Patří záznamy elektronických informačních zdrojů do katalogu? Barbora Drobíková

Osnova typologie zdrojů dle různých atributů způsoby katalogizačního popisu v současnosti, příp. trendy trendy ve vývoji automatizovaných informačních systémů  budoucnost katalogizační práce patří el. zdroje do katalogu?

Typologie el. zdrojů dle nosičů: –na pevných nosičích – jednoinstalační –na pevných nosičích – v síti intranet –dostupné vzdáleně přes Internet

Typologie pokr. dle bibliografické úrovně: –monografie – e-books –seriály – e-journals –integrační zdroje – skoro všechno na internetu – od databází až po jednotlivé webové stránky; databáze na pevných nosičích apod.

Typologie pokr. dle licencí –předplacené –nakoupené –volné

Osnova typologie zdrojů dle různých atributů způsoby katalogizačního popisu v současnosti, příp. trendy trendy ve vývoji automatizovaných informačních systémů  budoucnost katalogizační práce patří el. zdroje do katalogu?

Katalogizační práce dnes knihovník/knihovnice při katalogizaci berou do rukou každou popisnou jednotku zvlášť, jednu po druhé... budují katalog => WebOPAC co nezpracují, v katalogu není

pokr. jiná oddělení (lidé) v institucích budují: –portály elektronických zdrojů –portály elektronických časopisů –různé seznamy, pokusy o integrační nástroje –digitální knihovny např. kvalifikačních prací –vše je zvlášť, propojeno jen někdy, nebo jen u některých typů zdrojů –často katalogizátoři nemají ponětí o těchto aktivitách, nerozumí jim; budují si ten svůj maximálně precizní katalog

pokr. - budoucnost katalogizátor nepopisuje zvlášť každou jednotku, ale spravuje balíky záznamů dnes již běžný dávkový způsob importu záznamů od velkých producentů nové dovednosti?

Dovednosti katalogizační pravidla AACR2R MARC 21 Dublin Core budoucnost : –RDA, FRBR, FRAD, FRSAR –Dublin Core (METS – nejen popisná metadata) –integrace zdrojů a další dovednosti týkající se správy zdrojů – dnes spíše doména techniků –péče o vyhledávací prostředí pro uživatele

Osnova typologie zdrojů dle různých atributů způsoby katalogizačního popisu v současnosti, příp. trendy trendy ve vývoji automatizovaných informačních systémů  budoucnost katalogizační práce patří el. zdroje do katalogu?

Trendy ve vývoji AKS Změny orientace Po roce 1990 Po roce 1995 Po roce 2000 Typ AKS (AIS)Zavádění různých AIS spíše ve velkých knihovnách. Jednalo se o integrované i neintegrované AIS, domácí i zahraniční provenience, často „šité na míru“ Zavádění spíše integrovaných AIS, orientace na renomované firmy; automatizace i v menších institucích Trh v ČR se zúžil co do počtu nabízených AIS; knihovny se orientují dle referencí a funkčnosti AIS, dle poskytované podpory apod. Důraz je kladen na dodržování komunikačních standardů za účelem integrace s okolím.

Trendy ve vývoji AKS Změny orientace Po roce 1990 Po roce 1995 Po roce 2000 Funkčnost SW nástrojů Jmenné a věcné zpracování informací, tvorba katalogu, tištěné výstupy Situace se liší v menších a větších institucích. Větší instituce preferují řízení celého procesu toku informací včetně akvizičního procesu a online katalogu pro uživatele Celkově zautomatizovan ý a integrovaný proces toku informací je většinou samozřejmostí, těžiště přechází na komunikaci s uživatelem a zvyšování nabídky služeb.

Trendy ve vývoji AKS Změny orientace Po roce 1990 Po roce 1995 Po roce 2000 Integrace SW nástrojů v institucích Počátky integrace procesů Integrace jednotlivých modulů AIS, využívání „jedné databáze“ všemi procesy Snahy o integraci s „okolím“ systému – integrace s ostatními AIS i mezinárodními, integrace do různých kooperativních sítí, integrace s neknihovnick ými AIS apod.

