Pevné látky a kapaliny

Krystalické látky mají pravidelné prostorové uspořádání částic vytvářejí krystalovou mřížku

Amorfní látky mají vnitřní strukturu podobnou kapalinám částice vytvářejí určité shluky příklady – sklo, pryskyřice, dřevo atd

Deformace pevného tělesa Pružná = elastická – přestane-li deformační síla působit těleso se vrátí do původního stavu Tvárná = plastická – změna tvaru tělesa je trvalá

Pevnost tělesa = schopnost tělesa odolávat deformačním účinkům vnějších sil Deformační síly mohou působit na těleso různým směrem – podle toho rozlišujeme deformaci: tahem, tlakem, ohybem, smykem a kroucením

Deformace tahem Je způsobena stejně velkými silami opačného směru, které leží v jedné přímce a působí ven z tělesa Projevuje se prodloužením tělesa

Deformace tlakem Je způsobena stejně velkými silami opačného směru, které leží v jedné přímce a působí dovnitř tělesa. Projevuje se zkrácením tělesa a zvětšením příčného rozměru

Deformace ohybem Závisí na tvaru příčného řezu deformovaného tělesa Dolní vrstvy se prodlužují a jsou deformovány tahem a horní vrstvy se naopak zkracují a deformují tlakem

Deformace smykem Síly působí rovnoběžně s dolní a horní podstavou Vrstvy tělesa se navzájem posouvají

Deformace kroucením Je vyvolána dvěma silovými dvojicemi, které způsobují otáčení válce opačným směrem Válec nemění svůj vnější tvar, pouze jedna podstava se oproti druhé pootočí

Kapaliny

Vypařování přechod z kapalné do plynné fáze probíhá pouze z volného povrchu probíhá za každé teploty Rychlost vypařování závisí na: velikosti povrchu teplotě rychlosti odvádění par od povrchu

Var přechod z kapalného do plynného skupenství probíhá v celém objemu probíhá pouze za teploty varu Var nastává, jestliže se tlak nasycených par kapaliny vyrovná s okolním tlakemteplota varu je závislá na atmosférickém tlaku V tabulkách jsou uvedeny tzv. normální body varu= bod varu při normálním tlaku

Povrchová energie, povrchové napětí Podstata-mezimolekulové interakce na povrchu kapaliny ve styku s plynem Výslednice vtahuje molekuly na povrchu dovnitř kapaliny

Povrchová energie =energie E, kterou musí vnější síly kapalině dodat, aby se jejich povrch zvýšil o jednotkovou plochu Jednotka………….J/m2 Hodnotu  ovlivňuje: druh kapaliny a plynu teplota V tabulkách najdeme hodnotu povrchové energie pro styk kapaliny se vzduchem

Povrchové napětí Síla, která působí v povrchu kapaliny na jednotku délky Jednotka……..N/m = J/m2

Mezipovrchové napětí, mezipovrchová energie Projevuje se při vzájemném styku dvou kapalin nebo při styku kapaliny s pevnou látkou Styk dvou kapalin Značí se A,B Má vliv na vzájemnou mísitelnost dvou kapalin je-li A,B=0, potom jsou kapaliny neomezeně mísitelné čím je větší hodnota A,B, tím menší je mísitelnost kapalin

Styk kapaliny s tuhou látkou Značí se l,s je-li malé – kapalina smáčí pevný povrch je-li velké – kapalina nesmáčí pevný povrch   Kapalina smáčí stěny nádoby Kapalina nesmáčí stěny nádoby

Kapilární jevy kapilární elevace kapilární deprese    

Skupenské přeměny s → l tání s → g sublimace l → g vypařování, var g → l kondenzace g → s desublimace l → s tuhnutí

Absolutní vlhkost vzduchu Je určena hmotností vodní páry, která je obsažena v 1 m3 vzduchu Jednotka ……….kg/ m3 m …….hmotnost vodní páry v kg V……..objem vzduchu v m3

Relativní vlhkost vzduchu Je určena podílem absolutní vlhkosti vzduchu a vlhkosti maximální , při níž je vzduch za dané teploty nasycen vodní parou

Vlhkoměry Přístroje na měření relativní vlhkosti vzduchu. Využívají principu prodlužování lidského vlasu se zvyšující se vlhkostí

Psychrometry Vlhkost se určuje z rozdílu teplot dvou teploměrů, z nichž jeden je suchý a druhý mokrý