Disky, adresáře (složky) a soubory

Disky Pro označení disku se používají písmena velké abecedy, za nimiž následuje dvojtečka. A:, B: - označení disketových mechanik C:, D:, E:, F: až Z: - ostatní disky (obvykle je C: - pevný disk, D: - CD ROM F: až Z: - síťový disk)

Soubor – (File) Soubor je množina informací, které jsou uloženy na záznamovém médiu. V souboru mohou být uložené instrukce programů, texty, číselné údaje nebo jiná obecná data.

Adresář (složka) – (Directory) Složka je seznam souborů nebo dalších adresářů uložených na záznamovém médiu. Obsahuje jména souborů (adresářů), jejich příponu, velikost, datum a čas vytvoření nebo poslední modifikace a attribut. Pojmy soubor a adresář se používají u operačního systému MS DOS. U operačního systému Windows 95 a vyšší se místo názvu adresář používá název složka.

Program Program je množina instrukcí, které může mikroprocesor vykonat.

Kořenový adresář Už při formátování je na disku vytvořen hlavní, tzv. kořenový adresář (anglicky root – čti rút), který se značí zpětným lomítkem - \. („anti-lomítkem“). Tento adresář je na každém záznamovém médiu. Při zobrazení stromové struktury v OS Windows je kořenový adresář označen první žlutou složkou.

Stromová struktura Jednotlivé adresáře mohou být do sebe vnořeny, takže vytvářejí něco jako obrácený strom. Toto seskupení adresářů nazýváme stromovou strukturou.

Pravidla pro vytváření jmen souborů a adresářů v jedné úrovni nesmí být dva adresáře nebo soubory (soubor a adresář) stejného jména v názvu adresáře se nesmí použít tyto znaky: / \ : * ? “ < > | název nesmí být delší než 255 znaků (u operačního systému MS DOS 8 znaků)

Pravidla pro vytváření jmen souborů a adresářů Adresáře mohou obsahovat další adresáře (podřízené adresáře), které nazýváme také podadresáře. Tečka má v názvu souboru nebo adresáře zvláštní funkci – odděluje jméno od přípony. Zatímco jméno je možné u nově vytvářených souborů nebo adresářů zadat libovolně (při dodržení výše uvedených pravidel), u přípony nás může program, ve kterém je soubor vytvářen, vést k zápisu obvyklé přípony.

Pravidla pro vytváření jmen souborů a adresářů Pojmenování souboru může vypadat například takto: PSANÍ.DOC kde PSANÍ je jméno souboru a DOC je přípona souboru. Pojmenování souboru i s cestou, kde se daný soubor nachází může vypadat například takto: C:\DOKUMENTY\SOUKROMÉ\PSANÍ.DOC C: - jméno disku \DOKUMENTY\SOUKROMÉ - cesta v adresářové struktuře PSANÍ - jméno souboru DOC - přípona

Pravidla pro vytváření jmen souborů a adresářů Jednotlivá jména adresářů oddělujeme zpětným lomítkem. Je-li zpětné lomítko na začátku popisu cesty, má zde význam jména hlavního (kořenového) adresáře. Je-li naopak uveden mezi jmény adresářů (podadresářů), slouží zde pouze k jejich vzájemnému oddělení. Pro práci se soubory a adresáři se mohou používat znaky hromadného výběru * a ?. Pomocí těchto znaků se může definovat celá skupina souborů nebo adresářů, se kterými se může provést určitá operace. Znak * reprezentuje ve jméně nebo příponě jeden, žádný nebo více libovolných znaků. Znamená to, že tento znak může nahradit libovolný počet znaků ve jméně nebo příponě souboru (adresáře). Znak ? reprezentuje ve jméně nebo příponě jeden nebo žádný libovolný znak.

