Stereotypy a předsudky Sociální psychologie II 30. 4. 2013 Jan Šerek

Obsah přednášky Stereotypy Předsudky Jak stereotypy vznikají? Jak stereotypy fungují? Předsudky Jak předsudky vznikají? Jak se předsudky vyvíjejí? Co předsudky snižuje?

Stereotyp přesvědčení o tom, že členové nějaké sociální skupiny sdílejí jisté vlastnosti první použití v psychologickém kontextu: Walter Lippmann (1922) lze mít stereotypy rovněž o vlastní skupině stereotypy nemusí být nutně negativní ke stereotypům se nutně nemusí vázat nějaké emocionální či behaviorální důsledky

Jak stereotypy vznikají? nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Němci Poláci Češi

Jak stereotypy vznikají? nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Němci Poláci Češi na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias (vs. in-group differentiation)

Jak stereotypy vznikají? nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Němci Poláci Češi na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias (vs. in-group differentiation)

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů?

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? ultimate attribution error Němci Češi

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? ultimate attribution error situace situace Němci Češi

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Pozitivní Negativní Majorita 80 20 Minorita 8 2

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Pozitivní Negativní Majorita 80 20 Minorita 8 2

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné

Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné informace (např. z novin), které tyto dva jevy kombinují, jsou pro nás vysoce zapamatovatelné a snadno se vybavují z paměti proto máme sklon nadhodnocovat například své odhady kriminality u minorit

Jak stereotypy fungují? stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které: zaměřují naši pozornost ovlivňují, jak interpretujeme nové informace organizují naši zkušenost a usuzování ovlivňují, jaké informace si vybavujeme

Jak stereotypy fungují? stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které: zaměřují naši pozornost ovlivňují, jak interpretujeme nové informace organizují naši zkušenost a usuzování ovlivňují, jaké informace si vybavujeme každá nová informace odporující stereotypu pro nás znamená výzvu, se kterou se musíme vypořádat od ignorace po kompletní změnu stereotypu

Jak stereotypy fungují? proč se vůbec stereotypy řídíme …? člověk jako „cognitive miser“ (skrblík, lenoch), který se vždy snaží vynaložit co nejméně kognitivního úsilí (Bodenhausen, 1993; Macrae, Milne & Bodenhausen, 1994)

Jak stereotypy fungují? při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine): automatické zpracování bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu kontrolované zpracování vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat

Jak stereotypy fungují? při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine): automatické zpracování bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu kontrolované zpracování vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat … ne vždy jsme motivovaní nebo schopní druhý proces zapojit

Jak stereotypy fungují? Vedle individuálního pojetí stereotypů (kognitivní struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž společenský/kulturní přístup, který chápe stereotypy jako … sdílené určitou skupinou/kulturou nezávislé na existenci jednotlivce Obecně lze tyto kolektivní představy interpretovat prostřednictvím teorie sociálních reprezentací (Moscovici)

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem podle některý autorů (např. Aronson, Baron) mohou být naše negativní postoje k cizím skupinám chápány jako složené ze tří komponent: kognitivní (= stereotyp), emocionální (= předsudek) a behaviorální (= diskriminace).

Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion, prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

Proč předsudky vznikají? biologická vysvětlení osobnostní vysvětlení kulturní vysvětlení sociálně-kognitivní vysvětlení

Biologická vysvětlení předsudků Ardrey, Lorenz, Morris, Dawkins, Wilson (sociobiologie) člověk má vrozený instinkt bránit své teritorium proti vetřelcům xenofobie je přirozenou sebeobranou skupin, které sdílejí tytéž geny předsudky jsou pochopitelné z hlediska evoluce

Biologická vysvětlení předsudků Kritika vše redukováno na jednoduché příčiny – obvykle jeden vševysvětlující princip biologické teorie nedokáží dostatečně vysvětlit různorodost, která se v oblasti předsudků objevuje

Osobnostní vysvětlení předsudků Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford předsudky vůči cizím skupinám se často objevují pohromadě (pokud má člověk předsudky vůči jedné skupině, často je má i vůči dalším skupinám) míra obecné předsudečnosti se často spojuje s určitými osobnostními rysy

Osobnostní vysvětlení předsudků Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford existuje určité osobnostní nastavení, charakteristické rigiditou a netolerancí k dvojznačnosti toto osobnostní nastavení vzniká v dětství potlačením negativních agresivních pocitů vůči autoritářským rodičům výsledkem je spořádaný občan, který silně respektuje společenská pravidla a autority, avšak zároveň v sobě má velké množství hostility vůči tomu, co je neočekávané, cizí, nekonvenční a nejednoznačné původní verze známá jako teorie autoritářské osobnosti

Osobnostní vysvětlení předsudků right-wing authoritarianism Altemeyer tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých social dominance orientation Sidanius & Pratto tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám odmítání pomoci druhým skupinám obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

Osobnostní vysvětlení předsudků right-wing authoritarianism Altemeyer tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých social dominance orientation Sidanius & Pratto tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám odmítání pomoci druhým skupinám obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“ The Right-Wing Authoritarianism Scale (Altemeyer, 2006) Naše země bude jednou zničena, pokud neskoncujeme s perverzemi, které rozežírají naši morálku a tradiční hodnoty. To, co naše země opravdu potřebuje, je silný odhodlaný vůdce, který potlačí zlo a navrátí nás zpět na pravou cestu. Této zemi by se dařilo o mnoho lépe, kdyby jisté skupiny potížistů zmlkly a přijaly své tradiční místo ve společnosti.

