Problémy menšinových skupin I MIGRACE

Migrace Přemísťování osob v prostoru je přirozený jev, který provází lidskou populaci od nepaměti. Z různých důvodů (ekonomických, politických, ekologických, náboženských aj.) opouštějí lidé zemi svého původu a hledají dočasně či trvale nová místa, kde naplňují své životní plány.

Migrace vintřní X mezinárodní Podle toho, zda se proces stěhování odehrává v rámci jednoho politicko-územního celku nebo dochází k překročení jeho hranic, hovoříme dnes buď o migraci vnitřní, nebo o migraci mezinárodní.

emigrace X imigrace Z perspektivy státu pak rozeznáváme emigraci (vystěhování) a imigraci (přistěhování). Podle definice OSN je pak migrantem každý člověk, který změní své místo pobytu překročením mezinárodně uznávaných hranic a stráví zde déle než jeden rok.

emigrace X imigrace Emigrace nemusí být vždy výsledkem svobodného rozhodnutí. Tisíce lidí opouští svá bydliště z důvodu přímého ohrožení svého zdraví či životů. Tyto faktory jsou zohledněny v dělení migrace na dobrovolnou a nedobrovolnou (vynucenou).

V závažných případech (zejména z důvodů perzekuce z politických či náboženských důvodů) pak mohou emigranti mimo svou zemi původu získat status uprchlíka, který může vést až k udělení azylu.

Migrace Mnohem častěji je však migrace výsledkem snahy zlepšit svou ekonomickou situaci, popř. zabezpečit lepší budoucnost pro svou rodinu. V takových případech se hovoří o tzv. ekonomické, popř. pracovní migraci. Ze všech typů migrace lze tento typ považovat za nejrozšířenější.

Fenomén světové migrace Migrace obyvatelstva měla v minulosti nejrůznější příčiny. Lidé se stěhovali do oblastí s lepší půdou, v důsledku přírodních katastrof, z náboženských a politických důvodů.

Migrační vlny Nejvýznamnější migrační vlny ve středověké Evropě známe jako stěhování národů (3. až 6. století n. l.), vpád Arabů (7.a 8. století) a také západní výboje Čingischánovy Zlaté hordy ve 13. století. Do této fáze se řadí i průnik osmanských Turků do střední Evropy v průběhu 14. až 16. století

17. století Období migrace jednotlivců a rodin se datuje od 17. století. Důvody pohybu byly ekonomické, města a hospodářsky se rozvíjející oblasti nabízely lepší možnosti obživy.

17. Století – 2.světová válka V době od 17. století do 2. světové války se v rámci největší mezinárodní migrační vlny v dějinách přesunulo kolem 65 milionů lidí z Evropy do Severní a Jižní Ameriky a dalších 17 milionů odešlo do Afriky a Austrálie.

2. světová válka Během druhé světové války bylo vysídleno nebo zlikvidováno přes třicet milionů lidí, v poválečném období následovala vlna vysídlení asi deseti milionů Němců a jejich potomků z východní Evropy. Masová nucená migrace pokračovala rozdělením Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí.

80. a 90. léta minulého století Pokračovaly vlny migrace v mnoha částech světa. V Somálsku a Etiopii se k občanské válce přidala sucha, takže se miliony lidí přesouvaly z vesnic do měst a zároveň do sousedních států. Stovky tisíc Kurdů emigrovaly z Iráku do Turecka a Iránu.

Totalitní politické režimy přinesly nový typ masové nucené migrace ve dvacátém století v Evropě.

Migrace Dnes jsou příčiny migrace způsobeny zejména ekonomickými rozdíly mezi jednotlivými světadíly a rozdílnými úrovněmi ekonomického rozvoje jednotlivých zemí, způsobují různou životní úroveň jejich obyvatel.

Migrace Migrace je problémem globálním, který bude v příštích letech narůstat. Nelze předpokládat, že by ubylo situací, které migraci způsobují, jako jsou občanské války, etnické konflikty, čistky apod.

údaje Vysokého komisariátu OSN Podle údajů Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky (www.unhcr.org.) je v současné době na světě kolem 23 miliónů uprchlíků.

země s největším počtem migrující populace v současné době Afghánistán (1 908 100 osob) Sudán (693 300) Burundi (438 700) Konžská demokratická republika (430 600), Somálsko (394 800) Vietnam (358 200) Palestina (349 700 osob)

Cílově země v Evropě V zemích EU žádá každoročně o azyl téměř 400 tisíc cizinců. Mezi cílové země patří nejčastěji Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko.

Pocity imigranta Teprve, když opustíme svou rodnou zem a dostaneme se do cizího prostředí, začneme vnímat rozdíly mezi rodným a novým prostředím. Co člověku přišlo kdysi přirozené, v novém prostředí nemusí platit, také zde člověk naráží na mnoho nových skutečností - stejně jako v tzv. „v novém bytě“.

Migrace jako potřeba Lidé opouštějí své původní prostředí (vesnici, město, zemi) z různých důvodů - od ekonomických, přes politické a existenční až po záchranu holého života.

Migrace jako potřeba V každém případně lidé mění své prostředí až tehdy, pokud to původní nenaplňuje jejich životní potřeby. Migrace vede k naplnění potřeb, mezi které patří potřeba zajištění potravy a života, ale také potřeba jistoty či seberealizace.

Cizinec jako dítě Migrace může funkčnost naučených stereotypů týkajících se všech oblastí života zcela popřít. Migrací překonávají lidé více než vzdálenost geografickou, ale také kulturní a socializační, jako by museli být znovu od počátku vychováváni podle návyků nové hostitelské společnosti.

Cizinec jako dítě Proto se nám cizinci někdy mohou jevit jako děti (neumí správně jazyk, nevědí, kde a jak si zařídit základní věci atd).