Postoj Spojeného království, Dánska a Švédska k HMU Evropská měnová integrace Michal Částek

Spojené království Opt out v rámci Maastrichtské smlouvy - vstup do třetí fáze HMU na základě vlastního rozhodnutí UK 1992 – UK nuceno vystoupit z EMS (ztráta 4 miliard liber devizových rezerv) – posílilo odpor konzervativců k projektu společné měny Odmítnutí ratifikace Maastrichtské smlouvy ze strany Dánů podpořilo euroskeptiky konzervativců 1997 – vítězství labouristů – proevropská vláda. G. Brown – UK nebude zakládajícím členem eurozóny

UK a HMU Vláda Tonyho Blaira – připojit k HMU o splnění 5 ekonomických testů Test konvergence (hospodářských cyklů) Flexibilita (vyrovnat se se ztrátou autonomie v oblasti měnové a kurzové politiky) Vliv na investice (lepší podmínky pro firmy) Dopad na finanční služby (dopad na konkurenceschopnost londýnské City) Dopad na růst, stabilitu a zaměstnanost

Test kritérií 1997 Zpráva MF – hospodářský cyklus UK není sladěn s členskými zeměmi HMU – strukturální odlišnosti britské ekonomiky od evropských ekonomik, nízká konvergence ekonomik Vyšší míra inflace v UK-nyní na úrovni eurozóny Objem obchodu UK (52 %) s EU v pol. 90. let (podobný jako Německo 56 %) V oblasti flexibility pracovního trhu – britský trh je nedostatečně flexibilní (dlouhodobě nezaměstnaní)

Test kritérií Investice: vysoká volatilita (fluktuace měnového kurzu, inflace, úrokových sazeb) – nižší úroveň investic do UK Vstup do ERM a pevný kurz britské libry by mohl podpořit růst investic Finanční služby: (tvoří 8 % britského HDP) – UK má komparativní výhodu v hromadných finančních službách- pro UK je to klíčová oblast podle MF by přijetí společné měny pozitivně ovlivnilo fungování londýnské City Finanční trhy již podnikly řadu opatření pro hladký přechod na jednotnou měnu

Test kritérií Test 5: zaměstnanost a růst: HMU má potenciál zvýšit zaměstnanost a povzbudit růst ekonomiky, pokud budou splněny test 1 a 2 – konvergence a flexibilita – nyní tomu tak není – HMU by mohla ohrozit růst a zaměstnanost Vyhodnocení testu v r. 1997 – negativní Labouristé chtěli přijmout euro – báli se však odporu občanů 2001 – vyhráli volby labouristé – do dvou let rozhodnout o přijetí eura 2003 – hodnocení pěti testů – velmi podrobné hodnocení a analýza

Zpráva z roku 2003 Hodnotila správnost rozhodnutí z roku 1997 – vstup do HMU by mohlo vyvolat krátkodobé potíže – destabilizace britské ekonomiky Ekonomika UK byla v dobré kondici – růst HDP na úrovni potenciálu, pokles nezaměstnanosti, míra inflace blízko stanovenému cíli Test 1: Za posledních pět let hospodářský cyklus více podobný cyklu Něm a eurozóny než USA – i přesto test vyhodnocen jako negativní – (vyšší růst cen bytů)

Zpráva z roku 2003 Test 2: pozitivní změna – pokles nezaměstnanosti a růst míry zaměstnanosti – členství v HMU nebude mít negativní dopad na stabilitu pracovního trhu Test 3- investice: nízká míra investic – nízká produktivita– podíl UK na přílivu FDI se snížil – investice šly do zemí eurozóny Test 4: finanční služby: vyhodnocen jako splněný – vstup do HMU –příznivý dopad na konkurenceschopnost britských finančních služeb Test 5: Růst a zaměstnanost: členství v HMU by zvýšilo produkt a vedlo k růstu zaměstnanosti – během 30 let HDP by vzrostlo o 5-9%. UK – vydala 18 studií o HMU Analýza evropských a britských hospodářských cyklů a šoků, odhad rovnováhy měnového kurzu libry vůči euru, , trh s byty, spotřeba a HMU, HMU a mechanismus převodu měn, modelace přechodu na HMU, HMU a obchod, HMU a ceny…

