Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva: bez vůle není viny důvody k překonání obtíží: 1) vzrůstající vliv průmyslových, obchodních a jiných společností 2) obtížné hledání konkrétního viníka ve složitých organizačních strukturách 3) pokuty ukládané fyzickým osobám jsou příliš nízké a často nevymahatelné

Pojem správního deliktu právnické osoby definice: protiprávní jednání právnické osoby, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá trest orgán veřejné správy jednání právnické osoby: právnická osoba vždy jedná prostřednictvím fyzických osob, správní právo neupravuje ,vychází z obecné úpravy v občanský zákoník a obchodním zákoníku nevyžaduje se zavinění

Pojem správního deliktu smíšené povahy za stejných podmínek jako právnické osoby podléhají v některých případech fyzické osoby při výkonu podnikání nebo v souvislosti s podnikáním anebo při výkonu určitých kvalifikovaných činností některé zákony nerozlišují mezi FO a PO, určující je charakter prováděné činnosti správní delikty smíšené povahy se někdy označují jako delikty podnikatelů

Charakter právní úpravy rozsáhlá, roztříštěná, nekodifikovaná (přes 200 zákonů) nejsou upraveny obecné základy odpovědnosti, ukládání sankcí ani specifika postupu při projednávání těchto deliktů složité vztahy mezi jednotlivými zákony, problémy s uplatňováním zásady ne bis in idem

Objekt deliktu rozlišuje se objekt a) obecný: stejný jako u ostatních správních deliktů, řádný výkon veřejné správy b) druhový: vyjadřuje druhové rysy individuálních objektů, důležitý pro systematické členění, zpravidla ho lze dovodit z úvodních ustanovení příslušného zákona c) individuální: vyjadřuje jednotlivý konkrétní zájem, odlišuje skutkové podstaty, důležitý pro správnou kvalifikaci skutku, zpravidla nebývá vyjádřen výslovně

Objektivní stránka deliktu ani zde není specifikum správních deliktů právnických osob a správních deliktů smíšené povahy tvoří ho jednání, následek a příčinná souvislost (kauzální nexus)

Subjekt deliktu základní vymezení pojmu právnické osoby přináší § 18 odst. 2 občanského zákoníku, právnickými osobami jsou: a) sdružení fyzických nebo právnických osob b) účelová sdružení majetku c) jednotky územní samosprávy d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon právnické osoby nabývají způsobilost k protiprávním úkonům dnem vzniku a pozbývají ji dnem zániku

Subjekt deliktu - pokračování rozlišují právnické osoby veřejného a soukromého práva, vzniká otázka, zda právnické osoby veřejného práva při výkonu vrchnostenské veřejné správy (stát, kraje, obce atd.) odpovídají za správní delikt, odpověď není jednoznačná za správní delikt odpovídá právnická osoba česká i zahraniční deliktní způsobilost fyzické osoby za smíšený delikt není zvláštními zákony upravena, lze analogicky použít ustanovení přestupkového zákona, v některých případech se vyžaduje zvláštní postavení pachatele

Subjekt deliktu – některé specifické problémy v praxi často uzavírány smlouvy, podle kterých určitá osoba provádí práce pro jinou osobu (vztah investora a dodavatele) otázka zní, kdo nese odpovědnost, pokud dojde k porušení povinnosti při provádění prací nutné posuzovat případ od případu; určující je, komu je podle zvláštního zákona adresována porušená povinnost obecně platí, že odpovědnost nese adresát povinnosti a odpovědnosti se ve veřejném právu nelze vyhnout poukazem na smluvní ujednání mezi účastníky soukromoprávního vztahu

Subjektivní stránka deliktu nevyžaduje se zavinění (objektivní odpovědnost) příslušné zákony v některých případech upravují liberační důvody v novějších zákonech často obecný liberační důvod: „PO za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila“

Subjektivní stránka deliktu - pokračování někdy se kritizuje to, že správní orgány při uplatňování odpovědnosti často zjišťují pouze škodlivý následek a už se nezabývají tím, zda ho vyvolalo protiprávní jednání subjektu trend: aplikovat obecné zásady uplatňování odpovědnosti za škodu v soukromém právu, tedy 2 předpoklady vzniku odpovědnosti: a) povinnost byla porušena při provozní činnosti subjektu b) k porušení došlo jednáním osob, které PO k činnosti použila

