KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

Vznik a vývoj peněz Vznik a vývoj peněz Peněžnictví a finance Změny v 16 a 17 století a nové cesty rozvoje finančních peněžních služeb

Vznik a vývoj peněz Dějiny peněz znamenají jednak dějiny platidel jako hmotných prostředníků směny (mince, bankovky), jimiž se zabývá numismatika, jednak dějiny měny jako abstraktní zákonné normy peněz. Zavedení peněz předcházela přírodní platidla, od mušlí po drahé kovy, která měla i svoji vlastní užitnou hodnotu. Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat váhu a ryzost dané mince jako kousku kovu.

Vznik a vývoj peněz Další vývoj směřoval k normování měny státem, jednak k posilování nehmotné či fiduciární povahy platidel, která vedla k zavedení mincí z obecných kovů a papírových platidel (fiat měna). V současné době je větší část peněžních zásob v ekonomice tvořena nehmotnými účetními či virtuálními penězi.

Vznik a vývoj peněz Prostá směna zboží za zboží čili barterový obchod narážela na problém „dvojité vazby" (angl. double bind): kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale byl ochoten za ně přijmout vajíčka. Proto se už v předhistorických společnostech začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval.

Vznik a vývoj peněz Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna.[1] Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy, protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i svým leskem. Kromě toho měly velmi malý objem a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit. Vážené stříbro se jako zprostředkovatel směny užívalo například v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př. n. l..

Vznik a vývoj peněz Předchůdci peněz

Vznik a vývoj peněz Mince Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit. Chammurapiho zákoník z doby okolo roku 1770 př. n. l. už zmiňuje zrnka stříbra jako jednotky, které se nevážily, nýbrž počítaly.[2] První mince v západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé Asie, kde se kapky elektra (přírodní směsi zlata a stříbra) označovaly raženou značkou města či panovníka a nazývaly statér. Souvislost s vážením potvrzuje i to, že názvy starých mincí často současně znamenaly i váhové jednotky, jako talent, šekel nebo libra.

Vznik a vývoj peněz

Vznik a vývoj peněz Velmi dlouhá doba užívání minci vedla na druhé straně k poznatkům, že: peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové, při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady, o oběh používaných mincí je nutno pečovat, plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými, v první fázi se jednalo zejména o neplnohodnotné mince (měď), později o peníze papírové, použití neplnohodnotných peněz vyžaduje buď moc, nebo všeobecně přijímanou garanci v systému směny – neplnohodnotné peníze jsou tak charakterizovaný tzv. „nuceným oběhem“.

Vznik a vývoj peněz Problémy plynoucí z užíváni minci lze vyčlenit: • znehodnocování mincí, • záměrné snižování hodnoty mince, • značný rozsah emitentů mincí • problémy s objemem a hmotností • narůstající potřeba peněžních kovů, • peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové • při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady, • o oběh používaných mincí je nutno pečovat, • plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými, • použití neplnohodnotných peněz vyžaduje

Vznik a vývoj peněz Bankovky Přechod na fiat měnu bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře obchodníků připravil vznik směnek. Zajímavou formu směnky představovaly anglické tally sticks, původně dřevěné hůlky se zářezy, které označovaly sumu. Hůlka se rozštípla na dvě poloviny tak, aby na obou byly zářezy vidět, a představovala původně potvrzení o zaplacené dani: polovinu si nechal výběrčí a druhou plátce. Postupem času se ukázalo, že hůlky mohou sloužit i jako platidlo a byly v Anglii v oběhu až do 18. století. Papírové směnky, původně potvrzení o uložených penězích, mohly být vystaveny „na doručitele“, takže je za mince mohl vyměnit v bance kdokoli. Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní bankovky s pevnými hodnotami už v 11. století, v Evropě se první bankovky objevily v roce 1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí začala vydávat stockholmská banka (Stockholms Banco).

Vznik a vývoj peněz

Vznik a vývoj peněz

Vznik a vývoj peněz DEFINICE peněz: Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímány prostředek při placeni. Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecně přijímány prostředek směny nebo placeni (všeobecný ekvivalent). Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placeni za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.

Vznik a vývoj peněz Tyto definice patři k teoretickým definicím peněz. Z vývoje peněz – jejich vzniku a vývoje jednotlivých forem – můžeme specifikovat základní funkce, které peníze v ekonomickém životě společnosti plni. Funkce peněz: peníze se uplatňuji a slouží jako: prostředek směny – jako prostředník umožňuji realizaci směny – tedy koupi a prodej statků (zboží či služeb), uchovatel hodnot – díky svým „vlastnostem“ je možno peníze držet jako majetek (jsou jeho formou), zúčtovací jednotka – prostřednictvím peněžní jednotky je možno vyjádřit ceny jednotlivých směňovaných statků.