Zpráva z roku 2003 Zpráva v závěru uvádí: „přestože nelze pochybovat o potenciálních výhodách v podobě vyšších investic, posílení finančních služeb, růstu a zaměstnanosti, nemůžeme v této chvíli ještě říci, že bylo dosaženo udržitelné a trvalé konvergence a dostatečné flexibility, abychom se vyrovnali se všemi potenciálními problémy v eurozóně….v současné době neexistuje jasný a nezpochybnitelný argument pro vstup UK do eurozóny a rozhodnutí pro vstup by nebylo v národním hospodářském zájmu.“ Média si nebyla jista, jak testy inteprotovat, kolik jich bylo skutečně napalněno

Maastrichtská kritéria ve VB Kritérium Rok Deficit rozpočtu (% HDP) Vládní dluh Úrokové sazby (%) Míra inflace (%) 2002 -1,9 38,2 4,0 1,3 2003 -3,3 37,9 3,69 2,9 2004 -3,4 38,8 4,39 2,6

UK a euro - perspektivy Labouristé podporovali přijetí eura – podmíněno referendem – většina obyvatel však proti euru (politický dopad na vládu), G. Brown méně pro euro než Blair Testy budou tak dlouho překážkou pro vstup VB do eurozóny, jak si bude vláda přát – vláda si nemůže být jista, že tak důležité rozhodnutí nebude mít žádné negativní dopady (mnoho externích faktorů, které britská vláda neovlivní) EK –kritika UK za nadměrný deficit (2003-2005) Nyní rozpočtové kritérium UK neplní Londýnská burza výrazně zavedením eura nezíská… Pakt stability a růstu a jeho nedodržování-nebudí důvěru Za současné britské vlády nelze očekávat změnu postoje vůči přijetí eura v UK Bude záležet, zda v následujících volbách zvítězí konzervativci, kteří by přijetí eura určitě odsunuli na později http://ec.europa.eu/economy_finance/thematic_articles/article13288_en.htm

Dánsko a euro 1973 – vstup do ES Od r. 1979 dánská koruna součástí EMS – vyhnula se i turbulencím na začátku 90. let a zůstala v systému (od r. 1982 DKK pevně navázána na DM) Do poloviny 80. let podpora Dánů pro členství v ES – 30-35 % -s vytvořením vnitřního trhu se to zlepšilo Maastrichtská smlouva – Dánové odmítli 2.6. 1992 (50,7 % se vyjádřilo proti, 81% voličů) (ratifikace pokračovala) Edinburské výjimky – opt outs – 1) Dánsko ve třetí fázi HMU, 2) obranné aspekty SZBP, 3) spolupráce ve vnitru, 4) občanství Unie) 5/1993 – druhé referendum – 56,7 % pro, pro zrušení dánských výjimek bude zapotřebí další referendum Od r. 1998 – Dánská koruna součástí ERM 2 – navázána na euro s možností výkyvu 4,5% - Dánsko sleduje úrokovou politiku ECB Během brettonwoodské historie dánská koruna dvakrát devalvovala (1949 a 1967); vždy tak následovala znehodnocení britské libry V roce 1977 byly kvůli měnové nestabilitě a hospodářské recesi v západní Evropě součástí hada jenom německá marka, dánská koruna a měny zemí Beneluxu. Obecně země, které měly tradičně zájem na úzkých a stabilních hospodářských vztazích se SRN. Dánsko patřilo v poválečné historii vždy mezi aktivní zastánce úzké spolupráce zemí západní Evropy na měnové politice. SOc. dem a asoc. Liberálové – memorandum „Dánsko v Evropě“ - 4 výjimky.

Dánsko a euro 1998 – Nyrup Rasmussen – zvítězil ve volbách – (premiér od r. 1994) Září 2000 – referendum o euru – ideální termín – Dánsko splňovalo veškerá kritéria (1998 – daňové reformy – přebytek 3% HDP) – velmi příznivá ekonomická situace Dánska – nahrávala přijetí euraé Snaha o objektivní kampaň- motto:“ pokud máš pochyby, zeptej se.“ Podpora pro euro – Konfederace dánského průmyslu Konfederace odborů – 4/2000 prohlášení – pokud Dánsko nevstoupí do eurozóny, bude pracovní trh ohrožen (vyšší úrokové sazby, nižší investice – ztráta pracovních míst) Zpráva o stavu dánské ekonomiky (2000) – podpořila přijetí eura – Dánsko v ERM 2,

Debata před referendem Debata – se týkala ekonomických dopadů pouze okrajově Hlavní debata – směřování EU – zda HMU povede k federalizaci Evropy Dopady eura na sociální stát a debata, zda HMU je sociálně demokratický nebo liberální projekt Odpůrci poukazovali na to, že euro ohrozí stát sociálního blahobytu a že euro je pochybný projekt – od r. 1999 euro neustále oslabovalo Soc-dem vláda – zvolila vysvětlovací kampaň – pragmatické výhody členství – posílení vlivu Dánska v EU, Dánsko stejně již přijímá politiku ECB, poté ji bude moci aktivně ovlivňovat Sympatie a antipatie k euru nesledovaly klasické stranické linie

Kampaň před euro-referendem „Ne nepřipojovat se k EU“ Strach z toho, že Dánsko bude pohlceno vlivem Německa. Ponechme si Korunu: Ne Unii!

Euro-referendum 2000 28. září 2000 referendum – 53,1 % proti přijetí eura (87 % zúčastněných) Polovina lidí, kteří hlasovali proti – „vývoj v EU musí být zpomalen“ Příliš dlouhá kampaň – nepříliš přesvědčivá – zpráva z jara – nepotvrdila jasně výhodnost přijetí eura v Dánsku Schizofrenní přístup Dánska – i nadále sleduje politiku ECB – tradičně pevně napojeno na měnovou politiku Německa a ECB Rasmussen – možná změna výjimek Dánska – referendum o Lisabonské smlouvě a o zrušení dánských výjimek. Říjen 2008 – diskuse v Dánsku o možném termínu referenda o euru – 2011 (debaty však utichly) Rasmussen – Venstre – liberální strana, vládne spolu s konzervativci, extremistickou lidovou stranou a strany z Faerských ostrovů.

Švédsko a euro 1991 – vstup do EMS – podzim 1992 musela vystoupit Vysoká fluktuace švédské koruny – hospodářská recese a znehodnocení koruny vůči DM o 21 % Švédsko nemá výjimku z Maastrichtské smlouvy- povinnost přijmout euro (Švédská vláda však nedeklarovala v rámci přístupových jednání jasný závazek přijetí eura¨) 1996 – Vládní výbor pro HMU – vydal hodnocení připravenosti Švédska na vstup do eurozóny Ekonomické výhody švédského členství jsou malé a nejisté Ekonomický cyklus Švédska je rozdílný od ekonomického cyklu eurozóny Doporučil, že je lepší pro Švédsko vyčkat s přijetím eura

Švédsko a euro Švédská soc-dem vláda také zpočátku proti členství v první vlně Riksbank – podporovala členství v eurozóně 1998 – EMI a EK – Konvergenční zpráva – Švédsko neplní konvergenční kritéria Švédsko neplnilo – zapojení do ERM, status centrální banky (vládní zadlužení – dostatečné snižování).

Švédské euro-referendum 2003 2002 – Goran Persson – zvítězil ve volbách – vypsal referendum o euru – září 2003 Jaro 2003 – všechny stran krom Strany středu – kampaň pro přijetí eura (např. ale ministr obchodu byl otevřeně proti euru Odborové organizace a odborové konfederace podpořily přijetí eura 14. září 2003 referendum – 56,1 % proti vstupu, 41,8 % pro vstup (81 % účast) Odloženo další referendum – nejdříve 2010 Persson:“ až nastane správný čas, bude se konat druhé referendum o euru, Evropa nebude na Švédsko čekat“ Důležitý vývoj v sousedním Dánsku a UK G. Persson – bývalý min. financí (negativní vztah k euru) – euro projekt je nejistý a riskantní.

Závěrem.. Hlavním kritériem účasti v HMU – symetričnost ekonomických šoků – lépe jsou na tom státy v jádru, na periférii mají nižší sladěnost ekonomických cyklů Největší symetričnost má Dánsko, pak Švédsko a nejméně UK UK – ekonomické testy nejsou měřitelné – možnost výkladu - politické rozhodnutí Dánsko a Švédsko – ukázaly, že v rozhodování o euru byly tradiční ideologická dělení potlačena – rozhodující úlohu hrála vládní strana a její předseda a jeho přístup Finanční krize – Dánsko a Švédsko diskutovali na přelomu 2008/09 možné přistoupení k eurozoně Dán a Švédsko – referendum může přistoupení k jednotné měně zkomplikovat…skepse spíše z neznalosti prostředí.. (Finsko – rozhodlo bez referenda)