Skupinové trendy 8 skupiny

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Advertisements

Skupinové trendy 4 skupiny Valenční sféra – (n-1)d2ns2
d – P R V K Y prvky se zaplněnými (částečně či úplně) d či f orbitaly
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.
Skandium, Yttrium, Lanthan
Skupinové trendy 6 skupiny
Alkalické kovy.
Platinové kovy.
Mangan.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Titan Sloučeniny TiO2 (minerál rutil – v přírodě titan v ox. čísle 4)
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_99.
Redoxní reakce = Oxidačně-redukční reakce (učebnice str. 60???)
Typy chemických reakcí
Stálost v roztoku [M(H2O)6] [MLn] [ML(n – 1) ] · [L] k k3 (kn) =
REDOXNÍ DĚJ RZ
D-prvky.
11. skupina.
CHEMICKÉ REAKCE.
KOVY - 4/5 všech prvků výskyt: ryzí (Au, Ag, Cu, Pt)
Chrom.
kovalentní koordinačně - kovalentní polarita vazby iontová vazba
Alkalické kovy Struktura vyučovací hodiny:
Vyčíslení chem. rovnic.
Fosfor. Poloha v periodické tabulce V.A skupina (skupina dusíku)
REDOXNÍ DĚJ.
Redoxní děje = oxidačně redukční
Brönstedovo-Lowryho pojetí kyselin a zásad
HALOGENY.
Chalkogeny Richard Horký.
NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK.
Redoxní děje Elektrolýza
Chemické rovnováhy ve vodách
Dusík, N.
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_CHEMIE1_18 Tematická.
XIII. TYPY CHEMICKÝCH REAKCÍ
D – P R V K Y.
Dusík Aktivita č. 6: Poznáváme chemii Prezentace č. 7
Redoxní reakce 9.A, B 23/5 3-ox.;.
Redoxní reakce.
SLOUČENINY DUSÍKU Mgr. Jitka Vojáčková.
Železo Richard Horký.
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov
Teorie valenčních vazeb (VB)
Rhenium. Poloha v periodické tabulce VII.B skupina.
Nikl.
Zastoupení prvků v přírodě Vesmír Vesmír: H > D >> He >> Zemská Zemská kůra kůra: až asi k Fe – přímá syntéza prvekzastoupeníprvekzastoupení.
CHEMICKÁ VAZBA řešení molekulách Soudržná síla mezi atomy v ………………..
H A L O G E N Y.
Biogenní prvky.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Chrom.
SLOUČENINY sloučením atomů 2 či více prvků
Komplexní sloučeniny.
VODÍK.
FS kombinované Mezimolekulové síly
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_73.
Oxidačně redukční reakce
Bc. Miroslava Wilczková
2. Chemie vodíku, rozdíly a podobnosti sloučenin vodíku, reaktivita a možnosti využití.
Platina.
Základní škola M.Kudeříkové 14, Havířov-Město, příspěvková organizace Projekt: Tvorba inovativních výukových materiálů Šablona: „Přírodní vědy“ Předmět:
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
- leskle stříbřitý kov s modrým nádechem - málo reaktivní - za zvýšené teploty reaguje s halogeny, borem, uhlíkem, fosforem, arsenem a sírou - nereaguje.
Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/
Chrom.
Hořčík.
Obecná a anorganická chemie
Alkalické kovy.
Transkript prezentace:

Skupinové trendy 8 skupiny 8. Skupina: Fe Ru, 0s Skupinové trendy 8 skupiny valenční sféra – Fe, Os (n-1)d6ns2 x Ru 4d7 5s1 - hodnoty IE – podobné pro všechny prvky (Os – nedostatečným stíněním 4f elektronů nejvyšší hodnota 1. IE), - vysoká hodnota IE a malé EA – netvoří kationy Mn+ ani aniony Mn- - typická je tvorba kovalentních vazeb - polarita vazeb se zvětšuje se zmenšeným oxidačního čísla oxidační čísla od –II do VIII sloučeniny Fe a Ru ve vysokých ox. číslech – silná oxidovadla (RuO4 – se při záhřevu explozivně rozkládá RuO2 a O2) tvorba násobných vazeb – [OsN(O)3]- , v karbonylech M-C násobná vazba k.č. 4 -10, k.č. 4 (Td) – vyšší ox. čísla - RuVIII - RuVI, OsVII, FeVI-FeII (FeCl4)2- k.č. 6 (Oh) – nižší ox. čísla – II, III (komplexy u Fe jsou většinou vysokospinové a silně paramagnetické) x Os,Ru – nízkospinové a slabě paramagnetické) k.č. 5 (TBP) – Fe0 v Fe(CO)5

