Vývoj ve světě a českých zemích v letech 1871-1918 České země v rakousko-uherské monarchii – Formování české moderní občanské společnosti

Anotace Materiál tvoří 15 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy národnostního a společenského vývoje v Evropě koncem 19. a počátkem 20. století cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s národnostními a občanskými poměry v daném období na našem území použitý materiál: učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

České země v rakousko-uherské monarchii dřívější úsilí českých politiků neúspěšné snaha o uznání českého státního práva o dosažení rovnoprávného postavení v rámci monarchie = pokus o státní vyrovnání) neúspěch těchto snah byl zaviněn především postojem Němců a Maďarů, kteří nechtěli připustit konkurenci české země jsou přitom nejvyspělejší částí monarchie v oblasti ekonomické i kulturní změny se nepodařilo dosáhnout ani po dobrém = podpora vídeňské vlády, ani po zlém = nacionalismus

Znaky moderní občanské společnosti rovnost všech občanů před zákonem stejná politická práva pro všechny zákaz diskriminace kvůli: náboženství rase národnosti pohlaví sexuální orientaci

Znaky moderní občanské společnosti občanské povinnosti: řádně placení daní dodržování zákonů i morálních zásad plnění vojenské povinnosti zodpovědně chodit k volbám stát by měl také dbát o řádné základní vzdělání obyvatelstva občanská společnost vzniká v USA a v evropských státech od konce 18. století až do poloviny 20. století

České země v rakousko-uherské monarchii nacionalismus vyvolával odpor Němců, kteří v českých zemích tvořili asi 1/3 obyvatelstva Němci se obávají ztráty svého výsadního postavení, kdy menšina ovládá většinu dochází ke střetům, sporům a různým útokům snaha o vyrovnání neúspěšná

České země v rakousko-uherské monarchii občané Předlitavska byli osobně svobodní od roku 1781 od roku 1867 platí rovnost před zákonem a náboženská svoboda 1869 – zavedení povinné školní docházky od 6 do 14 let volební právo ale nemají všichni občané – fakticky pouze ti bohatí boj o emancipaci žen

České země v rakousko-uherské monarchii po neúspěchu snah o vyrovnání se politici obracejí především k národnostní otázce snaha o zavedení češtiny jako druhého úředního jazyka Němci nesouhlasí, protože by všichni úředníci museli ovládat oba jazyky – češtinu i němčinu, což němečtí úředníci neovládali přesto se rozšiřuje síť škol, kde se vyučuje česky Karlova univerzita i VUT byly rozděleny na českou a německou část, což však vedlo k poklesu úrovně obou částí 1881 (1883) – otevřeno Národní divadlo 1906 – nově vzniklé politické strany si vynutily zavedení všeobecného volebního práva pro muže

České země v rakousko-uherské monarchii Politické strany v Rakousku-Uhersku 1878 – Českoslovanská sociálně demokratická strana především dělníci snaha o prosazení volebního práva uzákonění 8-10 hodinové pracovní doby zákaz práce dětí 1890 – 1. oslava Svátku práce – 1. května Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký

České země v rakousko-uherské monarchii Politické strany v Rakousku-Uhersku křesťansko-sociální strana prosazuje zájmy katolické církve snaha o řešení sociálních problémů slabších společenských vrstev Jan Šrámek strana národně sociální zájmy středních vrstev i dělnictva Václav Klofáč Agrární strana zastupuje majetné zemědělce a později i Agrární banku prakticky všechny sociální vrstvy především na venkově Antonín Švehla Realistická strana TGM 1900 – vzniká Česká národní rada, která sdružuje představitele všech českých politických stran proti zájmům Němců

České země v rakousko-uherské monarchii i v Rakousku sílí pod vlivem Německa velkoněmecký nacionalismus snaha sjednotit všechny Němce v jednom státě, nebo alespoň správně vymezit německé oblasti a v nich pak omezit češtinu výsledkem byly další komplikace už tak složitých česko- německých vztahů v roce 1914 tyto komplikace vyvrcholily parlament přestal být svoláván, protože se nebyl schopen na čemkoliv usnést

České země v rakousko-uherské monarchii Hospodářská situace české země jsou nejvyspělejší součástí monarchie uplatňuje se vyspělá technika – především ve velkých podnicích rozvíjí se výroba motocyklů a automobilů (Mladá Boleslav, Kopřivnice první letecké pokusy – 1911 – Jan Kašpar doletěl z Pardubic až do Prahy převaha těžkého průmyslu nad lehkých – Poldi Kladno, Vítkovické železárny, ČKD, Škoda Plzeň výnosná těžba uhlí – Ostravsko, Karvinsko, severní Čechy velký význam textilního i potravinářského průmyslu zemědělství v Čechách a na Moravě patří k nejvyspělejším v monarchii

Zápis České země v rakousko-uherské monarchii snaha o vybudování občanské společnosti rovnost všech občanů před zákonem - 1867 stejná politická práva pro všechny zákaz diskriminace kvůli: náboženství rase národnosti pohlaví povinná školní docházka – 1869 všeobecné volební právo 1906(7) – pouze pro muže snaha o zrovnoprávnění s ostatními národy – Němci a Uhři odmítají snaha o zavedení čestiny jako druhého úředního jazyka

Zápis rozdělení Karlovy univerzity a VUT na českou a německou část vznik nových politických stran: soc. dem. křesť. soc. nár. soc. agrární - Švehla realistická – TGM rozvoj průmyslu a zemědělství – české země se stávají nejvyspělejší částí monarchie Jan Kašpar – 1911 – první let na našem území (Praha- Pradubice)

Shrnující otázky Jakou společnost lze označit za moderní občanskou? Co už česká společnost splňovala v pol. 19. stol a co jí chybělo, aby mohla být takto označena? Co mělo přinést vyrovnání a proč k němu nedošlo? Dosáhli čeští politikové nějakých úspěchů v národnostních otázkách? Jakých? Proč Němci nechtěli v českých zemích dva úřední jazyky? Volební právo v Předlitavsku.. kdy? pro koho? Vysvětli pojem emancipace. Vyjmenuj některá odvětví průmyslu, které byly v té době na vrcholu. Které výrobní závody z té doby znáš? Fungují dodnes? Kdo byl Jan Kašpar?