Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

Předpoklady Vzhledem k velkému množství prodejců nemůže v dokonalé konkurenci žádná z firem ovlivnit tržní cenu a za tuto cenu může prodat jakékoliv množství produkce Cíl firmy – dosažení co nejvyššího zisku Všechny důležité veličiny, na nichž zisk závisí (tedy TR, MR, AR a TC, MC, AC) jsou zase nějakým způsobem závislé na objemu produkce  dosažení co nejvyššího zisku je vázáno na nalezení optimálního rozsahu produkce (takového, při kterém bude vzájemná výše příjmových a nákladových veličin nejvýhodnější… )

Optimální rozsah produkce Q Dodatečně vytvořený zisk Kč Q Dodatečně vytvořená ztráta MC MC Zvýšené tržby Zvýšené tržby MC > MR Vzpomeňme si, že v DK platí, že: MR = AR = P P = MR MC udávají, jaké byly náklady na výrobu poslední jednotky produkce MR udávají, jaké byly příjmy z prodeje poslední jednotky produkce P = MR MR > MC Zvýšené náklady Ekonomicky optimální rozsah produkce dokonale konkurenční firmy závisí na vztahu mezi mezními náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí zlaté pravidlo maximalizace zisku: MC = MR Pokud vyrábíme objem produkce Q1, kdy MC < MR = P, pak růst produkce povede k růstu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky bude vyšší, než náklady na její výrobu. Pokud vyrábíme objem produkce Q2, kdy MC > MR = P, pak růst produkce povede k poklesu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky bude nižší, než náklady na její výrobu Pokud tedy v případě Q1, kdy je MR > MC, můžeme zisk zvýšit růstem produkce na Q* a v případě Q2, kdy je MC > MR, můžeme zisk zvýšit poklesem produkce na Q*, pak výrobou objemu produkce Q*, kdy MC = MR dosáhneme maximálního zisku. Zvýšené náklady Zisk roste Zisk roste Q1 Q* Q* Q2 = P Proč právě při objemu produkce, který odpovídá této rovnosti, je zisk firmy maximální? Pokud MC > MR = P, pak pokles produkce povede k růstu zisku, neboť pokles z příjmů z těchto (neprodaných) výrobků bude vynahrazen vyšší úsporou nákladů . 4

Bod(y) zvratu v podmínkách DK MC AC P Q Body zvratu (AR = AC) P(= AR = MR) Q1 Q2 Q3 Q4 Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk

Optimální rozsah produkce DK firmy Q TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální Optimální rozsah produkce DK firmy TR

Křivka nabídky firmy Již tedy víme, že firma vyrábí optimální objem produkce, který odpovídá průsečíku ceny (MR, AR) a mezních nákladů (MC). Křivka MC nám tedy ukazuje vztah mezi výší ceny a optimálním objemem produkce. Z toho vyplývá, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy, avšak nikoliv celá, ale pouze od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy

Bod ukončení činnosti firmy Z kapitoly o tržním mechanismu víme, že střet nabídky a poptávky na trhu ovlivňuje tržní cenu. Případný pokles ceny má však své hranice a může vést až k ukončení činnosti firmy. V dlouhém období musí cena uhradit veškeré náklady na jednotku, tedy AC (v DO již nerozlišujeme FC a VC); pokud cena při optimálním objemu produkce nepokryje ani AC, firma ukončuje svoji činnost V krátkém období firma ukončuje svoji činnost při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC; FC je nutné hradit i když se nevyrábí a pokud je cena pod AC avšak nad AVC, uhrazuje se alespoň část FC  firmě se vyplatí vyrábět Optimální objem produkce určuje firma za předpokladu dané tržní ceny, kterou firma přejímá a na jejím základě určuje optimální objem produkce, kdy maximalizuje zisk. V praxi však tržní cena není stabilní a často podléhá změnám podle pohybu nabídky a poptávky. Mohlo by se zdát, že to nevadí, a firma vždy bude vyrábět objem produkce, kdy se cena rovná MC. Ne každá úroveň ceny je však přijatelná a má své hranice. Zjednodušeně řečeno, tou hranicí je cena, která firmě způsobuje ztrátu, při které firma ohlásí: Končíme s podnikáním!

