Nezaměstnanost, trh práce Petr Sedláček

Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou. Poptávka po práci je odvozena od produkční funkce, vyjadřující závislost produkce na množství práce. Příklad česání třešní firma maximalizuje zisk je konkurenční na trhu zboží i trhu práce (mzdy a ceny jsou utvářeny trhem) ceny a mzdy jsou flexibilní Za jakých podmínek najme jednoho dodatečného česáče K tomu vyvineme produkční funkci

S růstem počtu česáčů celkový produkt roste, ale klesajícím tempem MPL, který plyne z dodatečné práce, klesá. Pro rozhodování firmy je důležitý peněžní mezní produkt MPL x P. Dokonale konkurenční firma bude najímat práci až do bodu, kde se vyrovná peněžní mezní produkt práce s mezním nákladem, tj. tržní mzdovou sazbou Křivka poptávky po práci je totožná s křivkou peněžního mezního produktu.

1 5 6 4 Počet česáčů (L) MPL L Natrhané třešně Q 600 200 420 400 360 120 1 4 5 6 1200 600 200

Firma bude najímat práci, pokud přírůstek z příjmu další jednotky práce bude vyšší než přírůstek nákladů na další jednotku práce. P. MPL = MCL P.MPL = W MPL = W/P Mezní produkt práce se rovná reálné mzdě

Nabídka práce Tvar nabídky práce Volba mezi spotřebou a volným časem Porovnává mezní užitek ze statků, které by si mohl koupit s mezním užitkem volného času. Pokud člověk pracuje, obětuje volný čas, pociťuje újmu, odměnou mu je mzda. Volný čas jako ekonomický statek - vzácný a užitečný Cena volného času - ušlá mzda Tvar nabídky práce Mzda je cenou volného času, ale také důchodem jednotlivce Substituční a důchodový efekt

Oba efekty působí současně a výsledný efekt záleží na tom, který je silnější. Zkušenosti ukazují, že u relativně nižších mzdových sazeb převládá substituční Při relativně vyšších mzdách naopak převládá důchodový Individuální nabídka práce je proto zpětně zakřivená Na trhu práce (nabídka po odvětvích) je tržní nabídka rostoucí, zpětné zakřivení individuálních nabídek již neprojevuje.

W/P S W/P rovnovážná L

W/P S Přebytek práce W1 W0 W2 D Nedostatek práce L

Na konkurenčním trhu práce předpokládáme pružnou mzdu uvádějící nabídku a poptávku do rovnováhy Konkurenční trh (homogenita práce, dokonalá informace a mobilita práce) Změny tržní rovnováhy Posun křivky nabídky práce imigrační politika, udílení pracovních povolení, koncepce sociální politiky ( podpory v nezaměstnanosti atd.)

W/P S1 S2 D L

Posun křivky poptávky po práci S posunem produkční funkce dojde ke zvýšení/snížení MPL a posunuje se poptávka po práci

Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Trh práce je ve skutečnosti heterogenním trhem. Nedokonalý trh s neúplnou informací, s rozdílnými profesemi Nezaměstnanost (osoby 15 leté a starší) Je bez práce Hledá aktivně práci Je připraven k nástupu práce do 14 dnů Zaměstnaný je ten, který vykonává placené zaměstnání, ale i ti ,kteří jsou nemocní , na dovolené či stávkují.

Koeficient pracovní participace Míra nezaměstnanosti u = U/ (L+U) např. v r.2000 v ČR u = 457 369/ (4 740 006 + 457 369) . 100 = 8,8% Koeficient pracovní participace L = L/F. 100 Poměr pracovních sil - L (ekonomicky aktivního obyvatelstva) k počtu osob v produktivním věku (například na 15 let) - F

Přirozená míra nezaměstnanosti Během doby : ztratí určité procento lidí práci (míra ztráty práce) - z Určité procento nezaměstnaných práci najde - n n U = z E za E dosadíme L-U n.U= z. (L-U) n. U/L = z . (1-U/L) u* = z/(z+n) . 100 - přirozená míra nezaměstnanosti Přímo úměrně závisí na míře ztráty a nepřímo úměrně na míře nalézání práce.

Přirozená míra nezaměstnanosti Součásti přirozené míry nezaměstnanosti: Frikční nezaměstnanost Spojené s hledáním práce Strukturální nezaměstnanost kvalifikační a teritoriální nesoulad Dobrovolná nezaměstnanost Do přirozené míry nezaměstnanosti nepatří cyklická nezaměstnanost. Okunův zákon

u = u* -  / (Y/Y*) . 100 - 100) /  koeficient přirozené vyjadřující reakci nezaměstnanosti na změny výroby. Příklad v USA u= 4 - 0,4 (0,96.100-100)=5,6% 0,4 znamená , že při 1% snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru musí vzrůst produkt (HDP) o 2,5%.

Přirozená míra nezaměstnanosti u* Není to nejnižší možná míra nezaměstnanosti ani její výše nemusí být žádoucí. Skutečná míra nezaměstnanosti kolem ní osciluje Nemá jednoznačnou příčinu Kvantitativní odhady Závisí podle zemí na dynamice strukturálního vývoje demografickém vývoji

Odhady v ČR Dnes se odhaduje okolo 8%. Míře mobility Sociální infrastruktuře Sociální politice Odhady v ČR Zpočátku zřejmě rostla, a teprve po stabilizaci ekonomických vztahů se její tempo zřejmě zpomalí Hájek, Bezděk (v letech 2000/01 8% a 8,8%) měli k dispozici časovou řadu z let 1991 -2001, kde pro roky 2000 a 2001 použili průměrné roční odhady míry nezaměstnanosti. Dnes se odhaduje okolo 8%.

Důvody nezaměstnanosti Nedokonalý trh a nedokonalé informace Pojištění a podpory v nezaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost Zákon o minimální mzdě Odbory a kolektivní vyjednávání Mzdová rigidita a minimální mzda Efektivní mzda ČR, výsledky studie o nezaměstnanosti

Skutečný život Uveďte příklad nebo příběh ze skutečného života. V případě potřeby vyjádřete pochopení pro situaci účastníků.

Co to znamená Důrazně shrňte váš názor na dané téma. Shrňte hlavní body hodné zapamatování.

Další kroky Shrňte, co se od účastníků očekává. Shrňte, co se očekává od vás.