TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K VYSVĚTLENÍ VÝVOJE MĚNOVÉHO KURZU FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA TECHNICKÁ ANALÝZA

DEVIZOVÉ KURZY Cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn (měnový koš) cena jedné měny vyjádřená v měně druhé Spojují vnitřní ekonomiku s vnějším okolím Zprostředkovávají vliv vnějších vztahů na domácí ekonomické procesy Míra otevřenosti národní ekonomiky – vazba na význam měnového kurzu

DEVIZOVÉ KURZY Vedle úrokové míry další významná národohospodářská „cena“ Významný faktor rovnováhy platební bilance Vliv na tržby exportérů, náklady importérů, výnosy zahraničního kapitálu, náklady na zahraniční půjčky Vliv na ceny vstupů a výstupů z makroekonomického hlediska Cena deviz, která se tvoří na devizovém trhu na základě vývoje nabídky a poptávky

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA DEVIZOVÝ KURZ = CENA DEVIZ ovlivněn fundamentálními faktory i chováním subjektů na devizovém trhu Fundamentální faktory – makroekonomické veličiny, které ovlivňují měnový vývoj Rovnováha/nerovnováha platební bilance Rovnováha/nerovnováha běžného účtu PB Inflační a úrokový diferenciál Změna peněžní zásoby Tempo růstu národního důchodu

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Vliv jednotlivých fundamentálních faktorů – jednotlivé teorie devizového kurzu Každá teorie akcentuje vliv jednoho faktoru Např. teorie parity kupní síly Vývoj teorií od konce 19. století Teorie devizového kurzu – ucelený systém, který vysvětluje chování kurzu Fundamentální model prognózování kurzu

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Kromě fundamentálních faktorů je důležité i chování ekonomických subjektů, které vstupují na devizový trh Jejich rozhodování je ovlivněno očekáváními Chování vlád a centrálních vlád Otázka – do jaké míry se mohou očekávání vyvíjet nezávisle na vývoji fundamentálních faktorů

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Finální řešení – formulování ekonometrického modelu pro prognózování pohybu devizového kurzu 1. typ modelů Hledání vztahu mezi vývojem fundamentálních faktorů v současnosti a minulosti a budoucími změnami měnového kurzu Problém konstrukce modelu – časová zpoždění dostupnosti veličin

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA 2. typ modelů – identifikace současného stupně nerovnováhy tržního devizového kurzu Východisko přístupu – nalezení tržního kurzu v minulosti, u kterého nelze zpochybnit, že byl současně kurzem rovnovážným – tzn., že hledáme kurzy z období rovnováhy běžného účtu V další fázi se hledají fundamentální faktory, které by měl tržní kurz sledovat, aby si udržel svoji rovnovážnou úroveň Výsledkem je index stupně kurzové nerovnováhy

FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA Index stupně kurzové nerovnováhy = = skutečný tržní kurz/ideální rovnovážný kurz (spočítaný) Využití např. CB – rozhodování, zda provést intervenci K prognostické činnosti – udává stupeň a směr nerovnováhy, která nemůže být trvalá Nevýhoda – neurčuje čas, kdy pohyb k rovnováze nastane

PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL Parita kupní síly jako faktor determinace kurzu Absolutní verze (původní interpretace teorie parity kupní síly) vychází ze zákona jedné ceny – identické zboží by mělo mít v různých zemích stejnou cenu Teorie parity kupní síly tvrdí, že se devizové kurzy mění proto, aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn Silné předpoklady volný pohyb zboží, konkurenční trh, nulové transakční náklady

PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL Absolutní verze odvozuje kurz od poměru cenových hladin, jde o statické vyjádření kupní síly SR ….devizový kurz odvozený od parity kupní síly (vyjádřený počtem domácích měnových jednotek za jednotku zahraniční měny) A……soubor zboží vyjádřený v domácích cenách B……stejný soubor zboží vyjádřený v zahraničních cenách SR = A/B

KRITIKA Tržní kurzy se takto nevytváří Vlivem IR a kapitálových pohybů jde o 10% až 20% rozdíl (u stejně vyspělých zemí) U dvou nestejně vyspělých zemí jsou rozdíly ještě větší – tendence nadhodnocovat propočtené kurzy oproti tržním kurzům ve prospěch méně vyspělých zemí – důvody Nevhodná volba zboží a jeho vah ve zbožovém koši – významný podíl mezinárodně neobchodovaného zboží/služeb – jeho cenová úroveň v chudých zemích nízká

KRITIKA Nestejné užitkové vlastnosti Neexistuje perfektní zbožová arbitráž –u chudých zemí se venku se zboží prodává za víc než doma/ u bohatých zemí naopak – diferenciace cen podle rozdílné důchodové síly obyvatelstva

PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL Relativní verze parity kupní síly (komparativní) – dynamický pohled na měnový kurz Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na % změny cen ve zvoleném období, vyjádřené cenovými indexy Tvrdí, že rovnovážný kurz se přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu, tzn. že odpovídá rozdílům v míře inflace v různých zemích

PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL SRa rovnovážný kurz ve výchozím období t - n SRb rovnovážný kurz v období t Pd míra inflace v domácí zemi za období t – n až t Pz míra inflace v zahraničí za období t – n až t SRa = SRb x Pd/Pz

PARITA KUPNÍ SÍLY A INFLAČNÍ DIFERENCIÁL Opodstatněnost teorie v čase 50. a 60. léta – v mezinárodních platbách převažovaly toky zboží , nízká mobilita kapitálu V těchto podmínkách hrála významnou roli v determinaci devizového kurzu parita kupní síly měny, odvozená od poměru domácích a zahraničních cen zboží 80. léta – významné uvolnění pohybu kapitálu – měnové kurzy tendují k rovnováze celkové PB V současnosti nemůže parita kupní síly vysvětlit, čím je kurz určen a jak se vytváří, ani proč je proměnlivost kurzů tak značná

KRITIKA Závěry jsou platné pouze pro dlouhé období – v krátkém období pohyby IR a kapitálu deformují předpokládaný vývoj kurzu

PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ Rozvoj mezinárodního pohybu kapitálu – roste význam IR jako determinanty pohybu kurzu Hypotéza – růst IR např. v zemi A vyvolá zvýšený příliv zahraničního kapitálu do této země, což povede k zhodnocení měny země A jako výsledek přebytku kapitálového účtu Hypotéza – na efektivně fungujícím trhu musí být vyšší IR v zemi A než v zemi B nutně kompenzována budoucím znehodnocením měny země A, aby došlo k vyrovnání investic do aktiv denominovaných v měnách A a B

PARITA ÚROKOVÝCH MĚR A KURZ Dvě rozdílné časové roviny jednoho procesu Hypotéza o znehodnocení měny při růstu IR IR nejčastěji rostou v následujících případech: Očekávají-li tržní subjekty zvýšení tempa inflace Má-li země deficitní běžnou bilanci Roste-li deficit SR Hypotéza o znehodnocení měny země s vyšší IR Platí, že relativní změna měnového kurzu by měla odpovídat úrokovému diferenciálu

SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ Predikce budoucího pohybu kurzu začíná analýzou vývoje salda PB Tzv. teorie PB Při aktivním saldu PB, kdy devizová inkasa jsou větší než devizové úhrady, dojde k převisu devizové nabídky nad devizovou poptávkou – domácí měna se následkem toho zhodnotí Při pasivním saldu PB, kdy jsou devizové úhrady větší než devizová inkasa, dojde k převisu devizové poptávky a domácí měna se znehodnotí

SALDO PB A MĚNOVÝ KURZ Problémy Vychází se z minulosti Analytik hledá odpověď na otázky: Může být deficit běžného účtu kompenzován přílivem přímých investic? Do jaké míry může být def. BÚ financován přílivem zahraničního dluhového kapitálu? Lze předpokládat, že def. BÚ by mohl být kompenzován prodejem deviz z DR?

TECHNICKÁ ANALÝZA Snaha odvodit vývoj budoucího kurzu od minulého vývoje Pracuje se s grafickou metodou, kdy se posuzují obrazce, které ukazují minulý pohyb kurzu Nebo Pracuje se matematicko-statistickými metodami a odhaduje se vhodná doba na nákup nebo prodej měny Vhodná pro krátké období