Dolní hranice ceny - příklad Podnik má FN = 100 000 Kč, vyrábí 10 000 ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus. Jaká je dlouhodobá dolní hranice ceny? P = 100 000 / 10 000 + 20 = 30 Kč Jaká je krátkodobá dolní hranice ceny? P = 20 Kč

Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období MC = S P i Q i AC Krátkodobá křivka nabídky firmy Dlouhodobá křivka nabídky firmy AVC P1 = 45 P = AR = MR Firma při ceně P1 maximalizuje zisk při objemu produkce Q1 (MR = MC) V dlouhém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AC. Zisk 45 * 13 000 – (100 000 + 20 * 13 000) = 225 000 Při této ceně (P = AC) firma ukončuje svoji činnost v dlouhém období Ztráta = FN 100 000 Ztráta Při této ceně (P = AVC) firma ukončuje svoji činnost v krátkém období. Ztráta je při této ceně přesně rovna celkovým fixním nákladům. P2 = 30 Ztráta (ve výši FN = 100 000) Při této ceně (P < AVC) se firmě za daných podmínek vůbec nevyplatí vyrábět (výrobou Q4 by pouze zvyšovala ztrátu) V krátkém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AVC. P3 = 20 Obrázek vyjadřuje oproti zadání příkladu určitou nepřesnost. V zadání je řečeno, že variabilní náklady na kus jsou 20 Kč. Tvar křivky AVC naopak ukazuje, že variabilní náklady na kus se v závislosti na objemu produkce mění. V zadání příkladu také udáváme pevný objem výroby, který se v grafu mění podle toho, při jakém objemu výroby se MC budou rovnat MR, neboli ceně. Tyto chyby jsou přehlíženy v rámci zjednodušení zadání a na popisovanou myšlenku to nemá výrazný vliv (v daném rozpětí produkce Q1 až Q4 se navíc AVC pohybují kolem 20 Kč ). + VN 40 000 P4 = 10 Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 4 000 7 000 10 000 13 000

Podrobnější vysvětlení Z hlediska této problematiky je nutné rozlišit dva pojmy: zastavení výroby a ukončení činnosti. 1) Pokud firma zastaví výrobu, variabilní náklady (např. materiál) budou nulové, ale firma musí stále hradit fixní náklady (nájem, atd.). 2) Pokud firma ukončuje svoji činnost, přestává existovat (rozprodává majetek, ukončuje smluvní vztahy) a tudíž ji nevznikají žádné náklady. V dlouhém období, pokud cena nepokryje AC, pak se firmě nevyplatí vyrábět, ani zastavit výrobu, ale jen ukončit činnost. V krátkém období, pokud cena nepokryje AC, avšak je vyšší než AVC, pak se firmě vyplatí krátkodobě pokračovat ve výrobě, protože cena pokrývá nejen AVC, ale i část AFC a tudíž bude vyrobenou a prodanou produkcí uhrazena alespoň určitá část celkových FC a ztráta bude menší, než kdyby firma zastavila výrobu (ztráta by se v takovém případě rovnala celkovým FC). Je samozřejmě na zvážení firmy, jak dlouho je tato situace udržitelná a zda se v budoucnu cena zvýší alespoň na úroveň AC nebo bude v delším časovém horizontu nutné ukončit činnost. Jestliže by však cena nepokryla ani AVC, pak (pokud by se v blízké době nedalo očekávat zlepšení situace) firma ukončuje svoji činnost nejen v dlouhém, ale i krátkém období.

Efektivnost DK

Efektivnost trhů v dokonalé konkurenci Efektivnost – tzv. Paretovo optimum – nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: MU = P = MC D = S Dokonalá konkurence naplňuje Paretovo optimum

Trojí rovnost a efektivnost na trhu P = MU : cena, za kterou kupující nakupuje poslední jednotku se rovná částce, kterou je ochoten za ni zaplatit; s výjimkou posledního kusu platí za všechny méně než je ochoten a realizuje tak spotřebitelský přebytek P = MC : cena, kterou výrobce dostane za prodej poslední vyrobené jednotky je rovna nákladům na její výrobu; za všechny předchozí dostal více, než byly náklady na ně vynaložené a realizoval tak přebytek výrobce MU = MC : znamená to, že D = S; na trhu nic nepřebývá a nic nechybí, trh je v rovnováze

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu P i Q i P = MU P = MC MU = P = MC D = S MC = S MU = D Přebytek spotřebitele E PE Přebytek výrobce (Zisk) Q E

Důsledky Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady – v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule – tomu se podniky brání snižováním nákladů

Shrnutí Při objemu produkce, kdy platí, že AR > AC, dosahuje podnik zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že AR < AC, dosahuje podnik ztráty (absolutní). Při objemu produkce, kdy platí, že AR = AC, dosahuje podnik nulového zisku (bodu zvratu). Při objemu produkce, kdy platí, že MR = MC, dosahuje podnik maximálního zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že MR > MC nebo MR < MC, dosahuje podnik relativní ztráty (zisk není maximální). Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AC, firma ukončuje v dlouhém období svoji činnost. Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AVC, firma ukončuje v krátkém období svoji činnost. V dlouhém období je cena v DK odvětví stlačována na úroveň AC a dlouhodobě rovnovážná cena P = MC = minimum AC. Zisk firmy je tak stlačován k nule.