Geografický výzkum periferních oblastí Česka 5. Vývoj regionální diferenciace Česka

Vývoj regionální diferenciace Česka a mikroregionální úroveň výzkum periferních oblastí v Česku vývoj polarizace prostoru v Česku polarizace prostoru Česka v 90. letech 20. století výzkum na mikroregionální úrovni – modelová území zadání vlastní práce

Geografický výzkum polarizace prostoru v Česku výzkum centrálních / jádrových území (periferie vymezovány implicitně) jádra: ekonomicky vyspělé okresy, průmyslové oblasti, oblasti vyšších koncentrací obyvatelstva (aglomerace a městské regiony), exponovaná území

Hampl, Gardavský, Kühnl (1987) exponovanost: agregátní vyjádření polohy a částečně i významového postavení v celém sociálněgeografickém systému uvažovali: vzdálenost i návaznost dílčích jednotek vůči: - hlavním centrům osídlení - velikost a významnost jednotek samotných (KRV, KFV) - intenzitu osídlení v okolí jednotek

Hampl, Gardavský, Kühnl (1987) periferie - neexponované zóny (relativně homogenní prostory), - neatraktivní poloha, - nízká intenzita osídlení (výskyt a velikostní diferenciace středisek) slabě – středně – výrazně periferní území

Musil (1988) Výzkum regenerace sídel a jejich funkčních systémů Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, XV, č. 2, s. 67-72.

Musil (1988) vymezuje periferní území – oblasti vyžadující si zvláštní ekonomickou a sociální péči - na bázi generelových jednotek shluková analýza (úbytek obyvatel, podíl osob ve straším věku, úbytek ekonomicky aktivních osob, rozsah bytové výstavby, podíl osob se SŠ a VŠ vzděláním, podíl neobydlených bytů, vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství, chudší vybavení domácností, nižší úroveň občanské vybavenosti (neupřesňuje)

Musil (1988) Periferní území ČSR – vnitřní periferie

Illner (1988) Polarizace území na základě sociálních podmínek: 1) soustava charakteristik obyvatelstva – uživatele a subjektu rozvoje území - ekonomická aktivita podle sektorů, vzdělanost, demografické složení… 2) soubor charakteristik hmotných životních podmínek území - podíl rekreačních ploch, kvalita bytů z různých hledisek Mapa tzv. periferních území ČSR (periferní území – admin. hranice krajů) Stejně jako Musil!  

Červenka (1989) Problém zaostalosti Problém hodnocení sociálních struktur a úrovně vybraných materiálních podmínek života lidí (bydlení, vybavenost domácností) v rámci různých územních celků (s přihlédnutím k řádovostní úrovni) Vybrané aspekty územní diferenciace necentrálních oblastí ČSR z hlediska studia problematiky zaostávání. Dizertační práce. KERG PřF UK, Praha, 1989.

Výzkum „periferií“ v 90. letech „Albertovská škola“ – parciálně a) v rámci výzkumu transformačních procesů a výzkumů regionálního vývoje (Hampl a kol.) b) v rámci regionálního rozvoje a regionální politiky, řešení problémových, strukturálně postižených regionů (Blažek a kol.) „Brněnská škola – Geonika“ – marginální oblasti (Vaishar a kol.) „Slupská škola“ – periferní oblasti (Jančák a kol.)

Výzkum „periferií“ v 90. letech specificky zaměřené výzkumy: - venkova (Perlín, Kubeš) - pohraničí (Jeřábek, Havlíček, Dokoupil) - příbuzné disciplíny – např. politologie (Strmiska)

Strmiska (1999) Centrum – privilegované místo v prostoru daného politického systému, kde jsou soustředěny rozhodující nástroje a zdroje politické moci a kontroly, mají zde sídlo ústřední instituce (vojenské, administrativní, hospodářské, kulturní apod.), zde se přijímají nejdůležitější rozhodnutí, zde nejčastěji dochází k interakci dominantních aktérů, zde je státní identita utvrzována příslušnými ceremoniemi a symbolizována různými „ústředními“ památníky.

Strmiska (1999) Periferie – je opakem centra. Z mocensko-politického hlediska se jedná o relativně neprivilegovanou oblast, jejímiž klíčovými charakteristikami jsou vzdálenost, odlišnost a závislost (distance, difference, and dependence). Periferie je podřízena centru, případně několika centrům, je jím kontrolována (nemusí to ovšem znamenat, že se jedná o jednosměrný a jednorozměrný vztah).

Vývoj polarizace prostoru na území Česka obecné trendy - industrializace (utváření průmyslových oblastí, vývoj železniční sítě…) - urbanizace - koncentrace obyvatelstva do měst - „přirozené“ vývojové zákonitosti (mj. vliv přírodních podmínek apod.)

Koncentrace obyvatelstva 1880-1930 Mrkos (1948)

Vývoj polarizace prostoru na území Česka specifické rysy - vývoj státního území – hranice, pohraničí, odsun Němců, nedostatečné dosídlení, redukce sídelní struktury… (nucené migrace) - vývoj administrativního uspořádání státu („řídící“ versus „řízený“) – dostane fci-impuls pro rozvoj - nivelizace regionálních rozdílů v období komunistického režimu atd. – zabraňuje přirozené a žádoucí polarizaci prostoru

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu

Vývoj administrativního uspořádání státu