Ru (Os) → RuO42- (Os(OH)4O4)2- 8. Skupina: Fe, Ru, Os Vlastnosti Fe, Ru, Os v tuhém stavu – Fe - kubická prostorově centrovaná mřížka x Ru, Os – hexagonální mřížka Fe – měkké, kujné x Os, Ru – křehké, tvrdé. Fe – neušlechtilý kov – v neoxidujících zř. kyselinách poskytuje [Fe(H2O)6]2+ Os, Ru – ušlechtilé kovy – rozpouští se alkalickým oxidačním tavením (OH- a ClO3- nebo NO3-) Ru (Os) → RuO42- (Os(OH)4O4)2- Os – s kyslíkem za vyšší teploty → OsO4 x Fe → Fe2O3. H2O Výroba: Fe: hematit (Fe2O3), magnetit (Fe3O4), limonit FeO(OH), siderit FeCO3, pyrit FeS2 redukce oxidů, hydroxidů vodíkem, elektrolýza Fe2+ solí, termický rozklad Fe(CO)5 FeO(OH) → Fe2O3 + H2 → Fe + H2O Ru, Os: žíháním (NH4)3[RuCl6] a [Os(NH3)4O2]Cl2 v atmosféře vodíku

8. Skupina: Fe, Ru, Os Sloučeniny Fe, Ru, Os Tab. 424 slovakia

FeCl3 + O2 (3 H2O) → Fe2O3 + 6 Cl2 (6 HCl) 8. Skupina: Fe, Ru, Os Sloučeniny Fe, Ru, Os Halogenidy : Vyšší oxidační čísla než III – pouze Ru a Os (nejvyšší ox. čísla OsVII, VI a RuVI, V pouze s fluoridy) FeX2, FeX3 – nižší ox. číslo – zvýšení iontovosti vazeb OsF6 – nejstálejší flourid - přímá syntéza z prvků FeCl3 – v parách je přítomen Fe2Cl6 (struktura Al2Cl6), připravuje se syntézou z prvků, na vzduchu dochází k jeho hydrolýze FeCl3 + O2 (3 H2O) → Fe2O3 + 6 Cl2 (6 HCl) tvoří řadu hydrátů – FeCl3.6H2O je nejstálejší – vzniká reakcí Fe s HCl v přítomnosti Cl2 způsobuje rychlou koagulaci bílých krvinek – využití roztoku FeCl3 jako prostředku na zastavení krvácení RuCl3 – B-forma je rozpustná v EtOH, za vyšších teplot (450°C) → a forma – vrstevnatá struktura příprava: působením Cl2 v přítomnosti CO na RU

Sloučeniny Fe, Ru, Os Oxidy : 8. Skupina: Fe, Ru, Os Sloučeniny Fe, Ru, Os Oxidy : RuO4, OsO4 – žluté látky, tetraedrické struktury – rozpustné v hydroxidech za vzniku RuO4- a v druhém kroku RuO42- ([Os(OH)2O4]2-) – RuO4 výraznější redukční účinky oba oxidy působí na sliznici (oční i dýchací) OsO4 – oxidací Os kyslíkem (i Ru touto cestou vzniká pouze RuO2) x RuO4 – oxidací kyselých roztoků obsahujících Ru silnými ox. činidly. Fe2O3, FeO, Fe3O4 – nejsou úplně stechiometrické (Fe0.815O – Fe0.945O) – podobné krystalové struktury – kubická plošně centrovaná mřížka s oktaedrickými a tetraedrickými dutinami obsazenými atomy kyslíku. Fe2O3 – a–modifikace - struktura korundu, v přírodě – minerál krevel, Fe2(SO4)3 → Fe2O3 + 3 SO3 rozpustný ve vodě – silně kyselé roztoky Fe3O4 – v přírodě jako magnetit, rozpouští se v kyselinách na Fe2+ a Fe3+ FeO – snadná oxidace vzduchem FeC2O4 → FeO + CO2 + CO

