesty ochránců přírody.