Kapitálový trh

Křivka investičních příležitostí (CIO) Říká, jaké má jednotlivec objektivní možnosti – jaké kombinace současného (PE) a budoucího příjmu (FE) může dosáhnout Pokud se vzdá nějaké částky současného příjmu (AB), tj. teď nespotřebuje, může jej investovat a v budoucnu má příjem (BX). Pokud se vzdá další částky současného příjmu BC a investuje ji, má příjem XY Platí zákon klesajících MQ´ - dříve nebo později začne platit, dodatečná investice nižší výnos než předcházející (na grafu předpokládáme, že to platí hned: BX >XY)

IC současného a budoucího příjmu Znázorňuje všechny kombinace PE a FE, které danému spotřebiteli přináší stejný užitek Pokus snižuji PE, musím zvýšit FE, aby můj užitek zůstal zachován. Při snížení FE, musím zvýšit PE. IC je subjektivní –každý má vlastní IC. Existují kombinace PE a FE, které nám přináší stejný užitek (U), ale také kombinace, jež nám přináší nižší nebo vyšší U. Tj. lze namalovat indiferenční mapu

Optimální kombinace daného spotřebitele Tam, kde se jeho CIO a jeho IC křivka PE a FE dotýkají (bod J) Bod K – tato kombinace je pro něj nedostupná Bod L – při této kombinaci si nevydělá maximum V bodě J má maximální kombinaci součtu PE a FE V bodě J mají CIO a IC stejnou tečnu Směrnice této tečny je úroková míra!

Úroková míra (i) i říká, jaký výnos přinese částka investovaná v budoucnu, je to poměr výnos/současná investice Na CIO pokud se vzdám částky AX získám výnos BX. Poměr BX/AX je úrok. Pokud bychom hodnotu AB zmenšovali, zmenšuje se i hodnota BX, až se z ní stane bod na CIO. Když k tomuto bodu sestrojíme tečnu, tak směrnice této tečny je i Směrnice: o kolik se změní závislá proměnná, když se změní závislá proměnná

i vzniká (obvykle) nezávisle Na kapitálovém trhu je spousta subjektů Žádný není tak silný, by úrokovou míru ovlivnil – subjekty příjemci (tržní) i Tržní i je na kapitálovém trhu dána interakcí úspor a investic Úspory (S): vzdávám se spotřeby (C). Každá dodatečná jednotka, musím méně C, každý další statek, který nespotřebuji mi přináší vyšší MU, proto požaduji vyšší i: pokud ↑ i, tak ↑ S. Investice: investuji jen tehdy, pokud výnos z investice > i. Logicky: čím vyšší i, tím menší I. S ↑i tedy ↓ I.

Křivky S a I Tržní i závisí i na dalších faktorech: - čas: čím déle nemohu spotřebovávat, tím déle přicházím o U, proto vyšší i Riziko, nestabilita apod.

Investiční příležitosti a prostředky Investiční příležitost (IO) = do čeho subjekt investuje Vlastní investiční příležitost (MIO) * cizí investiční příležitost (FIO): nelze jednoznačně definovat, nicméně FIO = pokud peníze půjčuji (tak investuji do FIO) Investiční prostředek = obvykle peníze (M) Vlastní investiční prostředek (MM) = peníze, které vlastním Cizí investiční prostředek (FM) = peníze, které si půjčuji Nabídka MIO = poptávka po FM Poptávka MIO = nabídka MM

Investiční příležitosti a schopnosti člověka IO souvisí se schopnostmi člověka Schopnosti a tedy IO lze rozdělit: Primární: mají je všichni lidé, základní schopnosti (číst, psát, počítat) Sekundární: schopnost využít již existující poznatky (naučit se hrát na housle) Terciární: schopnost inovovat – přicházet s něčím novým (napsat novou skladbu).