[Fe(H2O)6]2+ + H2O → [Fe(H2O)5(OH)]+ + H3O+ 6. Skupina: Cr, Mo, W Sloučeniny Cr, Mo, W Soli oxokyselin FeO42-, RuO42- - tetraedrický anion MO4, silná oxidovadla, v kyselém prostředí se rozkládají za uvolnění kyslíku, Fe2O3 (Fe3+,Ru) + 3 KNO3 + 4 KOH → K2FeO4 (K2ReO4) + 3 KNO2 + 2 H2O Osmiany – obsahují anion [Os(OH)4O2]2- - snadná oxidace na [Os(OH)2O4]2- FeIII (d5) - soli většiny oxokyselin – Fe2(SO4)3.10H2O, Fe2(NO3).9(nebo 6)H2O, Fe(ClO4)2.10H2O snadná hydrolýza komplexu [Fe(H2O)6]3+ - existuje pouze v silně kyselých prostředích komplexy jsou oktaedrické – vysokospinové (t2g3 eg2) x u ligandů se silným ligandovým polem nízkospinové (t2g5) [Fe(CN)6]3- OsIII, RuIII – nízkospinové oktaedrické komplexy, většinou s dusíkovými atomy [Ru(NH3)6]X3 FeII (d6) – modrozelené, zelené soli oxokyselin, vodné roztoky obsahují kation [Fe(H2O)6]2+ - snadná hydrolýza a oxidace, [Fe(H2O)6]2+ + H2O → [Fe(H2O)5(OH)]+ + H3O+ 5 [Fe(H2O)6]2+ + MnO4- + 8 H3O+ → 5 [Fe(H2O)6]3+ + [Mn(H2O)6]2+ + 6 H2O FeSO4. 7H2O – v medicíně jako zdroj železa, (NH4)2Fe(SO4). 6H2O (Mohrova sůl) – patří do skupiny schönitů MIMII(SO4)2.6H2O Komplexy jsou oktaedrické – FeII vysoko (t2g4 eg2 – u [Fe(H2O)6]2+) i nízkospinové (t2g6 – u [Fe(CN)6]2+) podle síly ligandového pole OsII, RuII - nízkospinové

8. Skupina: Fe, Ru, Os Sloučeniny Fe, Ru, Os Redoxní vlastnosti : závislé na složení koordinační sféry Obr 451 rovnice RuII – charakteristická tvorba komplexů NO [RuCl5NO]2- - kde skupina RuNO je velmi stálá a odolává redoxním i substitučním reakcím [Ru(NH3)5N2]Cl2 – první komplex s vázanu molekulou N2

Organokovové sloučeniny Fe, Ru, Os 8. Skupina: Fe, Ru, Os Organokovové sloučeniny Fe, Ru, Os Karbonyly Jednojaderné - M(CO)5 (TBP) s lineárním fragmentem M-C-O Vícejaderné – koncové a můstkové skupiny CO Bis (h5-cyklopentadienylové) komplexy FeII, RuII, OsII

Bioanorganické sloučeniny Fe 8. Skupina: Fe, Ru, Os Bioanorganické sloučeniny Fe Velký počet bio-komplexů Fe – siderochromy (transportní sloučeniny), feritiny (akumulační komplexy), hemoglobin, myoglobin (přenašeče a aktivátora malých molekul). Siderochromy: komplexy s velkou konstantou stálosti (1028-32), kterými se Fe dostává do těla. Rozlišujeme dva typy ligandů : fenolátové a hydroximátové 2. Feritiny: v živočišných organismech, v buňkách pankreasu, molekula se skládá z jádra a bílkovinového obalu. Jádro obsahuje  4500 atomů Fe – vázaných ve formě FeO(OH) a Fe(O)H2PO4 – z obalu se FeIII uvolňuje po redukci na FeII např. kys. askorbovou.

