Evropské fórum podnikání Rizika předčasného přijetí společné měny Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 2008 Vladimír Tomšík

Strategie přistoupení k eurozóně Přijetí eura přinese výhody, avšak tyto výhody budou podmíněny připraveností vstupující ekonomiky. Cesta do eurozóny nejsou dostihy! Vstupem do eurozóny odpovědnost domácí hospodářské politiky zdaleka nekončí, naopak vše začíná. Jak definovat připravenost? Maastrichtskými kritérii? Uměle konstruoványmi benchmarky? Testy sladěnosti?

Proč ne pouze maastrichtská kritéria  Nic neříkají o reálné konvergenci  Vznikaly v jiné době a pro jiné země, tj. jsou zastaralá  Jsou to „průměrná“ čísla (one size fits all)  Začínají být překonaná, neboť dnes se hovoří o strukturálním, tj. cyklicky očištěném deficitu veřejných financí  Dochází k „různému“ výkladu u inflace a veřejného dluhu  Nelogičnost (i nečlenská země je relevantní pro zemi žádající o vstup)

Hlavní rizika předčasného přijetí 1.Zpomalení konvergence reálné (důchodové) a cenové úrovně 2.Nesladěnost dlouhodobých ekonomických procesů, která umožní odolání ekonomickým šokům 3.Nízká stabilizační schopnost fiskální politiky (dlouhodobá udržitelnost veřejných financí) 4.Nízká flexibilita ekonomiky (nízká pružnost trhu práce)

Riziko 1: Reálná a cenová konvergence  Lze očekávat další růst relativní cenové hladiny oproti eurozóně (cenová hladina v ČR je nižší, než by odpovídalo ekonomické úrovni)  Rovnovážná reálná apreciace se po přijetí eura přelije zcela do inflačního diferenciálu  Nižší reálné úrokové sazby oproti ostatním zemím eurozóny  Riziko pro makroekonomickou a finanční stabilitu (chybná alokace investic a z toho plynoucí hrozba vzniku bublin na trzích aktiv) EA13=100 (rok 2007)

Riziko 2: Sladěnost ekonomické aktivity  Riziko neoptimálního nastavení jednotné měnové politiky pro vývoj v ČR:  z hlediska ekonomického cyklu  z hlediska reakce na ekonomické šoky

Sladěnost ekonomické aktivity Meziroční růst reálného HDP v %

Sladěnost ekonomické aktivity Korelace poptávkových a nabídkových šoků s eurozónou (odhad z roku 2007)

Riziko 3: Stabilizační schopnost fiskální politiky Fiskální deficit je převážně strukturální Poznámka: * cyklicky očištěné saldo upravené o mimořádné jednorázové operace Zdroj: výpočet ČNB  Nutnost dalších reforem ke splnění střednědobého cíle vyjádřeného jako “strukturální deficit ve výši maximálně 1 % HDP“  Riziko dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí s ohledem na demografický vývoj – viz Stanovisko ministra financí ze dne 15/9/2008: „…důsledná reforma systémů spojených se stárnutím populace – reforma penzijního a zdravotního systému.“

Riziko 4: Pružnost trhu práce  Zlepšení v poslední době z velké míry cyklického charakteru (pokles nezaměstnanosti při růstu volných pracovních míst)  Relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost  Vysoké regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti

Pružnost trhu práce  Prostor pro zlepšení institucionálního prostředí  Ochrana a náklady na ukončení pracovního místa jsou vysoké  Vysoké minimální mzdy  Motivace pracovat (systém daní a dávek podporuje neaktivitu u dlouhodobě nezaměstnaných s dětmi)

Závěr  Nemůžeme se spokojit s „těsným průjezdem“ kritérií, ale musíme požadovat jejich pohodlné (dlouhodobé) plnění tak, aby zavedení eura pro domácí ekonomiku bylo pak přínosné (maastrichtská kritéria + kritéria sladěnosti)  Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí  Dlouhodobá udržitelnost nového inflačního cíle ČNB Ti, kteří nejvíce spěchají, jsou často nejméně způsobilí a snaží se tím koupit kredibilitu jiné země, jiné měny…

Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík