Jan Novák, Petr Vondra, Albert Málek Povrchové vody Jan Novák, Petr Vondra, Albert Málek
Co jsou vodní toky Vodní tok = jakýkoli vodní útvar na zemském povrchu Vodní toky jsou povrchové vody, tekoucí vlastním spádem v korytě Koryto – součástí je levý a pravý břeh Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky
Další definice Je napájen z vlastního povodí nebo jiného vodního útvaru. Počátek vodního toku je označován jako pramen, konec vodního toku jako ústí, což je místo, kde se řeka vlévá do řeky vyššího řádu, jezera nebo moře. Pramenem (počátkem) vodního toku může být vývěr podzemní vody, výtok z ledovců, bažin a močálů nebo soutok dvou a více toků nižšího řádu. Mohou být vytvořeny uměle, nebo jsou přírodní
Přirozené vodní toky Podle velikosti – nejsou ale určené hranice mezi jednotlivými pojmy bystřina – malý vodní tok se značným a proměnlivým sklonem dna potok – menší vodní tok s vyrovnanějším a mírnějším sklonem říčka – velikostní přechod mezi potokem a řekou
Další typy vodních toků řeka – větší vodní tok veletok – obvykle se vymezuje jako řeka alespoň 500 km dlouhá s plochou povodí alespoň 100 000 km2 průtok – spojnice mezi dvěma vodními plochami nebo vodními toky
Umělé vodní toky Jde o díla, která byla vytvořena člověkem: vodní kanály vodní tunely aquadukty
Dělení podle třídy jakosti velmi čistá voda - vhodná pro vodárenské účely, potravinářský průmysl, koupaliště, chov lososovitých ryb, má velkou krajinotvornou hodnotu čistá voda - vhodná k vodárenským účelům, chovu ryb, vodním sportům, zásobování průmyslu, má krajinotvornou hodnotu znečištěná voda - jen pro zásobování průmyslu, pro vodárenství podmínečně, není-li vhodnější zdroj, má malou krajinotvornou hodnotu silně znečištěná voda - obvykle jen pro omezené účely velmi nečistá voda - obvykle se nehodí pro žádný účel
Průtok Označení pro řeku, obvykle kratší něž 1 km. Spojuje mezi sebou dvě jezera, jezero s řekou nebo jezero s mořem. / Základní hydrologická veličina, vyjadřuje objem vody, který proteče daným profilem vodního toku za jednotku času. Vodoměrná stanice na Sázavce
Říční síť Půdorysná síť hlavního toku řeky a jejích přítoků. Závisí na podmínkách povodí řeky. Dělí se na stromovitou, pravoúhlou, mřížovitou, radiální, asymetrickou a symetrickou. Říční síť Želivky
Povodí Oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera.
Rozvodí Pomyslné čáry, které tvoří hranice mezi povodími. Jsou to geograficky důležité body a často tvoří i politické hranice.
Mapa hlavních evropských povodí a rozvodí
Úmoří Povodí ze kterého voda odtéká do oceánu nebo moře. Hlavní světová úmoří patří k Tichému, Atlantskému, Indickému a Severnímu ledovému oceánu.
Ústí Část toku, kde se vlévá do jiného toku, vodní nádrže, oceánu nebo moře. Může vzniknout přirozeně nebo uměle (vytvořením přehradní nádrže). Ústí řeky Sávy a Dunaje v Bělehradě
Delta Typ ústí, typickým znakem je značná sedimentace naplavenin a větvení hlavního toku řeky do mnoha ramen a kanálů. ústí Gangy do Bengálského zálivu
Vodní zdroje a jejich vliv na populaci pro určité oblasti (kontinety)
Většina Jižní Ameriky je zavlažována na západě Tichým na východě Atlantským oceánem. Sever JA zavlažuje Karibské moře. -rozvinuté zemědělství na obrovských plochách Vnitrozemí JA zavlažuje největší řeka na světě, Amazonka a její přítoky. -těžba dřeva z Amazonského pralesa, v okolí Amazonky
Severní Amerika Severní Amerika je ohraničená na severu Severním ledovým oceánem, na východě Atlantským oceánem, na jihu Jižní Amerikou a na západě Tichým oceánem. Zavlažuje Kanadu Díky systému jezer a ohraničení oceány, je SA ve větší části dobře zavlažována a celé hospodářství států na tomto kontinentu je z části díky tomu, rozvinuté.
Evropa Celá historie Evropy se váže na polohu a velikost vodních toků. Většina velkých národů vznikla poblíž některé velké řeky. Dnes se řeky využívají převážně k vodní dopravě a zároveň s tím umožňují rozsáhlé zemědělství pro všechny státy Evropy.
Asie Celá Čínská civilizace vznikla kolem Žluté řeky a tuto civilizaci zásobovala Ž.řeka vláhou pro zemi. Indie vznikla kolem řeky Indus a Ganga, tyto řeky jsou dnes špinavé, ale své okolí zavlažují a jsou využívány pro lodní dopravu.
Austrálie Vnitrozemí A. není obydlené, protože jsou zde extrémní horka. V období sucha je v A. možno žít jen díky Jižnímu, Tichému a Indickému oceánu, které snižují teplotu a zavlahují ji.
Afrika Velkou část afriky zavlažuje Nil, Kongo, Zambezi a Niger. Zbytek vláhy je díky Středozemnímu moři a Indickému a Atlantskému oceánu. Obrovské kolonie zvířat putují po celé Africe za vodou. Zdejší lidé a jejich životy závisí na přísunu pitné vody, kterou z vodních toků,bohužel nedostanou.
Zdroje http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/roc98/rocenk98/kap_021.htm http://www.moravabasin.eu/cz/uzitecne/vodohospodarsky-slovnik/vodni-tok/ http://hydro.upol.cz/?page_id=47 http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_tok http://www.google.com/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&q=vodní+toky&gbv=2&oq=vodní+toky&gs_l=img.3..0l4j0i24l6.28416.29911.0.30121.10.10 http://encyklopedie.vseved.cz/%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD+s%C3%AD%C5%A5 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Ast%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_delta http://cs.wikipedia.org/wiki/Povod%C3%AD http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozvod%C3%AD