Individuální i a tržní i Různí lidé mají různé vlastní IO (MIO) Někdo (osoba A) může mít MIO, jejíž výnos (tj. individuální úroková míra) je vyšší než tržní i. Jiný (osoba B) může mít MIO, jejíž výnos (tj. individuální úroková míra) je nižší než tržní i. Potom je, pokud A nemá dost vlastních peněz, rozumné, když B půjčí A za tržní úrokovou míru. B získá více než výnos z jeho MIO. A zaplatí za půjčku méně než je výnos z jeho MIO. Graficky – viz následující obrázek (rozbor viz skripta – Mikro I a Mikro II).

Y = současný příjem MY´= budoucí příjem vyjádřený v mezních veličinách. Y1 = rozpočtové omezení prvního subjektu. Y2 = rozpočtové omezení druhého subjektu. D1 = mezní výnos z realizace investičních příležitostí prvního subjektu S2 = mezní výnos z realizace investičních příležitostí druhého subjektu i = míra výnosu z vlastních investičních prostředků poskytnutých k realizaci cizích investičních příležitostí (úroková míra) Trojúhelník ABE představuje paretovské zlepšení prvního subjektu. Trojúhelník BCE představuje paretovské zlepšení druhého subjektu.

Paretovské zlepšení - dlužník Díky půjče se dlužník dostane na vyšší IC (kombinace PE a FE). Nemusí díky půjčce investovat tolik vlastních M, takže může nyní více spotřebovávat. Na této vyšší IC je jeho MRSC mezi současnou spotřebou a budoucí spotřebou rovna tržní úrokové míře Dlužník celkem investuje (A, CI), spotřebovává ale (0, CC). Rozdíl (CI, CC) si půjčuje. Částka (CC, A) jsou jeho vlastní investované prostředky.

Paretovské zlepšení – věřitel Věřitel se díky půjče dostane na vyšší IC (kombinace PE a FE) než je IC, která se dotýká jeho CIO. Na této vyšší IC je jeho MRSC mezi současnou spotřebou a budoucí spotřebou rovna tržní úrokové míře Protože někomu půjčí výhodněji než jsou jeho vlastní IO (individuální i), bude mít v budoucnu vyšší C než kdyby nepůjčil. Nyní věřitel spotřebovává (0, CC), částku (CC, CI) půjčuje a částku (CI, A) investuje (CI, A) jsou jeho MM.

Logika proč by bohatí měli půjčovat chudým Mezní výnos z dodatečných MIO bohatých by měl být klesající Bohatým se vyplatí tedy půjčit chudým, jejichž mezní výnos z jejich MIO je vysoký (vyšší než výnos z MIO chudých) Předcházející grafy říkají, že půjčka zlepšuje postavení dlužníka i věřitele Přesto mnohdy k půjčkám od bohatých k chudým nedochází. Naopak mnohdy chudí půjčují bohatým. Proč?

Mládkův paradox Bohatí mají díky penězům i spoustu výnosných MIO. Jejich křivka mezního výnosu z MIO se posouvá doprava nahoru (levý obr.). Chudí mají v důsledku nedostatku peněz málo MIO. Jejich křivka mezního výnosu z MIO se posouvá doleva dolů (pravý obr.).

Podmínky Mládkova parodoxu 1. Nejsou investice do schopností chudých 2. Bohatí investují do pozice. AD 1: potom chudí nemají sekundární a terciární investiční příležitosti a mají nízký MIO. A2 2: potom jsou bohatí v postavení monopolu (ologopolu) a v daném postavení mají vysoký mezní výnos z MIO

Investice do pozice Investice do získání nebo upevnění určitého postavení. Dané postavení znamená monopol/oligopol – dané postavení má málo osob. Potom mohou mít tyto osoby monopolní zisk = vysoký mezní výnos z MIO. Je nutno zabránit, aby spousta lidí investovala do pozice – zisk se vypaří a investice jsou k ničemu (viz dilema vězně). Př.: prestižní spotřeba

Překonání Mládkova paradoxu - princip přenesené ceny Půjčky hradit z budoucího příjmu – určitým procentem z budoucího příjmu Pokud je dlužník úspěšný, dostane věřitel hodně. Věřitel je zainteresován na úspěchu dlužníka. Zároveň věřitel není povinen hradit ztráty dlužníka (což hrozí v případě tichého společenství)