FeII-Mb + NO2- + 3 H3O+ → FeIII-Mb-NO + 3 H2O 8. Skupina: Fe, Ru, Os Bioanorganické sloučeniny Fe 3. Hemoglobin, myoglobin: přenašeči a aktivátory molekul O2. Myoglobin (Mw: 17500 g/mol – obsahuje jeden porfyrínový kruh) x Hemoglobin (Mw: 65000 g/mol – obsahuje 4 porfyrínové kruhy s FeII). Atomy FeII jsou penta-koordinované – 4xdonorový atom N z porfyrínu a jeden atom N z imidazolového kruhu hystidínového zbytku Hemoglobin – přenáší O2 od plic ke svalům – tam odevzdávají O2 – myoglobinu (větší afinita ke kyslíku) poté váže CO2 prostřednictvím aminoskupin a odnáší je zpět do plic. Otrava: silné p – akceptory (CO, PF3) – silná vazba na FeII brání přenosu O2 - NO3-, NO2- - nereverzibilní oxidace FeII-Mb na FeIII FeII-Mb + NO2- + 3 H3O+ → FeIII-Mb-NO + 3 H2O

Skupinové trendy 9 skupiny 9. Skupina: Co, Rh,, Ir Skupinové trendy 9 skupiny valenční sféra – Co, Ir (n-1)d 7ns2 x Rh 4d8 5s1 hodnoty IE, EA – podobné pro dvojice Co a Fe, Rh a Ru, Ir a Os (podobnost prvků v periodě) vysoká hodnota IE a malé EA – netvoří kationy Mn+ ani aniony Mn- - typická je tvorba kovalentních vazeb - polarita vazeb se zvětšuje se zmenšeným oxidačního čísla oxidační čísla od –I do VI vyšší ox. čísla stálejší u atomů s větším atomovým číslem a jen s atomy F – tvorba MF6 redoxní stabilita – ovlivněna vlastnostmi ligandů – [Co(H2O)6]3+ - silné oxidovadlo x [Co(CN)6]4-- silné redukovadlo vystupují jako CA v komplexech – tvorba jednoduchých i násobných vazeb (v karbonylech), v nízkých ox. stavech – stabilizace pomocí vazeb s p-ligandy, k.č. 4 -6: k.č. 4 – tetraedrický tvar typický pro ox. číslo II např. [CoIICl4]2- x pro ox. číslo I – čtvercové komplexy [RhICl(PPh3)3] k.č. 6 (Oh) – prakticky všechna ox. čísla , ox. číslo III – diamagnetické komplexy s el. konfigurací t2g6 (např. [Co(NH3)6]3+, [Rh(H2O)6]3+ x [CoF6]3- jediný paramagnetický komplex).

9. Skupina: Co, Rh, Ir Vlastnosti Co, Rh, Ir v tuhém stavu – b-Co, Rh, Ir - kubická prostorově centrovaná mřížka x a-Co – hexagonální mřížka (přeměna a formy na b formu Co probíhá při 417°C). Co – feromagnetický Tc = 1106°C Rh – měkké, tažný x Co, Ir – tvrdé kovy. Co – neušlechtilí kov x málo reaktivní kov. x Rh, Ir – ušlechtilé kovy Výroba: Co: smaltin CoAs2 a kobaltin CoAsS redukce oxidů vodíkem, uhlím, aluminotermicky Rh, Ir: žíháním (NH4)3[MCl6]

Sloučeniny Co, Rh, Ir Halogenidy : 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Halogenidy : Vyšší oxidační čísla než III – pouze Rh a Ir (nejvyšší ox. čísla - pouze s fluoridy) RhF6 (Oh) – přímá syntéza z prvků, - termickým rozkladem → [{RhF5}4] nejstabilnější halogenidy RhIII, IrIII – (RhCl3 – červená látka – její hydrát RhCl3. 3H2O – výchozí látka k přípravě komplexů RhIII či RhI) ox. číslo II – charakteristické pro Co, zabarvení komplexů závislé na typu ligandu či počtu molekul vody : CoCl2 (modrý), CoCl2 . H2O (tmavě fialový), CoCl2.2H2O (růžově fialový) a 4H2O (červený) a 6H2O (růžový). Halogenokomplexy [IrCl6]2- - (Oh), el. konfigurace t2g5 - tmavě červené sloučeniny, rozpustné ve vodě,

Sloučeniny Co, Rh, Ir Oxidy : MIIO 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Oxidy : MIIO – pouze CoO – strukturu NaCl, zahříváním přechází (600-700°C) na Co3O4 – spinelovou strukturu, kde CoII v tetraedrických a CoIII ionty jsou v oktaedrických dutinách. Příprava: rozklad Hydroxidu, uhličitanu, dusičnanu (Co(OH)2 modrý – oxidace na CoO(OH) hnědý) Rh2O3 – jediný stabilní oxid Rh se strukturou korundu, Příprava: syntéza z prvků (event. RhCl3) z vodného roztoku RhIII působením hydroxidu – Rh2O3.5H2O IrO2 - rutilová struktura, Příprava: syntéza z prvků, event. dehydratací sraženiny vzniklé působením hydroxidů na [IrCl6]2-

[Co(H2O)6]3+ + e- → [Co(H2O)6]2+ E° = 1,84 V 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Soli oxokyselin a komplexní sloučeniny: ox. číslo III (d6) – charakteristické pro Co, Vodné roztoky – obsahují spíše [Co(H2O)6]2+ x [Co(H2O)6]3+ je silné oxidovadlo [Co(H2O)6]3+ + e- → [Co(H2O)6]2+ E° = 1,84 V - oxidují vodu - [Co(H2O)6]3+ + 6 H2O → 4 [Co(H2O)6]2+ + O2 + 4 H3O+ málo známých oxokyselin – Co2(SO4)3.18 H2O Redoxní stálost CoIII kationů – závisí na typu ligandu → z hodnot E° - nejstálejší [Co(CN)6]3- a [Co(NH3)6]3+

Co(NO3)2 + O2 + 20 NH3 + 4 NH4NO3 → 4 [Co(NH3)6](NO3)3 + 2 H2O 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir CoIII (d6) – t2g6 (Oh), diamagnetické x [CoF6]3- je paramagnetický Příprava: oxidace CoII sloučenin O2, H2O2 za přítomnosti ligandů (např. NH3) Co(NO3)2 + O2 + 20 NH3 + 4 NH4NO3 → 4 [Co(NH3)6](NO3)3 + 2 H2O Charakteristická tvorba vícejaderných komplexů – OH-, O2-, O22-, NH2-, NH2- jako můstkové ligandy. RhIII a IrIII (d6) – t2g6 (Oh), diamagnetické (4dn a 5dn konfigurace mají větší tendence ke spárování elektronů něž 3dn) redoxně stálejší – neposkytují ox. číslo II x z amminkomplexů se redukuje kovový prvek ve vodě existuje [Rh(H2O)6]3+ - žlutý a poměrně stálý.

2 K4[Co(CN)6] + 2H2O → 2 K3[Co(CN)6] + 2KOH + H2 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir ox. číslo II (d7) – charakteristické pro CoII soli oxokyselin Bezvodé soli jsou modré x hydráty jsou růžové (CoCl2.6H2O) nebo červené (CoSO4.7H20, Co(NO3)2.6H2O vodné roztoky obsahují [Co(H2O)6]2+ (snadná substituce Cl- aniony za vzniku CoCl4-) charakteristická je tvorba komplexů s různým tvarem polyedru některé komplexy CoII – silná redukovadla - schopné redukovat vodu 2 K4[Co(CN)6] + 2H2O → 2 K3[Co(CN)6] + 2KOH + H2 důkaz CoII iontů – modře zabarvený [Co(NCS)4]2-

9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir ox. číslo I (d8) – charakteristické pro komplexy RhI a IrI, komplexy p-kyselin Příprava : Redukce RhCl3.3H2O nebo R2[IrCl6]. většina komplexů obsahuje PR3 ligandy: Wilkinsonův katalyzátor [RhCl(PPh3)3] , Vaska komplex trans-[IrCl(CO)(PPh3)2] Wilkinsonův kat. - Červenofialová látka, lehce podléhá substitučním a adičním reakcím, katalýza hydrogenačních reakcí

Cyklus hydroformylace alkenů katalyzovaný trans-[RhH(CO)(PPh3)3] 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Vaska’s komplex – studium oxidačních reakcí – vznik stálých IrIII komplexů [RhH(CO)(PPh3)3] katalýza hydroformylačních reakcí RCH=CH2 + CO + H2 → RCH2CH2CHO Cyklus hydroformylace alkenů    katalyzovaný trans-[RhH(CO)(PPh3)3] Rh (P = PPH3) Rh Rh Rh + CO Rh Rh Rh

