1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0292 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_EKO-11 Tematický celek (sada): EKONOMIE Téma (název) materiálu: PENÍZE Předmět: Ročník / Obor studia: 1. – 4. / všechny obory studia Autor / datum vytvoření: Bc. Jitka Maršálková / 26.9.2013 Anotace: Žáci pochopí základní principy s penězi Metodický pokyn: Prezentace je určena k výuce a samostudiu. Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Peníze
Peníze patří k nejvýznamnějším objevům v lidských dějinách => začalo to v době kamenné člověk žil v kolektivech, které byly soběstačné, co vyprodukovaly to spotřebovaly neexistovaly obchodní cesty, protože tlupy byly daleko od sebe v důsledku zemědělství a rozvoje vznikla nadhodnota, která se stávala předmětem směny např. za jednu krávu tři prasata (komodita za komoditu) vnitřní hodnota těchto předmětů nebyla uvažována (neměla hodnotu) důležitý byl fakt obecně uznávaného platidla např. kamenné kola, kůže, bílé šátečky, mušličky atd. státní orgány chtěly eliminovat vliv cedulové Rakousko ~ uherské banky a vlastní měna měla navenek dokumentovat hospodářskou nezávislost nového státu
Peníze vznik peněz, vytvořit podmínky pro nahrazené směny statku (věc a věc hodnota tomu neodpovídá) peněžní směna umožňuje efektivní fungování trhu a peníze jsou považovány za zvláštní druh aktiva a musí být přijímány ekonomickými subjekty (stát, vládla, domácnosti, firmy) - také je vydávají pro úhradu potřeb závazků. bankovní ústav ministerstva financí měl hlavní zásluhu na uhájení mladé republiky před nebezpečím inflace jejich funkce skončila v březnu 1926 Národní banka Československá zahájila svou činnost, 1. dubna 1926 prvním guvernérem NBC byl dr. Vilém Pospíšil. 1.7.1950 zahájila svou činnost Státní banka Československá
Peníze Peníze mají: nulovou elasticitu, substituce a výroby Tzn. nemůžeme je nahradit, ani sami vyrobit elasticita = pružnost substituce = náhrada jejich používání je spojeno s nulovými transakčními náklady (neplatíme za to, že je používáme) v tržní ekonomice existují i další typy aktiv, které se svými vlastnostmi penězům podobají
Peníze Kvazi penězích patří sem např. cenné papíry definované peníze jsou zahrnuty do monetárního agregátu M2 (tzv. bord money). Ten obsahuje agregát Ml, a dále tzv. kvazi peníze, tj. finanční aktiva, která jsou vysoce likvidní (tzn. že je můžeme velmi snadno převést na transakční peníze a použít k platbě) mezi kvazi peníze se v ČR řadí termínovaná depozita a depozita v zahraniční měně Ochranné prvky vodoznak - tvoří ho portrét osobnosti ochranný okénkový proužek - stříbřitý proužek z umělé metalizované hmoty ochranná vlákna - oranžové barvy v délce 6 mm soutisková značka - písmena ČR skrytý obrazec - číslo označující nominální hodnotu bankovky opticky proměnlivá barva - změna barvy založená na optickém efektu iridiscentní pruh - okrově zabarvený prvek mikrotext - tištěn jako tiskem z hloubky Peníze
Funkce peněz v tržní ekonomice Funkce peněz v tržní ekonomice prostředek směny schopnost peněz získat za ně statky a služby uchovatel hodnot osoba má 10 000 Kč, může je utratit zítra nebo za měsíc a hodnota bude stále stejná, ale kvůli inflaci bude nižší jejich kupní síla zúčtovací jednotky je to schopnost peněz, působit jako míra ocenění všech statků a služeb a peníze se zároveň stávají nástrojem porovnání hodnot