Osobnostní vysvětlení předsudků right-wing authoritarianism Altemeyer tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých social dominance orientation Sidanius & Pratto tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami tendence přát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám odmítání pomoci druhým skupinám obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

Osobnostní vysvětlení předsudků right-wing authoritarianism Altemeyer tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých social dominance orientation Sidanius & Pratto tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám odmítání pomoci druhým skupinám obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“ Social Dominance Orientation Scale (Pratto et al., 1994) Některé skupiny jsou prostě podřadnější (inferior) než jiné. Kdyby se některé skupiny držely svého místa, měli bychom méně problémů. Je v pořádku, když mají některé skupiny lepší životní vyhlídky než jiné skupiny.

Osobnostní vysvětlení předsudků Kritika empirické výzkumy ukazují, že se v různých geografických oblastech či v různých historických obdobích objevuje různé množství předsudků, což nelze jednoduše vysvětlit zvýšenou koncentrací osob s určitou osobnostní strukturou osobnostní teorie nedokáží dostatečně vysvětlit, jak se mohou u člověka předsudky měnit během života

Kulturní vysvětlení předsudků výzkumy ukazují, že předsudky jsou často produktem normativní konformity, tedy tendence vyhovět očekáváním vlastní skupiny a být v ní akceptován historické posuny v tom, jaká skupina je terčem předsudků a jakou sílu předsudky mají např. lidé, kteří se přestěhovali do New Yorku, přijali zdejší antisemitskou normu (Watson, 1950), anebo američtí jižané, kteří vstoupili do armády, začali vykazovat méně předsudků vůči černochům (Pettigrew, 1958)

Kulturní vysvětlení předsudků teorie obětního beránka Hovland & Sears podle analýzy archivních dat míra lynčování na americkém jihu negativně korelovala s cenou bavlny předsudky mají základ v pociťované (ekonomické) frustraci vlastní skupiny obracejí se vůči nějaké snadno identifikovatelné skupině, které je připsána odpovědnost za nastalou situaci teorie ukazuje, že lidé mohou mít tendenci obracet svůj hněv, nejistotu a frustraci vůči cizí (obvykle slabší) skupině

Kulturní vysvětlení předsudků teorie realistického konfliktu Sherif & Sherif předsudky vznikají v situacích přímého soupeření sociálních skupin o vzácné zdroje a hodnoty (půda, pracovní místa, domovy atd.) cesta od pouhého soupeření k negativnímu vnímání příslušníků druhých skupin

Kulturní vysvětlení předsudků Sherif, M. et al. (1961). The Robbers Cave Experiment. Intergroup Conflict and Cooperation. Institute of Group relations, University of Oklahoma. experiment s jedenáctiletými chlapci na letním táboře náhodné rozdělení do dvou soupeřících skupin studium vzniku vzájemných předsudků

Kulturní vysvětlení předsudků Kritika kulturní vysvětlení dostatečně nepostihují individuální variabilitu v předsudcích nepodávají podrobný popis kognitivních mechanismů, které vedou ke vzniku předsudků

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in- group) a „oni“ (out-group) kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out- group

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in- group) a „oni“ (out-group) kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out- group

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny skrze předsudky a stereotypy zdůrazňujeme rozdíly mezi skupinami, pokud je ohrožena jedinečnost naší skupiny jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) důsledky … chceme si udržet pozitivní sebehodnocení chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný čím si je člověk jistější hodnotou vlastní skupiny, tím méně předsudků má vůči ostatním skupinám předsudky vznikají v situacích, kdy nám hrozí splynutí s cizí skupinou (kulturou), zvláště pokud cizí skupinu vnímáme jako velmi podobnou naší

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení Turner & Tajfel jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení Turner & Tajfel jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků Branscombe, N. R., & Wann, D. L. (1994). Collective self-esteem consequences of outgroup derogation when a valued social identity is on trial. European Journal of Social Psychology, 24, 641-657.

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení Turner & Tajfel jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků Jsi špatný student! Sinclair, L., & Kunda, Z. (1999). Reactions to a black professional: motivated inhibition and activation of conflicting stereotypes. Journal of personality and social psychology, 77, 885-904.

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Předsudek jako reakce na ohrožení vlastního sebehodnocení Turner & Tajfel jestliže něco/někdo přímo ohrožuje vnímanou hodnotu nebo zájmy mé skupiny, stává se předmětem předsudků Jsi špatný student! Sinclair, L., & Kunda, Z. (1999). Reactions to a black professional: motivated inhibition and activation of conflicting stereotypes. Journal of personality and social psychology, 77, 885-904.