Sloučeniny Co, Rh, Ir Organokovové sloučeniny 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Organokovové sloučeniny karbonyly, sendvičové komplexy Karbonyly : vysokotlaká reakce CO s kovy, oxidy, halogenidy – [M2(CO)8] – dva můstkové CO, vazba M-M Nejstabilnější je Co2(CO)8 , která zahříváním přechází na [Co4(CO)12] [Co4CO12] a [Rh4CO12] – klastr s třemi můstkovými CO x [Ir4(CO)12] – základem je tetraedr Ir4 , kde každý atom Ir váže tři skupiny CO

Sloučeniny Co, Rh, Ir Bioanorganické sloučeniny Vitamín B12 9. Skupina: Co, Rh, Ir Sloučeniny Co, Rh, Ir Bioanorganické sloučeniny Vitamín B12 CoIII – K.č. 6. , 4 atomy dusíku pyrolového kruhu, imidazol a CN skupina v axiálních polohách spolupůsobí při vzniku červených krvinek, nedostatek způsobuje chudokrevnost

Skupinové trendy 10 skupiny 10. Skupina: Ni, Pd,, Pt Skupinové trendy 10 skupiny valenční sféra Ni 3d8 4s2 Pd 4d10 5s0 Pt 5d9 6s1 vysoká hodnota IE a malé EA – netvoří kationy Mn+ ani aniony Mn- - typická je tvorba kovalentních vazeb oxidační čísla od –I do VI ( Ni – typické ox. číslo II x Pd, Pt – II, IV) tvorba násobných vazeb v karbonylech, M-M v klastrech typu [Ni5(CO)12]2-, [Ni6(CO)12] [Pt9(CO)18]2- Pt a Pd – snadná vazba vodíku → nestechiometrické hydridy Ni – tvorba inkluzívních sloučenin (klatrátů) , které mají v dutinách uložené organické molekuly, Např. [Ni(CN)2NH3]. nC6H6 k.č. 4 - 6: NiII - k.č. 6 (Oh) – zelený [NiII(H2O)6]2+ , modrý [NiII(en)3]2+ jsou paramagnetické (dva nepárové el.) - k.č. 4 – diamagnetické (čtverec) x paramagnetické (tetraedrické) PdII, PtII – k.č 4 - diamagnetické čtvercové komplexy ([PtCl2(NH3)2], [Pd(H2O)6]2+) PtIV – k.č. 6 (Oh) – diamagnetické s el. konfigurací t2g6

Pt + HNO3 + HCl = H2[PtCl6] + NO + H2O 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Vlastnosti Ni, Pd, Pt v tuhém stavu – kubická prostorově centrovaná mřížka Ni – feromagnetický, neušlechtilý kov (pomalu reaguje se zř. kyselinami) x Pd, Pt – ušlechtilé kovy (Pd – rozp. v konc. HCl, HNO3 x Pt – lučavka královská) Pt + HNO3 + HCl = H2[PtCl6] + NO + H2O - schopnost absorbovat plyny – H2 (Pd) a O2 (Pt). Pd – absorbuje až 900 násobek svého objemu, vodík koordinovaný na paládium má větší reaktivitu (Pd nasycené H2 na vzduchu vzplane) Využití: Hydrogenační reakce (Pd) a oxidační procesy (Pt) Výroba: Ni: elektrolyticky, Mondův proces Pd, Pt: žíháním [PdCl2(NH3)2] a (NH4)2[PtCl6]

  +   přibližný tlak / 105 Pa atomový poměr H : Pd 295 °C 250 °C 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Hydridy a halogenidy Ni, Pd, Pt Hydridy Nestechiometrické sloučeniny – systém Pd/H2 dosahuje složení PdH0.5. Vodík se v první fázi adsorbuje na povrch a zvyšováním tlaku dochází k vniká do struktury kovu, která se nemění, ale objem se zvětšuje o 10%.    +  295 °C 250 °C 160 °C 30 °C atomový poměr H : Pd přibližný tlak / 105 Pa

