Slovní druhy Tvaroslovné učivo

SLOVNÍ DRUHY 1 Podstatná jména Substantiva 2 Přídavná jména Adjektiva 3 Zájmena Pronomina 4 Číslovky Numeralia 5 Slovesa Verba 6 Příslovce Adverbia 7 Předložky Prepozice 8 Spojky Konjunkce 9 Částice Partikule 10 Citoslovce Interjekce

Přiřazování slov ke slovním druhům Hledisko sémantické (významové) – říká nám, co slova vyjadřují (jaký a zda vůbec mají význam). Př: pes, dům – význam je patrný sám o sobě; za, ale – nemají sama o sobě význam. Dělení slov na: plnovýznamová neplnovýznamová

Přiřazování slov ke slovním druhům Hledisko morfologické (tvaroslovné) – říká nám o slovu, zda se dá skloňovat, či časovat, nebo nikoliv. slova ohebná slova neohebná

Přiřazování slov ke slovním druhům Hledisko syntaktické – rozlišuje slova podle toho, jak se chovají ve větě: Podmět Přísudek Předmět Přívlastek Příslovečné určení Doplněk

Sl. dr. otázka charakteristika 1 Názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. 2 Jaký? Který? Čí? Vlastnosti osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. 3 ZA – JMÉNA Zastupují podstatná jména. 4 Kolik? Kolikátý? Vyjadřují počet a pořadí. 5 Co dělají podstatná jména? Pohyb, činnost, stav, děj.

Sl. dr. otázka charakteristika 6 Kde? Kam? Kdy? Jak? Rozvíjí přídavná jména nebo slovesa. 7 Stojí před podst. jménem. Potřebujeme je ke skloňování. 8 Spojují věty nebo slova. 9 Zvláštní slovo, které stojí na začátku věty. Potřebujeme je k větám podle postoje mluvčího. 10 Vyjadřují pocity, zvuky.

Podstatná jména - kategorie a) rod - mužský (maskulinum) ten strom - ženský (femininum) ta řeka - střední (neutrum) to slunce b) číslo - jednotné chlapec - množné chlapci c) pád 1.pád nominativ kdo, co? Pavel 2.pád genitiv (bez) koho,čeho? Pavla 3.pád dativ komu, čemu? Pavlovi 4.pád akuzativ (vidíme) koho, co? Pavla 5.pád vokativ oslovujeme, voláme Pavle! 6.pád lokál (o) kom, (o) čem? Pavlovi 7.pád instrumentál (s) kým, čím? Pavlem d) vzor -rod mužský životný pán, muž, předseda, soudce -rod mužský neživotný hrad (les), stroj -rod ženský žena, růže, píseň, kost -rod střední město, moře, kuře, stavení

Přídavná jména a) Rod - shodují se s rodem, číslem a pádem podstatného jména, na němž závisí b) Číslo - jednotné, množné c) Pád - shoduje se s podstatným jménem d) Vzor -tvrdá přídavná jména - ve tvaru složeném: mladý, mladá, mladé - ve tvaru jmenném: mlád, mláda, mládo - měkká přídavná jména: jarní, jarní, jarní - přivlastňovací přídavná jména: otcův, matčino

Slovesa  Osoba Číslo Způsob Čas Oznamovací Minulý Přítomný Budoucí Rozkazovací  Podmiňovací

Slovesa Podmiňovací způsob přítomný: sloveso + pomocné sloveso být Chtěl bych Podmiňovací způsob minulý: podmiňovací způsob přítomný + další pomocné sloveso být byl bych chtěl byl bych býval chtěl

Slovesa Rod – činný, trpný Vid Dokonavý: hodit – hodím Nedokonavý: házet – budu házet Třída 1 –e 2 –ne 3 –je 4 –í 5-á

Slovesa Utvoříme 3. osobu j. č.: on váže Podle koncovky určíme třídu: 1. Podle 3. osoby j. č., min. času určíme vzor: on vázal – on mazal U sloves 4. třídy ještě potřebujeme rozkazovací způsob: on drží – on držel (on trpěl – on sázel – on prosil) Trp! Sázej! Drž!

Příslovce – přídavná jména stupňování Krásná Krásnější nejkrásnější Příslovce Krásně Krásněji Nejkrásněji

Příslovce Vyjadřují okolnosti děje, vlastnosti Ve větě – příslovečným určením, přívlastkem neshodným (cesta pěšky) Druhy: Místa – Odkud? Kudy? Kam? Venku, daleko. Času – Kdy? Odkdy? Často, vždy. Způsobu – Jak? Jakým způsobem? Dobře. Míry – Jak moc? Hodně. Prostředku Početně, váhově. Příčiny – Proč? Příslovečné spřežky – píší se dohromady: nahlas, vestoje, napravo… Ustálená spojení: křížem krážem, milerád …

Předložky Spojeny se substantivy = předložková vazba, vyjadřují vztah substantiva (les – v lese) Ve větě – součást příslovečného určení, předmětu, přívlastku, doplňku Vlastní předložky: k, v, ve, do, na, u, při… - nejsou jiným slovním druhem Nevlastní: během, kolem, blízko, proti… - mohou být jiným slovním druhem Kromě – pojí se s druhým pádem!!! Kromě podmětu. Mimo – pojí se se čtvrtým pádem!!! Mimo podmět. Po předložkách cizího původu (a la, kontra…) je substantivum vždy v prvním pádě.

Částice Zvláštní slovo, které stojí na začátku věty. Ať, vždyť, kéž … Mají schopnost změnit postoj mluvčího k výpovědi – potřebujeme je např. k větám podle postoje mluvčího.

Citoslovce - vyjadřují nálady, city, vůli, hlasy, zvuky: hej, haló, fuj, bum, prásk - mohou být odvozená od jiných slovních druhů: bože, hrome, běda, vida… - ve větě oddělena čárkami: Žába, žbluňk, skočila do vody.

Vyvolávaná Zaměření: určování slovních druhů. Pravidla: Učitel žákům rozdá role (slovní druhy). Vyvolává postupně žáky v takovém pořadí, aby se z jejich slovních druhů dala sestavit věta. Žáci, kteří jsou vyvolaní, učiteli odpovídají slovem příslušného slovního druhu a přizpůsobují význam slova tak, aby vznikající věta měla smysl. Př. přídavné jméno – přídavné jméno – podstatné jméno – sloveso – příslovce Velký – zelený – míč – ležel – venku.

Pantomima Zaměření: seznámení s pojmem „sloveso“ a jeho zafixování. Pomůcky: kartičky se slovesy Pravidla: Vybraný žák předvádí před tabulí činnosti, děje, které si vylosuje od učitele. Ostatní ve třídě je mají hádat. Lze aplikovat jako soutěž mezi skupinami. Obměna: Je možné předvádět a hádat přísloví zadaná učitelem, názvy filmů.

Opakování slovních druhů Zaměření: určování slovních druhů. Pomůcky: cedulky, na nichž budou napsány slovní druhy (podle počtu žáků se mohou slovní druhy opakovat). Pravidla: Žáci si na krk pověsí cedulku s jedním ze slovních druhů. Učitel čte velmi pomalu libovolně zvolený text – žák se postaví vždy, když pozná v textu svůj slovní druh. Po každých 2-3 minutách si mohou žáci cedulku navzájem vyměnit.