 „EU peníze středním školám“ Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název vzdělávacího materiáluKosmova Kronika česká Číslo vzdělávacího materiáluVY_32_INOVACE_33/3 Jméno autoraMgr. Simona Tomášková Název školy Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace

VYPRACOVALA : Mgr. SIMONA TOMÁŠKOVÁ

Název Aktivita III/2. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT – Český jazyk a literatura Popis Aktivita – Kosmova kronika– určeno pro žáky 1. ročníků tříletých učebních oborů Přispěvatelé Mgr. Simona Tomášková Jazyk český Typ interakce Výkladové učení Druh výukového zdroje prezentace Jazyk cílové skupiny český jazyk Typická délka použití O h 25 minut Speciální vzdělávací potřeby žádné Licence a práva užití le:Cosmas-Chronica_Boemorum.jpg ronika_%C4%8Desk%C3%A1 Technické a softwarové požadavky Interaktivní tabule, projektor Celková délka O h 25 minut Zařazení do struktury RVP všeobecné vzdělávání Podniková klíčová slova Kronika česká – zdroje a její rozdělení, Kosmas – život, rukopisy Kosmovy Kroniky české, Kosmovi pokračovatelé

 Péče o písemnictví spočívá nadále v rukou duchovenstva, jehož literárním jazykem je latina. I nyní byla oblíbená legenda, ale literatura se obohacovala i o historii, která legendistiku odsunula z hlediska literární produkce až na druhé místo.  1. Kronika česká - historické dílo, které sepsal Kosmas, děkan svatovítské kapituly (tj. chrám, u něhož byl sbor kanovníků). Líčila české dějiny od nejstarších dob až do autorovy současnosti (1125). Je psána prózou. Jako každá středověká kronika začíná zmínkou o stavbě babylonské věže, zmatení jazyků a rozchodu národů do nových domovů.

 Původní rukopis Kosmovy kroniky se nedochoval a dnes je známo celkem 15 rukopisů. Dlouho byl nejstarším známým rukopisem tzv. Lipský z konce 12. století, který zmizel během druhé světové války a dnes je považován za zničený. Jen o něco mladší z přelomu 12. a 13. století je rukopis Budyšínský, dnes uložený v Národním muzeu v Praze. V této době vznikly ještě rukopisy Drážďanský a Štrasburský (dnes zničený). Ostatní jsou buď z 13. století ( Vídeňský ) nebo podstatně mladší.

 Kosmas vychází ze tří zdrojů :  1. bájné vyprávění starců, kde zachycuje nejstarší české pověsti (o příchodu Čechů, založení Prahy atd.) a nejstarší české dějiny  2. vyprávění očitých svědků  3. vlastní zážitky.  Kosmas žil v době, kdy křesťanství zvítězilo nad pohanstvím a kdy latina vytlačila staroslověnštinu.  Kosmova kronika je psána latinsky, ale objevují se zde BOHEMISMY( počeštělé výrazy)

 Kronika je rozdělena do tří knih; začíná stavbou babylonské věže a vznikem Čechů a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti.  První kniha je faktograficky značně nepřesná, přesto z ideologického hlediska zásadní. Obsahuje vysvětlení původu českého národa při stavbě babylónské věže a jeho příchod do Čech. Je zde zdůrazněno, že se jednalo o krajinu neosídlenou a z tohoto hlediska vychází nároky Čechů na její nezpochybnitelné vlastnictví. Nevědomý lid žijící v těchto zlatých starých časech začal hromadit majetek a pro rozsouzení sporů, které kvůli majetku vznikly, potřeboval soudce.

 Soudcem se stal jeden z předáků Krok a později i jeho dcera Libuše. Ovšem s jejím postavením nebyli spokojeni a proto si vyžádali o určení knížete, který by je pevněji spoutal pod svou mocí. Jednou byl-li kníže nastolen, nemohli jej znovu sesadit a Češi se tak dobrovolně připravili o vlastní svobodu a zároveň odtud pramenilo právo přemyslovských knížat na věčnou a nezpochybnitelnou vládu nad Čechy

 První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035 a obsahuje tak i přijetí křesťanství za knížete Bořivoje, stručné nastínění života dvou předních světců sv. Václava a sv. Vojtěcha, a především vlády jednoho z Kosmových panovnických vzorů Boleslava II., jemuž mylně přisuzuje zásadní podíl na vytvoření přemyslovského státu.

 Kniha druhá líčí vývoj českého státu od roku 1038 do smrti krále Vratislava II. v roce 1092, resp. tedy od nástupu Břetislava I. na knížecí trůn. Břetislav I. patří v Kosmově kronice k ideálním panovníkům. Po období rychlých změn na knížecím stolci a politické nestabilitě, znamená pro Kosmu období Břetislavovy vlády další vzepětí české státnosti, jejíž vrchol spatřuje v Břetislavově polské výpravě, kde byl v Hnězdně vyhlášen nad hrobem sv. Vojtěcha Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě. Ve vztahu ke králi Vratislavovi II. hrál rozhodující úlohu spor mezi knížetem a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem, na jehož straně i přes některé výhrady vůči jeho osobě, Kosmas stál.

 I v této knize představuje Kosmas ideál panovníka, tentokrát je jím syn Vratislava Břetislav II. Poslední kniha končí smrtí knížete Vladislava I. v roce  Pokračovatelé Kosmovi : patří sem Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský nebo Vincentius a Jarloch. Vedle toho jako svůj zdroj kroniku používala většina pozdějších nejen středověkých kronikářů (výrazně např. Dalimil, Přibík Pulkava z Radenína).

 :Cosmas-Chronica_Boemorum.jpg  onika_%C4%8Desk%C3%A1