Motivy držby peněz transakční je závislý na množství statků a služeb, které ekonomika vytváří a na vývoji cenové hladiny (čím je větší počet peněz na straně poptávky, tím více ekonomika vyrábí statků a služeb) opatrnostní ekonomické subjekty si vytváří zásoby peněz (zadní vrátka pro případ nějaké neočekávané události) domácnosti – např. dlouhodobá nemoc, nezaměstnanost, porucha věci ; (auto,pračka), úmrtí firmy – např. nedobytné pohledávky, insolventnost, krádež, živelná pohroma, stoupají náklady stát – např. živelná pohroma, válka, hospodářská krize finanční je odrazem skutečnosti, že peníze jsou jedna z forem bohatství hmotného (osoba si našetřila 300 000 to je pro osobu bohatství a převede ho na zahradní domek, aby to převedla na hmotné bohatství)
Nabídka peněz provádí ji ČNB, v čele je guvernér, jmenuje ho prezident Nabídka peněz provádí ji ČNB, v čele je guvernér, jmenuje ho prezident bankovní rada jmenuje ji guvernér nabídka provádí banky konvenční = obchodní ČNB půjčuje peníze státu (ke krytí schodku st. rozpočtu) a ostatním bankám ostatní banky půjčují peníze občanům, obcím peníze se poskytují za úplatu, to je v bankovnictví úrok (čím je úrok nižší, tím je poptávka po penězích vyšší a naopak) poptávka závisí na úrokové míře ČNB poskytuje ostatním bankám diskontní úvěr, úrok se nazývá diskontní sazba Otázky a odpovědi Kde se u nás tisknou peníze? Peníze se tisknou ve státní tiskárně cenin v Praze a ražba probíhá v bižuterii ve společnosti Česká mincovna a.s. , Jablonec nad Nisou. Po celou dobu přípravy spolupracuje výtvarník a útvary technického designu tiskárny
Kolik se jich vytiskne? Bankovek = vše v oběhu milionů kusů 5000,- = 13,9 2000,- = 14,5 1000,- = 99 500,- = 18,2 200,- = 36,1 100,- = 35,9 50,- = 34,3 20,- = 5,8 Mince = vše v oběhu milionů kusů 50,- = 3,9 20,- = 114,8 10,- = 124,9 5,- = 135,5 2,- = 219,7 1,- = 271,1
Kdo je pouští do oběhu a naopak stahuje?? jednou z funkcí centrální banky (ČNB) je pouštět peníze do oběhu a stahovat je je jedinou institucí v zemi s výhradním právem vydávat bankovky poškozené bankovky a mince u kterých nejsou pochybnosti o hodnotě ČNB vymění
Česká koruna podložena zlatem zlatý standard – tzn. bankovky byly málo cenné a více cenné bylo zlato. V této době bylo stejně peněz jako zlata nebo dokonce více zlata než peněz, ale pak se zjistilo, že tolik zlata nemůže být, a proto začaly být důležitější peníze. Proto se říká, že byla koruna podložena zlatem. Na starých bankovkách to bylo i napsáno.1971 začala rušit USA a potom i celý svět. Formy peněz hotovostní bezhotovostní
Česká koruna podložena Zlatem Hotovostní bankovky, mince a státovky. Státovky jsou vydávány pouze v době válek a krizí ke krytí ztrát státního rozpočtu. Peníze jsou snadno dělitelné a snadno přenosné a trvanlivé. Ochranné znaky: vodoznak, proužek, speciální tisk
Státovky 1919 první státovky s českým a slovenským textem a tématikou obrázků z Čech tištěny v domácích, průmyslových tiskárnách jsou to peníze úvěrové, představují státní stávkový dluh, který je kryt majetkem státu a poplatnou silou obyvatelstva 1928 zahájení činnosti ČNB 1926 první papírová bankovka o hodnotě 20,- 1000,- tištěna v New Yorku, 5000,- ve Vídni a poté se všechny bankovky a mince tiskly u nás první bankovky navrženy v secesním stylu ze začátku byly lehce padělatelné, protože byly na nekvalitním papíru, pak se papír pomalu zlepšoval 1973 se chtělo začít s lepením kolků, ale nakonec se kolky nelepily ČR má zlatou rezervu v podobě zlatých cihliček, v množství asi okolo 20 tun.
