Vypracovala: Zuzana Chaloupková Význam peří Vypracovala: Zuzana Chaloupková

Ptáci a peří výborné izolační schopnosti, umožňuje létání řada ptáků se bez létání obejde (pštrosi, tučňáci) – hlavní význam pěří u těchto ptáků je izolace

Izolační funkce peří peří je silné, ale přitom velmi lehké u kůže udržuje vrstvu vzduchu ohřátou tělesným teplem izolace je velmi dokonalá – při dostatku potravy ptáci vydrží i velmi nízké teploty

Stavba ptačího pera

Stavba ptačího pera struktura umožňuje „pocuchané“ peří uvést do původního stavu centrální osten se dělí na větvičky a ty na paprsky se stovkami háčků tyto háčky se prolínají s háčky sousedních větví pocuchané pero si pták protáhne zobákem a hned je vše na svém místě

Dělení peří pro let jsou nezbytné letky na křídlech a směrová pera v ocase pera na těle se nazývají obrysová – podobají se letkám a ocasnímu peru,ale háčky jsou pouze u špičky pera pera vlasová – dlouhý holý stvol, na konci jen několik řídkých větví peří prachové

Prachové peří má velmi krátký brk, z vršku trčí vlastní nadýchané peří načechrání je způsobeno tím, že se jednotlivé větve nepřekrývají prachové peří je další izolační vrstva toto peří na sobě mají hlavně mláďata i někteří dospělí mají teplou spodní vrstvu z prachového peří

Počet per vědci spočítali pera jen u velmi mála druhů čím je pták menší, tím méně per má kolibřík červený – 940 pírek pěvci – 1100 až 4600 per slepice – 8325 per orel bělohlavý – 7180 per (ikdyž je větší) nejhustší peří mají vodní ptáci – březnačka 12000 nejvíce per u labutě – přes 25000

Je ptačí peří na celém těle? peří roste v určitých okrscích – pernice, oddělených holou kůží neopeřená místa na těle jsou obvykle chráněna peřím sousedním supi a kondoři mají holou hlavu a někdy i krk – přizpůsobení mrchožroutů, strkají hlavu do mršiny

Pelichání ptáků po určité době peří slábne a odírá se proto ptáci musí peří pravidleně měnit peří přepelichá a obnoví se u většiny ptáků se v jednom okamžiku vyměňuje jen malá část veškerého peří – pták má dost peří, aby mohl létat

Pelichání ptáků růst nového peří odčerpává ptákům energii pelichání proto probíhá v období, kdy ptáci nemají před sebou např. tah nebo hnízdění úplné pelichání je obvyklé jednou do roka ptáci, kteří migrují na dlouhé vzdálenosti pelichají dvakrát

Přepelichání a vzhled ptáků u řady ptáků vypadají mláďata jinak než dospělí ptáci ani dospělí nejsou pořád stejní bělokur rousný – v zimě bílý, v létě hnědě kropenatý

Přepelichání a vzhled ptáků Racek stříbřitý – mláďata nají maskovací prachové peří, které je šedé až černé když jim narostou letky jsou tmavohnědí během dalšího pelichání racek světlá do světle šedé barvy dospělí jedinec ma peří bílé barvy

Změna barvy peří barva peří se mění i bez pelichání na slunci barvy blednou, špičky per se také odírají bílé peří na krku některých ptáků mění barvu vstřebáváním mazu např. bílé peří pelikána žloutne, někteří racci mají narůžovělý nádech

Proč je plameňák růžový červené barvivo v peří plaměňáků a také žluť na kanárovi a téměř všechny červené, žluté a oranžové odstíny peří mají původ v karotenoidech – přírodní barviva tyto barviva do sebe rostoucí ptačí pero vstřebává

Zvláštnost peří všechna ptačí pera jsou unikátní – ptáka můžeme určit na základe jediného pera některé druhy ptáků mají peří specializované nejzvláštnější je peří, které sameček potřebuje při toku – například oslnivá vlečka páva, ocas lyrochvosta nádherného

Zdroje Knižní: ABC Přírody – Svět v otázkách a odpovědích (Reader´s Digest Výběr,1996) Soukromí živočichů (Reader´s Digest Výběr,1998) Internetové net:http://upload.wikimedia.org http://images.google.cz