Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Revoluce 1848/1849 v českých zemích Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.113 Datum vytvoření: 18. 4. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace České země v době revoluce 1848/1849.

Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.

Zdroje – literatura ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692.

Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_- _Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg Obrázek č. 2 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Francesco_Hayez_047.jpg Obrázek č. 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor: KaiserFranzjosef1853-1-.jpg

Revoluce 1848/1849 v českých zemích

Revoluce 1848/1849 – příčiny Revoluce byla výsledkem několika rozporů. Rozpor byl mezi kapitalismem a metternichovským absolutismem. Národní rozpory mezi Čechy a Němci. Snaha o zrušení poddanství. Revoluce byla také vyústěním hospodářské krize v letech 1847/1848.

Austroslavismus Názor, že nejlepší podmínky pro české země jsou v rámci rakouské monarchie, v níž by získali přirozenou převahu spojení západní a jižní Slované pod politickým vedením Čechů – federativní uspořádání habsburské monarchie. Hlavním zastáncem byl František Palacký. Obr. 1 – František Palacký

Počátek revoluce 11. 3. 1848 – lidové shromáždění ve Svatováclavských lázních – vytvořena petice císaři s požadavky zrušení poddanství, zrovnoprávnění Čechů a Němců hlavně v jazykové oblasti, zaručení občanských svobod (tisku, shromažďování, atd.), vytvoření státoprávního celku zemí Koruny české, atd.. Byl vytvořen Svatováclavský výbor, který císaři petici předal, ten ji poprvé odmítl, přijal ji až na podruhé. 8. 4. 1848 – Kabinetní list – odpověď císaře na petici, zrovnoprávnění Čechů a Němců v oblasti státní správy a školství, rozšíření zemského sněmu o měšťany. 25. 4. 1848 – Pillersdorfova ústava – platila jen pro rakouské země, nebrala v úvahu požadavek na vytvoření státoprávního celku zemí Koruny české.

Slovanský sjezd 2. 6. – 12. 6. 1848. Jeho cílem bylo sjednocení slovanských národů v habsburské monarchii. Jednal o čtyřech bodech. 1. vytvoření spolku rakouských Slovanů. 2. vztah Slovanů k neslovanům. 3. vztah mezi rakouskými Slovany a jižními Slovany. 4. vztah mezi rakouskými Slovany a Němci.

Slovanský sjezd Sjezd jednal ve třech sekcích – československá, polskorusínská a jihoslovanská. Jednání bylo přerušeno 12. 6. 1848 pražským červnovým povstáním, byl schválen dokument „Manifest slovanského sjezdu k evropským národům“. 12. 6. 1848 – Sbratřovací mše – měla posílit pražské obyvatelstvo, mše vojensky rozehnána a vypuklo povstání, Praha 17. 6. 1848 kapitulovala.

Politický výsledek revoluce V létě se politický život přenesl do Vídně. 7. 9. 1848 – zrušeno poddanství Ferdinandem I. V říjnu 1848 vypuklo ve Vídni povstání, císař utekl do Olomouce. V prosinci odstoupil císař Ferdinand I. a nastoupil František Josef I. (1848 – 1916). Od 22. 11. 1848 zasedal ústavodárný říšský sněm v Kroměříži. Palacký a Rieger připravovali novou ústavu, sněm byl v březnu 1849 rozpuštěn a byla vydána Oktrojovaná ústava (centralismus, zákonodárnou moc měl v rukou císař a dvoukomorový říšský sněm, výkonná moc byla v rukou císaře, volit směli jen bohatí).

Revoluce 1848/1849 Obr. 2 – Ferdinand I. Obr. 3 – František Josef I.

Politický výsledek revoluce Ústava nenabyla nikdy účinnosti v plném rozsahu a roku 1851 byla zrušena Silvestrovskými patenty. Nesouhlas s ústavou měl být vyjádřen v květnu 1849 povstáním (tzv. májové spiknutí), to bylo potlačeno dřív než vypuklo. Revoluce sice byla politicky poražena, ale odstranila poslední feudální zábrany a uvolnila cestu kapitalismu.

Kvíz 1. Austroslavismu a Palacký požadovali a) centralistickou Habsburskou monarchii b) Habsburskou monarchii jako federaci c) samostatný Československý stát mimo Habsburskou monarchii 2. Hlavní příčinou revoluce bylo a) snaha o odstranění panovníka b) snaha o odstranění vlády c) snaha o odstranění poddanství

Kvíz 3. Revoluce 1848/1849 začala 11. 3. 1848 a) ve Svatováclavských lázních b) Kabinetním listem c) Slovanským sjezdem 4. Odpovědí císaře na petici od Čechů byl a) Kabinetní list b) Pillersdorfova ústava c) Prosincová ústava

Kvíz 5. Slované hájili a diskutovali své požadavky na a) Slovanském sněmu b) Slovanském parlamentu c) Slovanském sjezdu 6. Poddanství zrušil a) František Josef I. b) František Ferdinand d´Este c) Ferdinand I.

Kvíz 7. Poddanství bylo zrušeno a) 7. 9. 1848 b) 9. 9. 1848 c) 7. 9. 1849 8. Ferdinand I. abdikoval a) v prosinci 1848 b) na počátku roku 1849 c) v prosinci 1849

Kvíz 9. Po Ferdinandu I. nastoupil na trůn a) František Palacký b) František Ferdinand d´Este c) František Josef I. 10. Na konci revoluce se pracovalo na nové Ústavě v a) Olomouci b) Kroměříži c) Vídni

Kvíz 11. Revoluce skončila a) politicky vyhrála a umožnila nástup kapitalismu b) politicky prohrála a neumožnila nástup kapitalismu c) politicky prohrála a umožnila nástup kapitalismu