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958. text popisující obě skupiny jako velmi podobné text popisující obě skupiny jako velmi odlišné studentům zdůrazněna společná identita (ohrožení oborové výjimečnosti) studentům zdůrazněna společná i oborová identita

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958. text popisující obě skupiny jako velmi podobné text popisující obě skupiny jako velmi odlišné studentům zdůrazněna společná identita (ohrožení oborové výjimečnosti) studentům zdůrazněna společná i oborová identita menší předsudky větší předsudky

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958. text popisující obě skupiny jako velmi podobné text popisující obě skupiny jako velmi odlišné studentům zdůrazněna společná identita (ohrožení oborové výjimečnosti) větší předsudky menší předsudky studentům zdůrazněna společná i oborová identita

Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků Hornsey, M. J., & Hogg, M. A (2000). Intergroup Similarity and Subgroup Relations: Some Implications for Assimilation. Personality and Social Psychology Bulletin, 26, 948-958. text popisující obě skupiny jako velmi podobné text popisující obě skupiny jako velmi odlišné studentům zdůrazněna společná identita (ohrožení oborové výjimečnosti) větší předsudky menší předsudky studentům zdůrazněna společná i oborová identita vědomí, že jsme stejní jako oni, snižuje předsudky … … ale pouze pokud tím není ohrožena identita (pocit výjimečnosti) naší skupiny

Jak se předsudky vyvíjejí? předsudky do značné míry vznikají jako reakce na kontext, zvláště za situace institucionalizované diskriminace Aronson & Osherow (1980): školní experiment s modrookými a hnědookými dětmi

Jak se předsudky vyvíjejí? v roce 1954 popsal Gordon Allport 5 stádií vývoje etnických předsudků ve společnosti:

1. Pomlouvání

2. Vyhýbání se

3. Diskriminace

4. Fyzické útoky

5. Vyhlazení

Co předsudky snižuje?

Co předsudky snižuje? kontakt informace spolupráce na společných úkolech meziskupinová přátelství

Co předsudky snižuje? kontakt informace spolupráce na společných úkolech meziskupinová přátelství nestačí však jen pouhá vynucená koexistence, ta může mít naopak přesně opačné důsledky (Sherifův experiment s letním táborem)

Co předsudky snižuje? rekategorizace (zarámování skupin do obecnějších kategorií)

Co předsudky snižuje? rekategorizace (zarámování skupin do obecnějších kategorií) obecnější kategorie však nesmí ohrozit pocit jedinečnosti vlastní skupiny (novější poznatky v rámci teorie sociální identity)

Co předsudky snižuje? rané zkušenosti s významnými druhými (nápodoba, odměňování)

Co předsudky snižuje? rané zkušenosti s významnými druhými (nápodoba, odměňování) má vliv i autoritářská výchova, jak předpokládá teorie autoritářské osobnosti?

Co předsudky snižuje? sociální normy, sociální vliv odmítající předsudky

Co předsudky snižuje? sociální normy, sociální vliv odmítající předsudky faktor občas podceňovaný některými přístupy, které kladou důraz na osobnost či kognitivní procesy

Co předsudky snižuje? Stangor, Ch., Sechrist, G. B., & Jost, J. T. (2001). Changing racial beliefs by providing consensus information. Personality and Social Psychology Bulletin, 27, 486-496. změřeny stereotypní představy bělošských studentů o černošské minoritě participanti poté dostali zpětnou vazbu, že ostatní studenti z jejich školy hodnotili tuto minoritu pozitivněji / negativněji než oni sami po nějaké době bylo zjišťováno, zda se jejich představy změnily …

Co předsudky snižuje? Stangor, Ch., Sechrist, G. B., & Jost, J. T. (2001). Changing racial beliefs by providing consensus information. Personality and Social Psychology Bulletin, 27, 486-496. změřeny stereotypní představy bělošských studentů o černošské minoritě participanti poté dostali zpětnou vazbu, že ostatní studenti z jejich školy hodnotili tuto minoritu pozitivněji / negativněji než oni sami po nějaké době bylo zjišťováno, zda se jejich představy změnily … pokud jim bylo řečeno, že ostatní studenti měli pozitivnější postoj, jejich postoj se rovněž stal více pozitivním pokud jim bylo řečeno, že ostatní studenti měli negativnější postoj, jejich postoj se rovněž stal více negativním rasové stereotypy, o kterých se participanti domnívali, že jsou široce sdílené dalšími studenty, se staly odolnějšími vůči změně

Shrnutí stereotypy kategorizace, outgroup homogeneity bias ultimate attribution error, iluzorní korelace schémata, cognitive miser, automatické a kontrolované zpracování sociální reprezentace předsudky biologická vysvětlení osobností vysvětlení (autoritářská osobnost, RWA, SDO) kulturní vysvětlení (normativní konformita, obětní beránek, realistický konflikt) sociálně-kognitivní vysvětlení (teorie sociální identity) sebenaplňování stádia (pomlouvání, vyhýbání se, diskriminace, fyzické útoky, vyhlazení) redukce – kontakt, rekategorizace, rané zkušenosti, sociální normy a vliv