Úvod do informačních technologií autor Jana Truxová Informační zdroje vytvořeno březen 2013 Úvod do informačních technologií autor Jana Truxová

Obsah informační zdroje knihovny webový vyhledávač kvalita informačního zdroje kvalita vědeckých informací kritický přístup k infor- macím metadata digitalizace virtuální realita otázky k opakování domácí příprava zdroje

Informační zdroje Informační zdroje se dají dělit podle mnoha kritérií, například podle: smyslů zapojených do komunikace zvuková sdělení, obrazová sdělení… míry masovosti televize, výklad ve škole, rozhovor s člověkem… komunikační média noviny, časopisy, knihy, televize, Internet… periodicity jednorázové, týdenní, měsíční…

Knihovny kniha umožnila zachycení a přenos velkého množství znalostí mezi generacemi i mezi vzdálenými místy knihovnické nástroje a služby katalog knih, autorů a nakladatelství klíčová slova meziknihovní výpůjčka – vypůjčení knihy z knihovny, která požadovanou knihu má (zajišťuje místní knihovna) studovny

Webový vyhledávač fulltextové vyhledávání znamená prohledávání veškerého textu na webových stránkách vyhledávací servery (portály) nabízí služby: hledání zadaného pojmu na stránkách Internetu katalog firemních stránek – vyhledávání nebo procházení v něm kvalita vyhledávače kolik stránek indexuje, jak rychle prohledá svůj index, jak jsou výsledky vyhledávání relevantní

Jak pracuje vyhledávač vyhledávací robot stále prochází všechny webové stránky Internetu ukládá obsah stránek do obrovských databází na svých serverech indexér zpracuje uložené stránky, setřídí si je a vytvoří z nich veliký katalog pro rychlé prohledávání si připraví tzv. index vyhledávač převezme zapsaný požadavek, prohledá katalog vrátí odkazy na stránky, které nejlépe odpovídají zadání

Kvalita a relevance informačního zdroje relevantní informace je taková, která odpovídá našim aktuálním potřebám, je pro nás významná a umožňuje nám rozhodnutí jsme obklopeni spoustou informací k získání určité znalosti, vybereme jen ty informace, které nám rozhodnutí umožní příliš jednoduchá nebo složitá informace nemusí být pro nás relevantní

Parametry kvalitního informačního zdroje správnost neměl by obsahovat chyby ověřujeme si informace z dalších nezávislých zdrojů kvalitní zdroj – sám ověřuje informace, uvádí informační zdroje a způsob získání informací odbornost autora musí být uveden autor, případně i jeho odborná způsobilost gramatická správnost a literární úroveň článků často svědčí o odbornosti

Parametry kvalitního informačního zdroje aktuálnost měl by být uveden datum publikování informace objektivnost, nezaujatost, nepodjatost výrazně odděleny reklamní články nesmí být zdůrazňován jeden přístup ucelenost informace by neměly být vytrženy z kontextu nabízet odkazy na podrobnější informace různé formy informací – obrázky, grafy, mapy aj.

Kvalita vědeckých informací recenze je posudek, oponentura, vyjádření ke kvalitě článku recenze nezávislých odborníků  základ kvality stárnutí informací nezávisí přímo na čase závisí na objevení nové informace  nemusí být vždy vyvrácena, ale může být doplněna a rozšířena rozptyl informací údaj popisující četnost výskytu určitých informací v daném titulu

Kritický přístup k informacím představuje obranu proti (skryté) manipulaci, která je součástí mnoha sdělení využívá se k působení na city na zažité archetypy cíl manipulace  změnit naše myšlení a jednání kritické myšlení  pomáhá ubránit se manipulaci a nenechat ovlivnit náš život

Pravidla kritického myšlení základní princip opatrné věcné posuzování předkládaných informací ověřování těchto informací z více nezávislých zdrojů pravidla definujte problém najděte si více informací zařaďte nově získané informace do svých stávajících znalostí formulujte závěry

Metadata data o datech popisují obsah datových souborů z hlediska obsahu času původu příklady použití webová stránka popis obrázku zvukové soubory – informace o albech informace o souborech formátu dalších volitelných kategorií

Digitalizace postup digitalizování objektů: oblasti využití: naskenování nebo nafocení podkladu ve vysokém rozlišení, 3D objekty ze všech stran vytvoření aplikace na prohlížení umístění na webový server nebo DVD oblasti využití: elektronické verze knih a časopisů snímání uměleckých děl a historických dokumentů mapy, např. turistické, fotomapy, pozemkové a mnoho dalších oborů

Virtuální realita je technologie, která umožňuje uživateli působit na sebe navzájem se simulovaným prostředím technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa využití: lékařství – počítačová tomografie konstrukce – prohlídka budoucích staveb virtuální procházky městy – Google Earth, Google Street View počítačové hry 3D zobrazovací jednotky

Otázky k opakování Jaké služby nabízejí knihovny svým čtenářům? Jaké služby nabízí vyhledávací servery? Stručně popište, jak pracuje vyhledávač. Co to znamená, když se řekne relevantní informace. Jaké jsou parametry kvalitního informačního zdroje? Co je to kritický přístup k informacím a jaká jsou pravidla kritického myšlení? Co to jsou metadata a kde se používají? Vysvětlete co to je digitalizace a virtualizace reálných objektů.

Domácí příprava Najděte si přesný význam slova relevantní. Stručně si do sešitu vypište z učebnice (viz zdroje) logické klamy a myšlenkové mapy (str. 18–19). Prostudujte si v učebnici (viz zdroje), jak se orientovat ve výsledcích hledání a pokročilé vyhledávání na Internetu (str. 14–16).

Zdroje ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní technika pro střední školy: Teoretická učebnice. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2010. ISBN 978-80- 251-3228-9. Virtuální realita. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Virtuální_realita KUČEROVÁ, Helena. 4. Zdroje informací. Zpracování informací a znalostí - ZIZ 2009/2010 [online]. 2009, 23. 10. 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm