Úvod do sociální politiky LS 2008/2009 Krize Welfare state Úvod do sociální politiky LS 2008/2009

Prvek Indikátor Bohatý kapitalistický volný trh OECD rating Občanská práva Osvobození od svévolného omezování; práva na odškodnění od veřejných autorit; svoboda projevu a právo na náboženské a etické cítění; právo na pokojný protest Politická práva Svoboda volit „v soukromí“; právo vyjadřovat se k volbám; svoboda vést pokojnou kampaň za účelem změn Sociální práva Nárok na sociální zabezpečení na základě: občanství a/nebo zaměstnání; a/nebo záznamu o příspěvcích; a/nebo důkazu potřebnosti podle daných kritérií Přiznané sociální závazky Aktivity občanského sektoru

Kritika sociálního státu Kritika vedená z pravicových pozic - 50. léta. Bohatá společnost nepotřebuje welfare state X Slib WS stále ještě nebyl naplněn.Relativní chudoba pořád existuje ve všech vyspělých západních společnostech Kritika zleva - sociální stát nepřispívá k rovnosti, konzervuje kapitalistický způsob výroby.

Krize Welfare state Etapizace 1. období „předkrizové “ - do roku 1973 2. období „krizové“ - polovina 70. let - konec 70. let 3. období „postkrizové“ - 80. léta

Krize WS Krize WS má 4 složky 1. krizi finanční 2. krizi legitimity 3. krizi institucionální 4. demografická krize

Finanční (rozpočtová) krize 70. Léta – až 25% HDP na sociální účely Později hospodářská recese. Konflikt hospodářské a sociální politiky To, co je prezentováno jako krize WS, je z tohoto hlediska krizí a selháním hospodářské politiky

Krize legitimity Ti, kdo do systému přispívají, z něj neprofitují. U veřejnosti mají větší podporu programy, ze kterých sama těží Východiskem je spíše podpora příjmu, participace na trhu práce

Institucionální krize WS Sociální stát je nákladný a netransparentní Welfare mix - různé sektory se různou měrou podílejí na poskytování služeb jednotlivcům. Private Public Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru

Demografická krize Stárnutí obyvatel, systémy založené na mezigenerační a vůbec horizontální solidaritě selhávají Snaha o reformy – větší odpovědnost jednotlivce. Reformy v oblasti sociálního pojištění (důchodové, nemocenské)

Postkrizové období - 80. léta Krize zaměstnanosti Přes hospodářský růst se nedaří adekvátně snižovat nezaměstnanost, především dlouhodobou Demografické stárnutí populace Globalizace „Trade off“ mezi zaměstnaností a rovností (mzdou) – Esping Anedersen

Přístupy jednotlivých typů WS Liberální WS Deregulovaný trh práce (slabší pozice odborů) Strategie nízkých mezd (výroba se stává konkurence schopnou, ale vzniká kategorie „pracujících chudých“) růst chudoby, zejména rostoucí chudoba dětí

Kontinentální WS Rigidní trh práce, silná pozice odborů Kombinace rozvinutého sociálního pojištění a nerozvinutých sociálních služeb WS založený na představě muže-živitele, „insider-outsider“ problém.

Skandinávský WS Strategie maximální zaměstnanosti Konflikt mezi rovnostářstvím a rostoucí heterogenitou populace Limity růstu zaměstnanosti ve veřejném sektoru. (ženy)

Přístupy ke krizi WS 1. teze o ireverzibilitě (nezvratnosti) WS, t.j. WS jako integrální součást dnešních vyspělých společností. 2. teze o dozrávání WS, t.j. zdá se, že v poslední době WS neroste, ale je stabilizován. 3. welfare pluralismus

Závěrem… Pozitivní a negativní stránky existence WS WS je v současnosti kritizován ale není odmítán jako instituce Zabezpečením v kritických sociálních situacích upevňuje společenský koncenzus Ale: Finanční zátěž pro stát, zdražení pracovní síly – vliv na nezaměstnanost Nutnost reforem