Modely slunečních protuberancí Seminární práce pro NAST001 Tomáš Rieb Astronomický ústav UK 9. 5. 2008.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vymezení předmětu statika, základní pojmy, síla, moment síly k bodu a ose Radek Vlach Ústav mechaniky těles,mechatroniky a biomechaniky FSI VUT Brno Tel.:
Advertisements

INTENZITA POLE.
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
Vzájemné působení těles - síla
Vypracovala Jitka Trejbalová
I. Statické elektrické pole ve vakuu
Příměsové polovodiče.
Skalární součin Určení skalárního součinu
Elektrostatika II Mgr. Andrea Cahelová Hlučín 2013.
Český jazyk a literatura
Dvojosý stav napjatosti
MECHANIKA.
Plošné konstrukce, nosné stěny
FII-3 Elektrický potenciál Hlavní body Konzervativní pole. Existence elektrického potenciálu. Práce vykonaná na náboji v elektrickém.
Fyzika.
Skalární součin Určení skalárního součinu
Vypracovala: Bc. SLEZÁKOVÁ Gabriela Predmet: HE18 Diplomový seminár
Tíhové pole gravitační zákon potenciál tíhového pole: těleso o hmotnosti M vytváří gravitační pole intenzita tíhového pole:
MAGNETICKÁ INDUKCE.
Homogenní elektrostatické pole
VY_32_INOVACE_11-06 Mechanika II. Gravitační pole.
Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole
PRÁCE V HOMOGENNÍM ELEKTRICKÉM POLI.
Částice s nábojem v magnetickém poli
Pavlína Valtrová, 3. C. Každá dvě tělesa se vzájemně přitahují stejně velkými gravitačními silami opačného směru. Velikost gravitační síly F g pro dvě.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_inovace _620 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám.
Teorie relativity VŠCHT Praha, FCHT, Ústav skla a keramiky Motivace: Elektrony jsou již u relativně malých energií relativistické (10 keV). U primárních.
Téma 7, ODM, prostorové a příčně zatížené prutové konstrukce
FII Elektřina a magnetismus
Elektromagnetická interakce elektrickámagnetická složka.
PŘÍMÉHO VODIČE S PROUDEM
Elektromagnetická indukce 2
14. STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Římské číslice 1 – 20 Matematika , 5. ročník
Gravitační pole Pohyby těles v gravitačním poli
INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE
ZŠ a MŠ Olšovec, příspěvková organizace Vzdělávací materiál, šablona – Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků základní.
Kde je elektrické pole „silnější“
Částicová fyzika Zrod částicové fyziky Přelom 18. a 19. století
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o Tato prezentace.
Mechanika IV Mgr. Antonín Procházka.
Základní principy.
Repetitorium z fyziky I
Elektřina a magnetismus. Vše drží pohromadě díky elektrostatické interakci Cu C, Ge.
Elektrický obvod. Struktura prezentace otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiáluStacionární magnetické.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr VáchaZS – Mechanika tuhého tělesa.
Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR 9. Sluneční dynamo.
Elektrický náboj, elektrické pole. Struktura prezentace úvod otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.
Gravitační pole – princip superpozice potenciál: v poloze [0,0] v poloze [1,0.25]
Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Siločáry elektrického pole
Praktické příklady k procvičování
KIV/ZD cvičení 4 Tomáš Potužák.
Gymnázium B. Němcové Hradec Králové v rovině a prostoru
Ejhle, člověk.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Elektromagnetická indukce
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Konvekce.
A5M33IZS – Informační a znalostní systémy
Český jazyk a literatura
Európy Krížova cesta IX. X. VIII. XI. VII. VI. V. XII. IV. XIII. III.
14. STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Náboj a elektrické pole
ČÁSTICE S NÁBOJEM V MAGNETICKÉM POLI.
Střídavý proud - 9. ročník
INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE.
Gravitační pole Potenciální energie v gravitačním poli:
Fyzika 2.D 6. hodina.
PRÁCE V HOMOGENNÍM ELEKTRICKÉM POLI.
Transkript prezentace:

Modely slunečních protuberancí Seminární práce pro NAST001 Tomáš Rieb Astronomický ústav UK

klasické 2D modely Kippenhahn, Schlüter (KS) (1957) jednoduchá koronální klenba s normální (N) magnetickou polaritou siločáry magnetické pole rostou na jedné straně z fotosféry, projdou protuberancí horizontálně a vrací se do fotosféry na druhé straně Kuperus, Raadu (KR) (1974) inversní magnetická polarita (I) magnetické pole prochází skrz protuberanci v opačném (inverzním) směru vůči poli dole pozorování magnetických polí v protuberancích: Leroy (1989)

E. R. Priest, A. W. Hood, U. Anzer, P. Démoulin (1989a, 1989b) klasické modely jsou dnes již nedostatečné odklon pole o 20° od osy potíže s formací u KS protuberance KR modely mají problém, jak vytvořit proud požadovaného znaménka polarity

KS model I filament (protuberance) := slabá hmotná blána s dostatečně větší elektrickou vodivostí nad slunečním povrchem (rovinou xy) f(y,z) [g.cm -2 ] … rozdělení plošně rozmístěné hmoty v rovině yz g f dy dz … gravitační síla působící na plošný element filamentu poloprostor při kladné z-ové ose vyplňuje magnetické pole

KS model II hustota síly pole, kterou působí magnetické pole na hmotu je vektor v x-ovém směru,

KS model III a obdobně pro složky y,z

KS model IV

KS model V Obr. 1Obr. 2 Obr. 3

KS model VI

KS model VII

KR model I v původním poli se nevyskytuje žádné horizontální magnetické pole myšlenka vložení sil působících na filament do magneticky neutrálního pole Obr. 4 filament v neutrálním poli potenciálové pole

KR model II Obr. 5

KR model III Lorentzova síla v koróně:

KR model IV

3D model I třetí složka magnetického pole je klíčová pro existenci protuberance je-li na velkých rozměrech zakřivená trubice magnetického toku dostatečně zkroucena, mohou siločáry uvnitř trubice nabýt lokálně příznivou vzestupnou křivost k podpoře proti gravitaci

3D model II Obr. 6a ze strany:

3D model III Obr. 6b zeshora:

3D model IV Obr. 6c Obr. 6d

3D model V Obr. 7

3D model VI

3D model VII

3D model VIII kde

3D model IX

3D model X

3D model XI

3D model XII

3D model XIII Obr. 8a  krit / 2  0

3D model XIV Obr. 8b  krit

3D model XV Obr. 9a  krit / 2  0

3D model XVII

3D model XVI Obr. 9b