Berlínská zeď Historie I. Jan Sadílek 4.12.2006 Jan Sadílek Historie

Historické souvislosti Po skončení války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón Berlín pak do čtyř sektorů

Historické souvislosti 23. června 1948 dochází k blokádě západních sektorů Berlína, trvající téměř jeden rok 23. května 1949 je na území západních okupačních zón založena Spolková republika Německo 7. října 1949 je jako reakce na vyhlášení SRN založena Německá demokratická republika, sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem

Vznik Berlínské zdi Velký význam zde hraje skutečnost, že v době 1949 až 1961 území ovládané Sověti opustily téměř tři miliony obyvatel Bylo tudíž rozhodnuto provést opatření, aby se tomuto zamezilo V noci z 12. na 13. srpna 1961 obsadily ozbrojené síly NDR hranice k Západnímu Berlínu.Přerušily spojení došlo k budování opevněných hranic.

Berlínská zeď fakta: Celková délka: 155.0 km Mezi Východním a Západním Berlínem: 43.1 km   Mezi Západním Berlínem a Braniborskem: 111.9 km        Počet pozorovacích věží: 302   Počet bunkrů: 20   Výběhů pro psi: 259   Elektrické či jen signální pletivo: 127.5 km Výška: 3.60 m   Šířka: 1.20 m  

Příběhy Berlínské zdi Památná je návštěva prezidenta USA J. F. Kennedyho na zdi roku 1963, který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „Ich bin ein Berliner!“ („Jsem Berlíňan!“). P. Selle zůstal po stavbě zdi v západní části Berlína, jeho manželka ve východní. Selle se seznámil se ženou podobnou manželce a odjel s ní na východ. Tam jí vzal pas a se svou manželkou projel zpátky na západ. Podvedená žena se jen s obtížemi dostala zpět; Selle si odseděl sedm měsíců

Příběhy Berlínské zdi Nejmenovaný Rakušan si nechal v Západním Berlíně speciálně upravit nízké auto tak, aby projelo pod hraniční závorou. Naložil do něj snoubenku, do kufru tchyni a takto projeli na svobodu. Hraniční správa dala ihned poté závory snížit. V prvních letech byly pod zdí vykopány dva tunely. Kopání prvního trvalo čtyři měsíce a během roku 1962 jím stačilo uprchnout 28 lidí. S. Noffke kopal v roce 1962 proto, aby si na východ došel pro svoji ženu a dítě. Jiný tunel (kopaný o dva bloky dále) ale způsobil pokles půdy a upoutal pozornost policie. Když Noffko vykoukl ven, už na něho čekali. Dostal doživotí.

Příběhy Berlínské zdi Každý známý zdařený útěk byl ale rozpracován tajnou policií a byla přijata opatření, aby se to nemohlo opakovat Poklice ke kanalizaci byly zabetonovány Lano vhodné tloušťky bylo staženo z prodeje Když projel vlak poslední stanicí před západním Berlínem bez zastavení - vytrhali koleje

Oběti Berlínské zdi Během dvou let výstavby zdi podařilo 16 500 útěků Za pokus o útěk nebo napomáhání k němu ve veřejných široce publikovaných soudech odsouzeni 4 lidé k trestu smrti a 18 na doživotí 68 lidí bylo při útěku zastřeleno

Bourání Berlínské zdi K dalšímu nepatrnému uvolnění došlo znovu po navázání diplomatických vztahů mezi NDR a NSR a podepsání smlouvy o nepoužití síly ve vzájemných vztazích roku 1971. Ale zeď zůstávala. Při návštěvě Berlína v roce 1987 vyzval Ronald Reagan Michaila Gorbačova k jejímu zboření

Bourání Berlínské zdi 2.5.1989 otevřelo Maďarsko své hranice Západoněmecké ambasády v Budapešti a v Praze začaly praskat ve švech pod návalem uchazečů o politický azyl, NDR se pokusila zastavit lavinu emigrantů 4.10. zavřením hranic. Hranice mezi NDR a ČSSR byly znovu otevřeny 1.11., ČSSR otevřela svoje hranice na Západ 3.11, o den později se ve východním Berlíně konala půlmiliónová demonstrace za demokracii. 9.11. večer vysílal Berlínský rozhlas popletenou zprávu, že i východoněmecké hranice budou otevřeny. Na obou stranách zdi se shromáždily davy, ale hraničáři doposud nedostali žádné povely. Nakonec zvítězil zdravý rozum a po 28 letech přestala být Berlínská zeď symbolem utrpení rozděleného světa a stala se místem oslav vítězství demokracie a lidského přátelství Příštího dne začali východoněmečtí vojáci s rozebíráním zdi.

Pád Berlínské zdi