Koruna Československá Vznik samostatné Československé republiky 28. října 1918 byl provázen potřebou vytvoření vlastní měny, která by oddělila nově vzniklý stát od měnového vývoje (a rozvratu) ostatních zemí bývalé monarchie , kde vesměs došlo k mimořádně vysoké inflaci. Zákonem č. 84 z 25. 2. 1919 byl ministrem financí A. Rašín pověřen, aby provedl okolkování bankovek a soupis jmění. Téhož dne v noci obsadila čs. armáda hranice, byl přerušen poštovní styk i železniční spoje. Ve dnech 3.-12.3.1919 byl vydán měnový zákon, který stanovil měnovou jednotkou korunu československou. Počáteční představy o ,,nemonarchistické“ měnové jednotce, která koruny nahradí, zůstaly v oblasti pouhým přání a zpočátku ,,provisorní“ řešení nám zůstalo dodnes. První papírové peníze ČSR přišly do oběhu ještě v témže roce, ražba mincí byla zahájena v roce 1921 v mincovně v Kremnici a mince přišly do oběhu 18.2.1922.
Koruna Československá Po druhé světové válce byla změněna zkratka československé měny na Kčs. Československá koruna přežila politické i měnové (měnová reforma 1953) a zanikla rozdělením Československa v roce 1993. Jejím nástupcem se stala koruna česká (Kč) a slovenská (Sk).
Technická a výtvarná stránka bankovek a mincí Výtvarná i technická úroveň papírových peněz na počátku 20. století byla velmi různorodá. V průběhu let 1926 - 34 byla vydána kompletní řada bankovek od 10 Kč - 1927 tištěné knihtiskem, 20 Kč - 1926 tištěné knihtiskem a hlubotiskem až po 50 Kč - 1929, 100 Kč a 1000 Kč mají ještě navíc Orlovův pestrotisk. 7. 11. 1929 byl poprvé stanoven zlatý obsah koruny na 0,0458 gramu ryzího zlata a kurz dolaru 33,75 Kč. Zlatý obsah koruny byl vlivem zvýšení ceny zlata v době celosvětové hospodářské krize v roce 1934 snížen devalvací na 0,03715 gramu a v roce 1936 0,03121 gramu ryzího zlata. 9.6.1932, aby bylo zachováno zlaté krytí bankovek byly desetikoruna 1927 a dvacetikoruna 1926 prohlášeny za státovky a přiřazeny k mincím.
Technická a výtvarná stránka bankovek a mincí První české papírové peníze byly tištěny domácími pražskými tiskárnami Haase. Papír pro domácí tiskárny byl vyroben papírnou Eichmann v Hostinném. Tohoto papíru byl jediným ochranným prvkem mřížový běločarý vodoznak. První československé mince byly v hodnotě 20 a 50 haléřů. O. Spaniel vytvořil řadu mincí, která z výtvarného hlediska neměla v Evropě obdobu. Vytvořil řadu mincí v hodnotách 2, 5, 10, 20, 25, 50 haléřů a 1 Kč. Řada mincovních nominálů pak byla završena mincemi 5 Kč, 10 Kč a 20 Kč. V době před 2. svět. válkou byly vydány dvě pamětní mince s portréty T. G. Masaryka.
OTÁZKY Vyjmenujte ochranné prvky peněz ? Vysvětlete opatrnostní motiv ? Funkce peněz v tržní ekonomice ? Kde se tisknou nové peníze ?
ODPOVĚDI NA OTÁZKY vodoznak - tvoří ho portrét osobnosti ochranný okénkový proužek - stříbřitý proužek z umělé metalizované hmoty ochranná vlákna - oranžové barvy v délce 6 mm soutisková značka - písmena ČR skrytý obrazec - číslo označující nominální hodnotu bankovky opticky proměnlivá barva - změna barvy založená na optickém efektu iridiscentní pruh - okrově zabarvený prvek mikrotext - tištěn jako tiskem z hloubky Ekonomické subjekty si vytváří zásoby peněz (zadní vrátka pro případ nějaké neočekávané události) Prostředek směny Ve státní tiskárně cenin
Použité zdroje ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie Stručný přehled teorie praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2007, ISBN 80-903433-4-1. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu.