2014 Marek Vácha Problém osoby

Sdílená morálka (Common Morality) je produktem lidské zkušenosti a historie. je universálně sdílena nachází se ve všech kulturách nevztahuje se k dané kultuře či k jednotlivcům, neboť je přesahuje kulturu i jednotlivce (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 4)

Společná morálka smysl vzájemnosti, spravedlnosti a ušlechtilosti (snad v recipročním dávání) hluboká úcta k životu (snaha uklidnit konflikty, trestání násilí, vztahu k přírodě) partikulární pravidla pro sexuální život (např. zákaz incestu) velký respekt k rodičům (a zároveň starost o děti)

Osoba je individuální substance racionální povahy (Boethius)

Definice osoby podle Johna Locka lidská osoba je myslící inteligentní bytost s rozumem a schopností reflexe, která je schopna chápat sebe jakožto sebe - tu samou bytost - v různých místech a časech (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 82 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

"...titíž lidé, které mrav, úcta, obyčej, vděk, ještě více vzájemný dohled a žárlivost inter pares drží tak pevně v mezích a kteří na druhé straně prokazují ve vzájemném styku tolik vynalézavosti v taktu, sebeovládání, jemnosti, věrnosti, hrdosti a přátelství, směrem ven, kde začíná cizí, jim cizí, ...za sebou zanechávají ohavnou řadu vražd a spálenišť, zneuctění a muk snad v podobné povznesenosti a duševní rovnováze, jakoby právě ztropili studentskou taškařici, přesvědčeni, že básníci teď mají zas na dlouho co opěvovat a velebit. (Nietzsche, F., Genealogie morálky, přel. Věra Koubová, Aurora, Praha, 2002)

Spravedlnost, která není stejná pro všechny, si toto jméno nezasluhuje (Tzvetan Todorov) co ale znamená "všichni"?

osoba = člen morální komunity idea morálního vymezení osoby pouze na lidi s určitými vlastnostmi vedla v minulosti k rasismu, sexismu a náboženské intoleranci

zvířata? pohlaví národnosti (nacismus) bez rozdílu barvy pleti (válka Sever proti Jihu) lidé na stejném území kmen rodina

Genocidy vždy začaly tím, že jsme se úspěšně pokusili přesvědčit sebe sama že our fellow human beings are less than we are. "cockroaches" v konfliktu Hutů a Tutsiů havěť, vši (vermin, lice) antikristi, ďáblové, nevěřící psi v náboženských konfliktech ...pak nás žádný etický systém na světě nezastaví

"Pěkná spravedlnost, když ji vymezuje řeka!" "Proč mě zabíjíte?" "Bydlíte přece na druhém břehu! Kdybyste bydlel na našem, byl bych vrah, ale protože bydlíte na druhém, jsem hrdina, a tedy i v právu." "Pěkná spravedlnost, když ji vymezuje řeka!" (Pascal, Pensées, zl. 291, 294; cit. v Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str. 164)

Na světě jsou dvě velké skupiny lidí Na světě jsou dvě velké skupiny lidí. Ta první si myslí, že lze svět rozdělit na dvě velké skupiny lidí. Ta druhá myslí, že ne. (Thomas Murray, Hastings Cetre, http://www.youtube.com/watch?v=1y4jt7oDrZI)

Kdo tvoří „lidskou společnost“? řecká „demokracie“ jen dospělí svobodní muži nepatří sem ženy, děti, otroci dnes např. somálští piráti odlišují in-group a out-group jinak než my

Green generation 2005: Na Taiwanu se zdařilo vytvořit zeleně světélkující prasata Bylo vytvořeno 256 prasečích embryí, do kterých byl vložen gen z medúzy způsobující světélkování Tato embrya byla vložena do osmi prasnic, u čtyř nastalo těhotenství Narodila se tři selátka

Green generation Tato selátka světélkují nejen na povrchu těla, nýbrž i uvnitř: světélkují všechny tělesné orgány Otázkou jest, zda na etické rovině není něco špatně…?

Zvířata téměř každý národ má nějaká pravidla, která mají za cíl zmenšit, ulehčit nebo limitovat vše, co může být zvířatům uděláno v průběhu biomedicínského výzkumu. v současnosti je všeobecně přijímáno, že zvířata mají nějakou formu morálního postavení, ale již není tak jasné, co tento názor ospravedlňuje a zda by z našich povinnosti vůči zvířatům mělo vyplynout, že zvířata mají svá práva. (Beauchamp, T.L., Childress, J.F., (2009) Principles of Biomedical Ethics. 6th ed. Oxford University Press, New York, Oxford, p. 66)

Všeobecná deklarace lidských práv OSN: New York 1948 Článek 2 Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity.

Lidská práva Mohou být obhajována nábožensky nebo zcela nenábožensky Všechny nás stvořil Bůh, jsme si tedy rovni nebo zcela nenábožensky Máme všichni stejné geny a téměř zcela stejný genom

Kdo je osoba?

Kdo je osoba…? lidské oocyty? embrya nebo foety? novorozenci? anencephalické děti? pacienti se smrtí mozku? mimolidská zvířata? cybridi? nepřátelé ve válce příslušníci jiných lidských ras ženy a děti

Kdo je osoba…? lidské oocyty? embrya nebo foety? novorozenci? anencephalické děti? pacienti se smrtí mozku? mimolidská zvířata? cybridi? a pokud tito nejsou, co vyzdvihuje autonomní lidské jedince nad členy výše uvedených skupin?

Teorie osoby biologický druh cognitivní kapacita morální schopnost cítění příslušenství ke komunitě

Teorie osoby empirický funkcionalismus ontologický personalismus kognitivní kapacita morální kapacita schopnost vnímat příslušnost k sociální komunitě ontologický personalismus biologický druh

Teorie založena na kognitivních vlastnostech Osoba je dána: vědomím sebe sama svobodou jednat a kapacitou angažovat se v účelném jednání vždyť přece podle této kapacity někoho prohlásíme za nesvéprávného schopností podávat a přijímat zdůvodnění pro daná jednání a proto zvířata osobami nejsou kapacitou komunikovat s jinými osobami pomocí jazyka racionalitou a schopností jednat z vlastní vůle (higher order volition)

Problém definice osoby Osoba již není definována jako individuum určitého druhu, ale spíše jako subjekt zkušenosti, jako myslící, volící, bolest a slast vnímající bytost vědomá si své totožnosti v průběhu času. Podobné definice osoby nalezneme rovněž v bioetických diskusích, v nichž se často prostě jen předpokládá, že určitá psychologická kontinuita (např. paměti) či určitá mentální vlastnost (např. schopnost zakoušet bolest) definují lidskou osobu. (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 75 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Problém definice osoby Osoba již není definována jako bytost určitého druhu, ale jako bytost schopná vykonávat určité funkce (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 82 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

empirický funkcionalismus

Empirický funkcionalismus Status osoby vzniká nějaký čas po koncepci a může být ztracen (např. v konečných fázích demence nebo při perzistentním vegetativním stavu) dávno před fyzickou smrtí jedince.

Dualismus "bytost ǂ osoba" lidský biologický organismus, který vznikl v okamžiku oplození, není identický s lidskou osobou

Dualismus "bytost ǂ osoba" lidský biologický organismus, který vznikl v okamžiku oplození, není identický s lidskou osobou A protože lidská práva vycházejí z konceptu lidské osoby, nikoli pouhého biologického organismu lidského druhu, znamená to, že zabití lidské bytosti, která ještě není osobou, nepředstavuje porušení žádného z lidských práv, a je proto eticky zcela legitimní. Lidská osoba je funkcionální, emergentní stav: postupně se objevuje v průběhu vývoje biologického organismu lidského druhu a může se rovněž v pozdějších fázích ztratit (embrya, lidé v irreverzibilním kómatu). Osobami nejsme díky naší metafyzické konstituci, nýbrž proto, že jsme něčeho schopni: myslet, volit, cítit bolest, mít plány do budoucna a podobně. (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 87 - 88 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Teorie založena na kognitivních vlastnostech Osoba je dána: vědomím sebe sama svobodou jednat a kapacitou angažovat se v účelném jednání vždyť přece podle této kapacity někoho prohlásíme za nesvéprávného schopností podávat a přijímat zdůvodnění pro daná jednání a proto zvířata osobami nejsou kapacitou komunikovat s jinými osobami pomocí jazyka racionalitou a schopností jednat z vlastní vůle (higher order volition)

Teorie založena na kognitivních vlastnostech kritika pokud zavedeme toto pětibodové kritérium, pak zcela jistě osobou nejsou malé děti těžce mentálně postižení senilní staří lidé proč by měly kognitivní vlastnosti daných jedinců rozhodovat o jejich morálním statusu?

Teorie založena na morálním rozvažování osobou je každá kdo je schopna vytvořit morální soud o morální správnosti nebo morální nesprávnosti daného jednání jedná podle motivů, které mohou být posuzovány morálně = kapacita pro morální rozvažování poskytuje jedinci morální respekt a důstojnost

Teorie založena na morálním rozvažování kritika osobou by pak nebylo: mnoho psychopatů pacienti s těžce poškozeným mozkem pacienti s pokročilou demencí

Teorie založena na vnímání osobou je každá, kdo vnímá bolest a slast kapacita pro vnímání bolestí a a slastí je dostatečnou podmínkou pro zisk morálního statusu. bolest je špatná, radost je dobrá způsobovat komukoli (jakékoli entitě) bolest znamená poškozovat jej (ji) dokonce i když je jedinec kognitivně nemohoucí, morálně nemohoucí nebo není biologicky člověkem, bolest a utrpení pro něj může být reálné

Teorie založena na vnímání podle této teorie foetus získává status osoby po několika týdnech vývoje, a tak potraty by od tohoto bodu dál byly prima facie nepovolitelné. tento bod leží před fází vývoje, ve které se dnes legálné aborty provádějí.