Okolnosti vylučující protiprávnost nejsou výslovně upraveny, avšak teorie i praxe se shoduje na nutnosti jejich respektování nutné vycházet z obecných právních zásad a z analogie do úvahy přicházejí: plnění zákonné povinnosti, krajní nouze, svolení poškozeného, výkon oprávnění u deliktů právnických osob jsou některé okolnosti vylučující protiprávnost vyloučeny: nutná obrana či výkon povolání

Zánik trestnosti právní úprava zakotvuje 2 okolnosti způsobující zánik trestnosti: 1) uplynutí doby 2) smrt, resp. zánik odpovědné osoby právní úprava nepočítá s amnestií ani s účinnou lítostí procesní důsledek: povinnost řízení nezahajovat nebo probíhající řízení zastavit

Uplynutí doby lhůty jsou ve všech případech prekluzivní 3 varianty: 1) stanovena lhůta pro zahájení řízení 2) stanovena lhůta pro pravomocné skončení řízení 3) kombinace předchozích případů počátek lhůty: 1) subjektivní lhůta: běží ode dne, kdy se správní orgán o deliktu dozvěděl 2) objektivní lhůta: běží ode dne spáchání deliktu

Smrt nebo zánik pachatele příslušné zákony zpravidla výslovně neupravují teorie i praxe původně odmítala právní nástupnictví, hlavním argumentem je zásada individuální odpovědnosti: - každý odpovídá je za své vlastní protiprávní jednání - nikomu nelez přičítat následky jednání jiného - sankci je možné uložit pouze tomu, kdo naplnil skutkovou podstatu, a pouze tomuto subjektu má způsobit újmu

Smrt nebo zánik pachatele - pokračování v novějších zákonech a v novější judikatuře nastává posun poukazuje se na odlišný charakter právnické osoby – fyzická osoba nemůže změnit identitu, kdežto právnická osoba ano nutné odlišit 2 situace: 1) smrt (zánik) pachatele v průběhu řízení 2) smrt (zánik) pachatele po pravomocném uložení pokuty

Sankce a ochranná opatření typická sankce je pokuta; výše v příslušných zákonech stanovena 2 způsoby: 1) pevnou částkou (zpravidla omezenou horní hranicí) 2) způsobem výpočtu (závisí např. na množství nedovoleně užitých vod, ceně zboží či výši obratu) některé zákony zakotvují další sankce – propadnutí věci nebo zákaz činnosti

Sankce a ochranná opatření - pokračování některé zákony specifikují kritéria pro výměru sankce, jiné nikoliv správní orgán každopádně povinen užít uvážení, nároky na odůvodnění rozhodnutí některé zákony umožňují od uložení sankce upustit některé zákony zakotvují zásadu absorpční, lze užít analogicky i v případě deliktů, kde zakotvena není v některých případech možnost ochranného opatření – zabrání věci (např. zákon o střelných zbraních)

Řízení o správních deliktech PO a deliktech smíšených ve zvláštních zákonech není uceleně upraveno, postupuje se podle správního řádu, některé zákony upravují procesní odchylky (např. určení místní příslušnosti či zahájení řízení z podnětu jiných orgánů) nutné zajistit soulad s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách a s doporučeními Výboru ministrů Rady Evropy

Zahájení řízení řízení se zásadně zahajuje z moci úřední zásada legality řízení je zahájeno dnem, kdy je zahájení řízení oznámeno obviněnému náležitosti oznámení: v zásadě stejné jako náležitosti návrhu na zahájení řízení, především – - popis skutku - předběžná právní kvalifikace návaznost na kontrolní proces

Účastníci řízení účastníkem řízení v zásadě pouze obviněný, popř. vlastník věci, která může být zabrána účast poškozeného je vyloučena kdo je účastníkem řízení, posuzuje správní orgán z úřední povinnosti nelze řízení vést proti útvaru bez právní subjektivity (odštěpný závod, pobočka apod.)

Průběh řízení řídí se výhradně správním řádem cíl řízení – rozhodnout o vině a trestu zásada presumpce neviny a zásada in dubio pro reo podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán není povinnost nařídit ústní jednán, v paxi ale nařizováno bývá

Přezkum rozhodnutí řádné i mimořádné opravné prostředky podle správního řádu v odvolacím řízení není stanoven zákaz změny k horšímu, lze ale dovodit analogií rozhodnutí je možné napadnout žalobou ve správním soudnictví