Klíčové slovo - integrace Hlavní příčinou tohoto směru je pravděpodobně zejména uživatelské chování a požadavky co nejjednoduššího přístupu k informacím, co v nejkratším čase, co možná v největší úplnosti a na jednom místě. „googlovský řádek“

Katalog – změna paradigmatu nejen shromáždiště vytvořených záznamů v instituci možná upusťme od tohoto termínu a nazývejme jej nově „informační portál“ katalog by měl být: –integračním nástrojem zpřístupňujícím veškeré informační zdroje, které považuje instituce za podstatné pro své uživatele

Metadata všech druhů dokumentů, které instituce zpřístupňuje včetně elektronických –Různé moduly pro zpracování různých druhů dokumentů (příklady) digitální knihovna klasický katalog záznamů elektronické časopisy databáze elektronické knihy faktografické informace Informační portál - návrh

návrh – pokr. Nástroje pro okamžité zpřístupnění plných textů (zvuků, obrazů), umožňují-li to licence Návazné služby pro uživatele - sociální sítě, web 2.0, propojení s dalšími systémy na Internetu - např. mapy Paralelní vyhledávání v dalších zdrojích na Internetu - včetně otevřených archívů, Google Books Search, českého webarchivu

Kolaborativní systémy velká hudba budoucnosti představme si počítačovou hru, kdy uživatel prochází v 3D knihovně na obrazovce (je to virtuální obraz skutečné knihovny), vybírá si ve volném výběru knihu (systém je např. napojen Google Books Search – zobrazí se plný text dle licencí; zobrazí se, zda je kniha půjčena...) projekt MedioVis – Univerzita v Kostnici – konstanz.de/index.php?a=research&b=projects&c=

Překážky x výzvy současnosti výkonné automatizované systémy mnoho producentů dat nedodržuje standardy, nenabízí integrační možnosti – marketingově je to špatně pro producenty; knihovny by měly zvyšovat svoje nároky na standardy – platí přece hodně peněz problém jazyka zpřístupnění, věcného pořádání výběr dat – co se vyplatí do katalogu vložit a co již ne? => změna paradigmatu akvizice – nenakupuji jen od „Kosmase“, ale musím rešeršovat a vyhledávat i volné zdroje a umět posoudit jejich hodnotu (často dnes dělají spíše katalogizátoři, jejich úkoly jsou ale jiné)

pokr. průzkumy uživatelských potřeb –googlovský řádek (analytický x intuitivní uživatel) –integrace záznamů ebooks do současných katalogů zvýšila jejich využívanost –způsoby zobrazování záznamů – klastrování dle různých kritérií –rychlá orientace na obrazovce –uživatelské chování – vyhledání „0“ záznamů – velmi frustrující –tříkrokový web – information commons –víme, že uživatelé se v současné šíři zdrojů nevyznají

Úloha knihovníka najít pro uživatele rychlou cestu k informacím, jinak si najde svoji jinou rychlou cestu mimo knihovnu umožnit prohlédavat relevantní zdroje pro danou komunitu; není nutné, aby každá knihovna zpřístupňovala „všechno“ knihovna se nachází v tržním prostředí, měla by se umět chovat jako firma – např. BPR (business process reengineering)

Osnova typologie zdrojů dle různých atributů způsoby katalogizačního popisu v současnosti, příp. trendy trendy ve vývoji automatizovaných informačních systémů  budoucnost katalogizační práce patří el. zdroje do katalogu?

El. zdroje odborné licencované – jistě do katalogu patří (časopisy, ebooks a další) odborné nelicencované – nutný kritický výběr – popř. hledat, zda to není zpracováno již jinde (WebArchiv, OpenArchive iniciativy apod.) portály a digitální knihovny budovat jen na podkladě standardů např. METS tak, aby byly vzájemně integrovatelné pokud dnes již portály existují, integrace do katalogu alespoň na základě metainformací – pravděpodobně sporná otázka

Závěr neexistují definitivní závěry nutná diskuze a spolupráce celé knihovnické komunity na společných projektech

Děkuji za pozornost