Příklad obvykle používaných přípon COM, EXE - spustitelné soubory (programy) BAT - dávkový soubor, lze jej spouštět PIF - zástupce programu (používají systémy Windows), lze spouštět LNK - zástupce programu (systémy Windows 95 a vyšší), lze spouštět TXT, DOC, PDF, SAM - textové soubory XLS, WK1, WK3 - tabulky CFG, INI - konfigurační soubory, soubory s nastavením HLP - nápověda PCX, BMP, TIF, JPG, EPS, CDR, GIF - obrázky BAK, OLD - záložní soubory DLL - knihovny SYS - systémové soubory TMP - dočasné soubory

Sdílené složky V operačním systému Windows lze pracovat s tak zvanou sdílenou složkou. Tato složka je zpřístupněna dalším uživatelů, kteří jsou definování v počítači nebo v celé počítačové síti. Pomocí Sdílených složek můžete: Vytvářet, prohlížet a nastavovat oprávnění pro sdílené prostředky.

Sdílené složky Otevření nástroje Sdílené složky: 1. Levým tlačítkem myši klikneme na tlačítko Start; 2. Zvolíme položku Nastavení a Ovládací panely; 3. Zvolíme položku Nástroje pro správu a Správu počítače; 4. V otevřeném okně vybereme položku Sdílené složky. Sdílené složky naleznete na disku C: ve složce C:\Documents and Settings\All Users\Dokumenty. Pokud máte požadavek na sdílení další složky v rámci počítače, stačí danou složku překopírovat do složky ... All Users\Dokumenty.

Sdílné složky Pokud chcete nastavit sdílenou složku pro další uživatele v počítačové síti, můžete postupovat například takto: 1. Otevřete program Tento počítač; 2. Vyberte požadovanou složku; 3. Na požadované složce klikněte pravým tlačítkem myši; 4. Zvolte položku Sdílení s; 5. Zvolte položku Domácí skupina nebo Určití lidé

Zapnutí počítače – zavádění operačního systému Počítač a jeho příslušenství byste měli zapínat v tomto pořadí: Nejdříve příslušenství a potom vlastní počítač. Zapnete tedy monitor, tiskárnu, modem, případně scanner a další příslušenství, počkáme, až se uvedou do pohotovostního stavu (skončí své testy) a teprve poté stisknete síťový vypínač počítače. Takto je totiž PC schopno identifikovat připojená zařízení metodou Plug and Play. Další výhodou by měla být vyšší životnost PC – tímto způsobem omezíte proudové impulsy vznikající při připojování přídavných zařízení.

Zapnutí počítače – zavádění operačního systému Po startu se spustí testy částí počítače (počítač sám sebe zkontroluje). O ty se stará takzvaný BIOS (Basic Input Output System). Ten je uložen v paměti typu ROM. Protože nelze dopředu určit složení počítače (tzv. konfiguraci), ukládá se konkrétní nastavení konfigurace počítače do paměti RAM s velmi nízkým odběrem elektrické energie (tzv. CMOS), kterou napájí akumulátorek. Pokud váš počítač zapomíná po vypnutí datum a čas, či různě přenastavuje konfiguraci PC, je možnou příčinou nefunkčnost zmíněného akumulátorku.

Zapnutí počítače – zavádění operačního systému Start počítače je zakončen buďto spuštěním grafického uživatelského prostředí (například MS Windows, OS2), nebo systémové výzvy (tzv. promptu, MS DOS). Počítač očekává vaše pokyny a příkazy. C:\>_

Shrnutí Zavedení operačního systému z pevného disku: 1. Zapněte periférie počítače (monitor, scanner, modem apod.); 2. Zapněte počítač (pevný disk musí obsahovat operační systém); 3. Počkejte až se provedou zahajovací testy; 4. Počítač začne z pevného disku načítat operační systém. Na obrazovce se zobrazí grafické prostředí (nejčastěji) operačního systému.

Vypnutí počítače Ve starších systémech bylo vypnutí počítače jednoduché – po ukončení programů stačilo stisknout síťový vypínač, pak povypínat přídavná zařízení. Postup byl tedy opačný, než u spouštění PC. Novější operační systémy MS Windows zavedly nový prvek – i operační systém se ukončuje. Je to proto, že počítač nedělá všechny činnosti ihned, ale čeká na vhodnou dobu – například data nejsou zapisována na pevný disk okamžitě, jsou pouze odložena, a zápis se provede, až vytížení PC umožní ukládání bez snížení výkonu počítače.