Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Dana Vicherková Datum: 13. 4.2012 Název: VY_32_INOVACE_1.1.1 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma: Obecná ponaučení o jazyce, o podobě a vývoji češtiny-prezentace Anotace: Prezentace slouží k zopakování probraného učiva: „Obecná ponaučení o jazyce“. Žáci si interaktivně, ústně i písemně opakují učivo."

Zdokonalování jazykových vědomostí v učivu 3. a 4. ročníku Obecná ponaučení o jazyce, o podobě a vývoji češtiny Autor: Mgr. Dana Vicherková

Obecné poučení o jazyce, o podobě a vývoji češtiny Řeč a jazyk

Řeč schopnost člověka artikulovanými zvuky vyjadřovat obsah vědomí, vytvářet promluvu (konkrétní využití jazyka) funkce řeči: komunikativní, myšlenková, expresivní, apelová, estetická

Dorozumívání řečí 1. skutečnost (o čem mluvíme) 2. jazyk 3. autor 4. adresát Jde o vytváření jazykových projevů a chápání.

Složky komunikačního procesu mluvčí (pisatel) posluchač (čtenář) = autor a adresát jazykový systém (zvukové a grafické značky) kódování informace (tvorba promluvy mluvčím) – promluva (výsledek kódování) dekódování informace = porozumění posluchačům

Jazyk Soustava (systém) konvenčních (ustálených) znaků a pravidel jejich užívání.

Národní jazyk Je společný pro celý národní kolektiv (národní jazyk pro Čechy je čeština)

Mateřský jazyk Jazyk nejbližšího okolí (poznání z úst matky)

Jazykový znak Jazyková nebo grafická značka, která vyjadřuje určitou část skutečnosti nebo obsahu mysli.

Jazyky přirozené umělé

Myšlení a jazyk Co vyjadřujeme prostřednictvím jazyka? Myšlenky, vzpomínky, představy, přání…

Metody myšlení analýza – rozklad celku na dílčí složky syntéza – opak analýzy, shrnutí, sjednocování, hledání vztahů… Abstrakce (zobecnění) – pojmy vznikají z jednotlivostí (myšlení, tíha)

Jazykové rodiny indoevropská ugrofinská Altajská korejština, japonština, čínština austroasijská austronéská semitohamitská jazyky africké a jazyky kavkazské

Indoevropské jazyky indické a iránské řečtina albánština a arménština italické a románské keltské germánské baltské slovanské chetitština a tocharština

Typologie podle jazykové stavby izolační – francouština (ohýbání bez koncovek) aglutinační – maďarština (ohýbání pomocí přípon a koncovek) flexívní –ČJ, latina (ohýbání rozvinutým systémem koncovek vnitroflexívní- - arabština – tvary se tvoří změnou hlásek v základu slova polysyntetický – němčina - složeniny

Slovanské jazyky společný základ: praslovanština jery (krátké souhlásky) nosovky duál 7 pádů kategorie slovesného vidu slovesný minulý čas, aorist a imperfektum

Skupiny slovanských jazyků západoslovanské východoslovanské jihoslovanské

Písmo latinka (Češi, Slováci, Poláci, Chorvaté) azbuka – z cyrilice (Rusové, Bulhaři, Srbové, Makedonci)

Od praslovanštiny k češtině hláskové rozdíly mezi slovanskými jazyky hláskoslovné změny na rozhraní praslovanského období a počátku vývoje češtiny Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj češtiny – vývoj souhlásek – vývoj samohlásek – vývoj tvarosloví

Vývoj spisovné češtiny ve vztahu k vývoji společnosti středověk novověk současnost

Konec prezentace Název: Obecná poučení o jazyce, o podobě a vývoji češtiny Autor: Mgr. Dana Vicherková Zdroje: Čechová, Marie a kol.:Čeština – řeč a jazyk Institut sociálních vztahů, Praha, 1995 Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce Fragment, Havlíčkův Brod, 1996 Havránek, Bohuslav-Jedlička, Alois: Stručná mluvnice česká. SPN, Praha, 1990