Vznik a vývoj peněz Měnou se rozumí peněžní soustava, která je používaná a zákonně upravena na území určitého státu. Předmětem úpravy (uspořádaní) je: stanovení základní peněžní jednotky – název, označeni, členěni a násobky, forma oběživa – mince, bankovky, státovky, bankovní záznamy, způsoby vydávání – emise peněz, zásady a pravomoci při regulaci peněžního oběhu, vztah k měnovým jednotkám jiných zemí – stanoveni směnného kurzu domácí měny k měnám ostatním.

Vznik a vývoj peněz Ochranné prvky Jedním z faktorů garantujících účastníkům směny jistotu v transakcích jsou tzv. „ochranné prvky“. České národní banka jako garant České měny používá u bankovek následující ochranné prvky: vodoznak ochranný okénkový proužek ochranná vlákna soutisková značka skrytý obrazec opticky proměnlivá barva iridescentní pruh mikrotext

Vznik a vývoj peněz Templáři – řád opředený tajemstvím Vystupovali také jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na křížových výpravách a obchodování se Svatou zemí obrovské jmění. V roce 1212 vybudovali v Paříži na pozemcích, které jim daroval Ludvík VII., budoucí sídlo Templ. Tam sídlili po odchodu z Kypru. Řád se věnoval především svým ekonomickým aktivitám, díky nimž začal shromažďovat značný majetek.

Vznik a vývoj peněz Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli. Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Templáři dále vydělávali na směně evropských měn na platidla jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté země apod. Řád se dále věnoval bankovnictví, což se po jejich stažení ze Svaté země stalo jejich hlavní činností. Můžeme je považovat za předchůdce moderního bankovnictví, protože bylo možné uložit peníze v Evropě a vyzvednout si je na základě písemného potvrzení třeba přímo v Jeruzalémě.

Vznik a vývoj peněz

Vznik a vývoj peněz Inflace a krize Zavedením a prosazením „Fiat měny“, založené pouze na zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové riziko znehodnocování peněz čili inflace. V průběhu 20. století se různé měny postupně zbavovaly zlatého krytí (Velká Británie 1931, USA 1971 a jako poslední Švýcarsko roku 1999). Nicméně už předtím, zejména v souvislosti s oběma válkami, začala vznikat trvalá inflace. Například v USA vzrostly ceny mezi léty 1915 a 2006 téměř 20x, z toho mezi léty 1970 a 2006 5x.[3]

Vznik a vývoj peněz

Vznik a vývoj peněz

1. Vodoznak Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku podíváme proti světlu.

2. Okénkový proužek s mikrotextem Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní mikrotext označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem hodnoty bankovky.

3. Barevná vlákna V papíru zapuštěná okem viditelná vlákna oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovky.

4. Soutisková značka Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky, z druhé strany část zbývající. V průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena "ČR".

5. Skrytý obrazec Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní (světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu.

6. Proměnlivá barva 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají do bankovky až od hodnoty 500Kč.

7. Iridiscentní pruh 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají to bankovky až od hodnoty 1000 Kč.

8. Mikrotext Je vytištěn tiskem z plochy. Základní mikrotext na lícní straně je skryt vpravo od portrétu v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje a číselně označuje hodnotu bankovky, na rubové straně je rovněž v pruhu základní barvy mezi státním znakem a pravým okrajem skryt mikrotext slovně označující hodnotu bankovky.

Peníze Peníze Teoretická definice peněz: Peníze představují jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu

Funkce peněz Peníze jsou zúčtovací jednotkou tzv. numerická funkce, která slouží k oceňování směňovaných výrobků a služeb, nebo funkce všeobecného ekvivalentu Peníze zprostředkovávají směnu, tzv. funkce intermediační, při níž peníze zprostředkovávají směnu výrobků a služeb a slouží tedy jako oběživo Peníze fungují jako rezerva funkce rezervní nebo tvorby pokladu, umožňují transfer kupní síly v čase, jsou částí aktiv ekonomických subjektů.

Formy peněz hotovostní mince bankovky bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s rozvojem bank

Mince je to určitý kus kovu, který musí být proti záměně přesně definován.   Střiž – je hrubá váha Čistost – je váha drahého kovu obsažená v minci Členění mincí: Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu) Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov) Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné) Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné) Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

Mince Členění mincí: Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu) Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov) Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné) Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné) Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

Papírové peníze Státovky vydává stát, nebo panovník první se objevily v Číně ke krytí schodku státního rozpočtu Bankovky vydávají banky představují závazek banky vyplatit za vydaný papír množství peněz, které je na něm uvedeno směnka vlastní nemají vnitřní hodnotu