Hydridy a halogenidy Ni, Pd, Pt 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Hydridy a halogenidy Ni, Pd, Pt Halogenidy Pt - PtF5, PF6 – silné oxidovadlo, O2, Xe – O2[PtF6] a Xe[PtF6]x (kde x = 1 až 2) PtX4 – nejvýznamnější PtCl4 – dobře rozpustný ve vodě – vzniká H2[PtCl4(OH)2] H2[PtCl6] → PtCl4 + 2 HCl PtX3 – diamagnetické sloučeniny s atomy PtIV a PtII Typické dihalogenidy MX2 – PtF2 neexistuje NiX2 – vodné roztoky obsahují [Ni(H2O)6]2+ NiCl2 – tvoří zlatožluté lehce sublimovatelné krystalky – NiCl2. 2H2O (světle žlutý) a NiCl2. 6H2O (zelený) Příprava: syntéza z prvků

M2[PtCl4] + OH- → M2[Pt(OH)6] 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt NiII - tvary závislé na k.č., PdII a PtII – čtvercové komplexy x PdIV, PtIV – oktaedrické komplexy Komplexy PdIV, PtIV - el. konfiguraci t2g6 – diamagnetické komplexy – kineticky stabilní [PtL6]X4 a [PtX6]2- H2[PtCl6] – rozpustná ve vodě, etanolu, etheru. (Pt + HCl + Cl2); K2[PtCl6] – komerčně dostupný, žlutá tuhá látka - působením H2[PtCl6] na KCl M2[PtCl4] + OH- → M2[Pt(OH)6] PdIV a NiIV – méně stálé - nejvýznamnější [PdX6]2- (X = Cl, Br, F) a K2[NiF6] – silné oxidovadlo NiII – ve vodě zelené komplexy [Ni(H2O)6]2+ - součástí Ni(NO3)2. 6H2O, NiSO4. 7H2O, Ni(ClO4)2. 6 H2O. Komplexy NiII – tetraedrické , čtvercové, oktaedrické Oktaedrické – převážně N-donorové ligandy, paramagnetické (dva nepárové el.), tohoto uspořádáni lze dosáhnout i polymerizací – např. Ni(acac)2 –z vodného roztoku – [Ni(acac)2(H2O)2] , který dehydratací přechází na [Ni(acac)2]3

Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt Čtvercové komplexy NiII – diamagnetické, žluté, červené – např. [Ni(CN)4]2-, [Ni(dmgH)2] Tetraedrické komplexy NiII – paramagnetické, modře zbarvené – např. [NiX4]2- (X = Cl, Br, F) event. [NiL2X2] Pro většinu komplexů NiII – existence rovnováhy mezi jednotlivými tvary – např. oktaedr – čtverec. Např. u [Ni(PR3)2X2] – izolace čtvercových i tetraedrických komplexů v závislosti na X a R Penta-koordinované komplexy NiII – TBP, [Ni(CN)2(PMe2Ph)3] x tetragonální pyramida [Ni(tetars)X]+

Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt Kyano komplexy – tvorba klatrátů Komplexy PdII, PtII - čtvercové, diamagnetické komplexy, u Pt - kineticky stabilní Substituční reakce v PtII komplexech – závisí na vlastnosti ligandu v trans poloze Vliv ligandů na substituci ligandů v trans poloze se zmenšuje v řadě: C2H4, CO, CN- > NO > PR3 H- > CH3- > C6H5- NO2- > SCN-, I- > Br- > Cl- > NH3, py > F- > OH- > H2O > NO3-

Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Soli oxokyselin a koordinační sloučeniny Ni, Pd, Pt Komplexy NiIII (d7) – K3[NiF6], NiI (d9) – [Ni(PPh3)3X] – paramagnetické tetraedrické komplexy Ni0 - Ni(CO)4, K4[Ni(CN)4] – redukce K2[Ni(CN)4] draslíkem v NH3,

Hydrolýza cis-platiny 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Hydrolýza cis-platiny + H2O – Cl– – H+ + H+ + H2O – Cl– pKa = 6,3 – H+ + H+ – H+ + H+ pKa = 5,6 pKa = 7,3

Komplex cisplatiny a DNA 10. Skupina: Ni, Pd, Pt Pt Komplex cisplatiny a DNA Platina Dusík Fosfor