Peter Singer rozlišuje mezi „human being“ a „human person“ osoba je bytost schopná vnímat libosti a nelibosti pacient v PVS nebo lidské embryo osobou není, živý pes ano

Peter Singer bytosti hodnota povinnosti bytosti bez vědomí nemají hodnotu o sobě žádné bytosti s vědomím cítící hodnota o sobě „nádoby slasti“ nahraditelné ve smyslu klasického utilitarismu osoby: bytosti s vědomím sebe, s minulostí a budoucností právo na život nenahraditelné ve smyslu preferenčního utilitarismu

"We protest his hiring because Dr "We protest his hiring because Dr. Singer denies the intrinsic moral worth of an entire class of human beings - newborn children - and promotes policies that would deprive many infants with disabilities of their basic human right to legal protection against homicide." ... Princeton University student petition protesting Peter Singer's hiring. Peter Singer

Joseph Fletcher: "postnatální potrat", "postnatal abortion"

Peter Singer pokud nastavíme morální rámec tak, aby se nám do něj vešli všichni lidé, vejde se sem i řada zvířat pokud nastavíme morální status tak, aby se do něj zvířata nevešla, nevejde se sem i řada lidí (děti před narozením, lidé v PVS atd.)

Empirický funkcionalismus „person“

etika se přestává užívat "někde mezi krevetou a ústřicí".“ Peter Singer „person“ osoba = to, co vnímá libosti a nelibosti

Specieismus (P. Singer) = přesvědčení, že je nám možno zacházet s příslušníky jiných biologických druhů způsobem, který bychom považovali za nesprávný vůči příslušníkům našeho vlastního druhu.

otázka zde ovšem jistě bude zda zacházet s člověkem jako se zvířetem zacházet se zvířetem jako s člověkem (Chardin, Bochenski)

Teorie založena na vnímání kritika jakýkoli jedinec, který postrádá kapacitu pro vnímání postrádá morální status. tato teorie nedává morální status raným embryím, podobně jako všem jedincům, kteří zratili kapacitu pro vnímání, jako jsou pacienti s těžkým poškozením mozku. stupeň morálního statusu a úroveň morální ochrany může kolísat podle podmínek jako jsou kvalita, bohatství a komplexnost života jakmile se objeví ztráta kapacity vnímání, lidé (a non-humans) budou mít snížený morální status v tomto přístupu se tak nejzranitelnější bytosti mohou stát nejzranitelnějšími ke zneužívání a exploataci. Žádná teorie, která zavádí takovéto podmínky, není morálně přijatelná.

Teorie založena na vztazích morální status udělují vztahy mezi stranami čím méně je foetus součástí sociální matrix, tím slabší jsou argumenty pro to, abychom jej/ji považovali za bytost mající stejný morální status jako (dospělé) osoby jakmile je foetus v děloze poprvé detekován stetoskopem nebo sonogramem, stává se v důležitých ohledech součástí sociální matrix

Teorie založena na vztazích kritika lze opravdu říci, že pouze sociální pouta a postoje určují morální status? bez ohledu na to, jak moc máme rádi svou továrnu nebo instituci, žádná továrna či instituce se nestane díky tomuto vztahu osobou.

Peter Singer „Jestliže smrt postiženého kojence vede k narození jiného dítěte s lepšími vyhlídkami na šťastný život, pak je celková suma štěstí větší, když postižený kojenec zemře. Ztráta šťastného života prvního kojence bude vyvážena dosažením šťastnějšího života kojence druhého. Pokud tedy usmrcení hemofilního kojence nemá žádné nepříznivé účinky na druhé, potom by bylo z celkového pohledu správné jej usmrtit." (Practical Ethics)

Speciesismus (P. Singer) = přesvědčení, dle kterého jsme oprávněni zacházet s příslušníky jiných druhů takovým způsobem, který by byl považován za špatný vzhledem k příslušníkům našeho vlastního druhu.

Peter Singer „Srovnáme-li těžce postižené dítě s ne-lidským zvířetem, psem nebo prasetem, např. často zjistíme, že ne-lidé mají větší schopnosti, jak aktuální, tak potenciální, pro racionalitu, sebeuvědomění, komunikaci a cokoliv jiného, co může být plausibilně považováno za mravně významné. Jenom fakt, že defektní dítě je členem druhu Homo sapiens, vede k tomu, že je ošetřováno rozdílně od psa nebo prasete. Příslušnost k určitému druhu však není po mravní stránce relevantní.“ (1) (1) Singer, P., (1983) Sanctity of life or quality of life. Pediatrics,72:128-129

Nacismus

Tato osoba trpí dědičným defektem a během jejího života na ní společnost vynaloží 60 000 říšských marek. Přátelé Němci, jsou to i vaše peníze.

