VY_32-INOVACE_1C9 Vznik zimních olympijských her Přehled svátků zimních sportů ve 20.století

Svátek zimních sportů byl odstartován až na počátku 20. století Svátek zimních sportů byl odstartován až na počátku 20. století. Předchůdcem byly tzv. „Nordické hry“, které byly pořádány severskými státy. V lednu 1924 se pod patronací MOV uskutečnil v Chamonix „Týden zimních sportů“. Soutěže byly vnímány více jako přehlídka zimních disciplín, než jako závody, ale byl to úspěšný týden. Proto na osmém olympijském kongresu v Praze (1925), byl Týden v Chamonix uznán jako první zimní olympiáda.

Organizace her Účastnilo se 16 zemí, celkem 294 sportovců Československo zastupovalo 27 borců, tentokrát ještě bez medaile, ale krasobruslař Josef Slíva obsadil 4. místo, v běžeckých soubojích jsme se také neztratili. Propad byl v hokeji, kde v zápase s Kanadou naši prohráli 0:30! Soutěžilo se v 5 zimních sportech: rychlobruslení, ozdobné bruslení (dnes krasobruslení),lední hokej, lyžování – (sem patřily běhy, severská kombinace a skoky), jízda na bobech

Přehled následujících her, úspěšnost československých sportovců 1928 – Švýcarsko, Sv. Mořic Účast 25 zemí a 495 sportovců Hry byly konány na přelomu ledna a února, trvaly 12 dní, přibyl závod ve skeletonu Českosl. výprava měla jednu ženu a přivezla první medaili – bronz Rudolf Burget ve skoku na lyžích)

1932 – USA, Lake Placid Konání ZOH na americkém kontinentě přineslo pro většinu států finanční problémy – účast pouze 17 zemí Čs. výprava se šesti sportovci Nejúspěšnějším sportovcem byla žena, norská krasobruslařka Sonja Henie

K moci se dostali nacisté, říšský sněm se ocitl v plamenech, vládu do svých rukou uchopil Adolf Hitler. Přesto Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přidělil v roce 1933 čtvrté zimní olympijské hry Německu, přesněji Garmisch-Partenkirchen. Když se pak Evropou začaly šířit zvěsti o hrůzném teroru a antisemitských pogromech, začali pochybovat i odpovědní pánové z MOV, jenomže říšský kancléř Hitler se zaručil, že Německo nepošlape olympijskou myšlenku diskriminací sportovců jiné rasy nebo vyznání. 1936 – Německo, Garmisch-Partenkirchen vysoká účast – 755 sportovců Nově zařazeny sjezdové disciplíny Českoslovenští sportovci bez medaile

Páté zimní hry – čísluje se bez přerušení Po válce byly nově hry uspořádány ve Švýcarsku, které bylo neutrální a neprošlo tak velkou devastací jako státy sousední. 1948 Svatý Mořic Páté zimní hry – čísluje se bez přerušení Hry byly velice úspěšné – svět po dlouhé válce toužil po sportování Velká účast – 713 sportovců, (47 Čechoslováků) Velký úspěch našich hokejistů – o zlatou medaili je připravilo horší skóre - kdy ve finále remizovali s Kanadou. Pěkné výsledky krasobruslařek Jiřiny Nekolné a Áni Vrzáňové

1952 – Norsko, Oslo Pořádání ZOH se konečně přeneslo na sever Evropy. Sportovalo se tradičně v pěti disciplínách Pro čs. výpravu nebyly moc úspěšné, pouze hokejisté obsadili čtvrté, bodované místo 1956 – Itálie, Cortina d‘ Ampezzo Pro československou výpravu asi nejméně úspěšné

1960 – USA, Squaw Valley Cesta přes oceán poznamenala nízkou účast Naši sportovci díky krasobruslaři Karlovi Divínovi přivezli stříbrnou medaili 1964 – Rakousko, Innsbruck Počet sportovců poprvé překročil počtem tisícovku (1093) Disciplíny se rozšířily o dvě další

Důležité byly desáté ZOH pro československé sportovce – přivezli první zlatou medaili 1968 – Francie, Grenobl Jiří Raška, vítěz na středním můstku Kromě medaile hokejistů bylo vítězství nad tehdejším Sovětským Svazem – nešlo totiž o prestiž hokejovou a zahřálo srdce celého našeho národa

Přehled dalších olympiád 1972 – Japonsko, Sapporo Zlato z krasobruslení – Ondrej Nepela 1976 – Innsbruck 1980 – USA, Lake Placid 1984 – Sarajevo (dnes Bosna, dříve Jugoslávie) 1988 – Kanada, Calgary

1992 – Francie, Albertville Poslední hry, které se konaly paralelně ve stejném roce, jako hry letní MOV rozhodl, aby se příští hry konaly už za dva roky, takže vždy v pololetí her letních 1994 – Norsko, Lillehamer První hry samostatného českého státu, ale bohužel bez medaile a historicky nejhorší vystoupení 1998 – Jap., Nagano Nazývané „Hry století“ – úspěch pro naše zlaté hokejisty Úspěch též pro Kateřinu Neumanovou stříbrná a bronzová medaile v běhu na lyžích

Použité zdroje: Sommer, J. Dějiny sportu Vitouš, P Použité zdroje: Sommer, J. Dějiny sportu Vitouš, P. Malá encyklopedie sportu http://oh.idnes.cz/1936-ve-stinu-nacisticke-hrozby-d2b-/oh-salt-lake-city.aspx?c=A011127_174737_zoh02 zpravy_par