Látková výměna (metabolismus) Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Anabolismus příjem energie potravou - tvorba energetických zásob (tuk a cukr) a růst svalů - převláda v zotavení, ve spánku, v klidu Katabolismus výdej energie pro jakoukoliv činnost - převládá při práci, cvičení POZOR: oba děje probíhají současně, jeden však vždy převažuje

Energie KALORIE (cal, malá kalorie, gram kalorie) Množství energie zvyšující teplotu 1 g vody z 15 na 16o C. Kilokalorie = kcal = 1000 cal = 4,18 kJ Joul = J = 0,239 cal Kilojoul = kJ = 1000 J

SPALNÉ TEPLO sacharidy = 4,1 kcal/g tuky = 9,3 kcal/g KALORIMETRIE - PŘÍMÁ KALORIMETRIE - NEPŘÍMÁ KALORIMETRIE SPALNÉ TEPLO sacharidy = 4,1 kcal/g tuky = 9,3 kcal/g proteiny = 5,3 kcal/g Přibližně a obecně - 1 litr O2 uvolní 4,82 (5) kcal

Přímým zdrojem energie (např. pro svaly) je Organismus získává energii rozkladem složitých látek na látky jednodušší Přímým zdrojem energie (např. pro svaly) je adenozintrifosfát (ATP) ATP ADP + P + energie ATP vzniká i z CP (kreatinfosfát) ATP ADP + CP

ATP a CP Vznikají rozkladem: cukrů (glykogenolýza), tuků (lipolýza), výjimečně i bílkovin (proteinolýza)

ZPRACOVÁNÍ ŽIVIN V BUŇCE plazma CUKRY = anaerobní glykogenolýza BÍLKOVINY mitochondrie TUKY CUKRY = aerobní glykolýza

Anaerobní rozklad (bez kyslíku): - jen cukry!!! - málo efektivní - při nedostatku kyslíku: (začátek zátěže, vysoká intenzita) - PROBLÉM: produktem anaerobního rozkladu je laktát pokles pH, tedy člověk se zakyseluje únava až ukončení práce POZOR: laktát odstraňován oxidací!!!

Aerobní rozklad (spalování kyslíkem): - cukry, tuky, bílkoviny - efektivní - při dostatku kyslíku: (v klidu, dlouhodobá zátěže, nízká intenzita)

Tuky jsou energeticky nejbohatší – NEJVÝHODNĚJŠÍ! Anaerobní glykogenolýzou 1 molekuly glykogenu vzniknou 3 molekuly ATP Aerobní glykogenolýzou 1 molekuly glykogenu vznikne 37 - 39 molekul ATP Lipolýzou 1 molekuly mastné kyseliny (tuku) vznikne: minimálně 61 molekul ATP, nejčastěji 129 molekul ATP Tuky jsou energeticky nejbohatší – NEJVÝHODNĚJŠÍ!

Zdrojem energie pro organismus: cukry, tuky, „bílkoviny“ získávány z potravy (TRÁVÍCÍ TRAKT) Z nich vznik ATP převážně aerobně Velká potřeba O2 Zajišťuje systém dýchací a kardiovaskulární (srdce a cévy)

Dýchací systém Fce: Výměna plynů mezi vnitřním a vnějším prostředím = VENTILACE okysličování krve a odvod CO2 = RESPIRACE

na průdušky a průdušinky Průdušnice se větví na průdušky a průdušinky Dýchání pomocí dýchacích svalů

na průdušky a průdušinky Průdušnice se větví na průdušky a průdušinky Průdušinky ústí do plicních sklípků

obklopeny plicními kapilárami Plicní sklípky jsou obklopeny plicními kapilárami Průdušinky ústí do plicních sklípků

DECHOVÉ OBJEMY Nádechový rezervní objem asi 1,5 - 2,5 l VITÁLNÍ KAPACITA Dechový objem 3,0 - 5,0 l asi 0,5 l Výdechový rezervní objem asi 1,0 - 2,0 l

VENTILACE = Frekvence dýchání v klidu 6 - 14/min Frekvence dýchání při maximální zátěži 40 - 60/min VENTILACE = frekvence dýchání x dechový objem Ventilace v klidu 5 - 8 l Ventilace při maximální zátěži 120 - 220 l

Srdce a krevní oběh Fce: SRDCE = pumpa vypuzující krve do krevního oběhu. KREVNÍ OBĚH = vede krev ke svalům a pracujícím orgánům KREV = zejména transport živin, O2, CO2

1 Pravá síň 2 Levá komora 3 Levá síň 4 Levá komora 5 Oblouk aorty 6 Horní dutá žíla 7 Dolní dutá žíla

Srdeční chlopně 1. Dvoucípá chlopeň 2. Trojcípá chlopeň 3. Poloměsíčitá chlopeň aorty 4. Poloměsíčitá chlopeň plicní tepny 1 3 2

Srdeční chlopně Působí jako ventily a brání zpětnému toku krve 1 3 2

Krevní oběh Tvořen: Tepny (artérie) – vedou krev od srdce Kapiláry – předávají O2 (a odebírají CO2) svalům a tělesným orgánům. Žíly (vény) – vedou směrem k srdci

Malý plicní oběh Pravá síň - pravá komora - plicní tepna - plicní tepénky - arterioly - vlásečnice plicních sklípků (nasytí se kyslíkem a odevzdá se oxid uhličitý) - venuly - žilky - 4 plicní žíly - levá śíň plíce srdce

Velký oběh Levá síň - levá komora - aorta - tepny - tepénky - arterioly- kapiláry (odevzdá kyslík a nasytí se oxidem uhličitým) - kapiláry - venuly - žilky - žíly - horní a dolní dutá žíla - pravá síň plíce srdce

tepny kapiláry tepny do těla plicní tepny žíly z plic žíly z těla srdeční sval žíly

Srdeční revoluce Naplnění (komor nebo síní) = DIASTOLA Vyprázdnění (komor nebo síní) = SYSTOLA

Krev Funkce: transportní udržování stálosti vnitřního prostředí obranná (imunitní)

Krevní plazma Anorganické látky (sodík, chlór) Organické látky bílkoviny vážou vodu přenašeči hormonů obrana organismu - imunoglobuliny účastní se srážení krve krevní cukr (glukóza) močovina atd.

Formované krevní elementy Červené krvinky (erytrocyty) - přenos kyslíku a oxidu uhličitého mezi plícemi a tkáněmi a udržování stálého vnitřního prostředí, obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, na který se vážou transportní plyny Bílé krvinky (leukocyty) - součást specifického (lymfocyty) i nespecifického obranného systému - účastní se na alergických a imunitních reakcích, fagocytóza Krevní destičky (trombocyty) - srážení krve