Empirický funkcionalismus Osoba již není definována jako individuum určitého druhu, ale spíše jako subjekt zkušenosti, jako myslící, volící, bolest a slats vnímající bytost vědomá si své totožnosti v průběhu času. Podobné definice osoby nalezneme rovněž v bioetických diskusích, v nichž se často prostě jen předpokládá, že určitá psychologická kontinuita (např. paměti) či určitá mentální vlastnost (např. schopnost zakoušet bolest) definují lidskou osobu. (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 75 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Kritika empirického funkcionalismu zatím vždy, když jsme rozdělili Homo sapiens sapiens na dvě skupiny s rozdílnými právy (černí a bílí; germáni a negermáni) dopadlo to velmi špatně rozdělení lidí na persons a beings jsou jedním z dalších pokusů „zřídit nebe na zemi“

Ontologický personalismus celý lidský život je personalizován neuznává se tedy rozdíl mezi „being“ a „person“

Ontologický personalismus

Teorie založena na výhradně lidských vlastnostech všichni lidé mají plný morální status a pouze lidé mají morální status osoby jedinec má morální status osoby jen a pouze pokud je tento jedinec počat lidskými rodiči je organismem s lidským genetickým kódem být žijícím členem druhu Homo sapiens je nutná a postačující podmínka pro zisk morálního respektu

Teorie založena na výhradně lidských vlastnostech žádný člověk není vyloučen z prostoru osoby na základě toho že je foetus, má těžce poškozený mozek nebo má vrozenou anomálii. není pochyb o plném morálním statusu malých dětí, mentálně postižených lidí a lidí s permanentní ztrátou vědomí

Teorie založena na výhradně lidských vlastnostech všichni lidé mají lidská práva, bez ohledu na to, zda jsou tato práva rozeznána právním systémem daného státu je sice pravda, že lidoopi vnímají bolest a lidé v PVS ne, to ale neznamená, že by nebylo rozdílu!

Teorie založena výhradně na lidských vlastnostech kritika je možno si představit, že jednoho dne se setkáme s mimozemšťany, kteří naprosto jednoznačně nebudou mít lidský genom a kterým bychom si přesto přáli přidělit status osoby.

„person“ Ontologický personalismus

Ontologický personalismus Lidská osoba "musí být definována s ohledem na to, čím je, nikoli prostřednictvím toho, co je schopna dělat a jak vypadá, nelze ji posuzovat na základě čistě biologických, psychologických či sociologických kritérií. (...) Lidské individuum, lidská bytost a lidská osoba jsou synonyma, jinak se v konečném důsledku dopouštíme nespravedlivého rasismu a diskriminace (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 49 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

Ontologický personalismus Pokud by morální status lidského embrya nevyžadoval ten samý respekt, jaký přiznáváme lidské osobě, nemuseli bychom zcela analogicky přiznávat stejný respekt rovněž dalším "kategoriím" lidí. A pokud bychom nebyli ochotni přiznávat respekt jistým kategoriím lidí (o což se mimochodem někteří autoři snaží), "museli bychom být rovněž připraveni přijmout možnost, že ho jiné kultury či ideologie minulosti, současnosti a budoucnosti nepřiznávají jiným kategoriím lidí, z biologických či podobných důvodů". A dovedeme-li tuto myšlenkovou linii do důsledků, museli bychom být rovněž připraveni přijmout, že nám dnes někdo poví "ty nejsi člověk". (Černý, D., Jurigová, M., Lidské embryo v perspektivě bioetiky. str. 50 in Černý, D., a kol. (2011) Lidské embryo v perspektivě bioetiky.Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha.)

jiný z možných přístupů

Odlišný přístup vědomí objektů a událostí schopnost cítit bolest schopnost uvažování aktivita vycházející ze sebe sama (self- motivated activity) kapacita pro komunikaci koncept sebe sama (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health care. A Guide for Clinical Practice. 3rd ed. Thomson, Delmar Learning. NY. p.261)

Odlišný přístup kritika vědomí objektů a událostí schopnost cítit bolest schopnost uvažování jaký typ uvažování co pacienti v PVS? aktivita vycházející ze sebe sama (self-motivated activity) kapacita pro komunikaci novorozenci nemohou komunikovat – infanticida by byla myslitelná koncept sebe sama (Edge, R.S., Groves, J.R., (2007) Ethics of Health care. A Guide for Clinical Practice. 3rd ed. Thomson, Delmar Learning. NY. p.261)