Mgr. Karolína Dobiášová 24. 4. 2012 Rodinná politika v jihoevropských zemích a v postsocialistických zemích střední a východní Evropy Mgr. Karolína Dobiášová 24. 4. 2012

Struktura přednášky Jižní země Evropy – Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko Demografické a další ukazatele ve vztahu k rodinné politice Typologie sociálního státu ve vztahu k rodinné politice Rodinná politika – vývoj, charakteristika Nástroje rodinné politiky Země střední a východní Evropy (postsocialistické) –zaměřeno na „Visegrádskou čtyřku“ Rodinná politika – vývoj, charakteristika

I zemích Jižní Evropy klesá sňatečnost Demografické a další ukazatele - jižní země Evropy (Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko, aj.) Země Jižní Evropy patří k zemím s velmi nízkou natalitou (v roce 2009 byla porodnost – Španělsko 1,4, Itálie 1,39, Portugalsko 1,32, nejhůře je na tom Řecko 1,3 = "lowest-low" fertility) V Itálii, Španělsku a Řecku je také největší dichotomie mezi střední chtěnou a skutečnou velikostí rodiny /zhruba řečeno „jedno místo dvou“/ (Mlčoch 2009). Ve srovnání s ostatními zeměmi EU nižší podíl dětí narozených mimo manželství I zemích Jižní Evropy klesá sňatečnost Většina zemí jižní Evropy patří k zemím s nejnižší rozvodovostí Nízké výdaje na rodinnou politiku Nízká zaměstnanost žen Vyšší i míra chudoby Zdroj: Goldstein, Sobotka, Jasilioniene 2009

Děti narozené mimo manželství v roce 2009 (Eurostat)

Sňatečnost (Eurostat)

Rozvodovost (Eurostat)

Zaměstnanost žen

Státy jižní Evropy – typ sociálního státu a rodinná politika Reprezentanty jsou Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko Prorodinně orientovaný (latinský) sociální stát Je svým nevměšováním podobný režimu liberálnímu. Oproti liberálnímu režimu je však důraz kladen na pomoc rodiny v ochraně svých členů proti ekonomickým a sociálním rizikům (Matějková, Paloncyová, 2005) - Pro tyto země je příznačný „deficit” rodinné politiky. Rodinná politika - Mediteránní model tradiční rodiny: Podpora tradičního rozdělení rolí – muž živitel/žena pečovatelka (male breadwinner/female carer) Tyto země se vyznačují tradiční religiozitou, vliv církve Rodina vnímána jako doména soukromí, do níž se stát nemá vměšovat, vměšování jen v případě, kdy rodina selže Ve vztahu k rodinám nízká úroveň dávek, malá pomoc státu rodinám v péči o děti (přesto mají podporu rodiny všechny tyto země v ústavách) Málo rozvinutá síť státních zařízení péče o děti Vysoká míra decentralizace na regionální a lokální úroveň, která vede k velkým regionálním rozdílům

Klasifikace zemí podle typu familialismu Itálie Portugalsko Leitnerová 2003, upraveno Bartáková Tomešová 2009: 51

Řecko Peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená Rozdíl mezi veřejným a soukromým sektorem Veřejný sektor – 5 měsíců placené mateřské dovolené (dva před porodem a tři po porodu) – plná mzda Soukromý sektor- 17 týdnů placené mateřské dovolené (8 nutno čerpat před porodem)- může být též až plná mzda

Řecko Rodičovská dovolená Je neplacená, zaměstnavatel drží místo Veřejný sektor – 2 roky do 6 let věku dítěte Soukromý sektor- 13 týdnů do 3,5 let věku dítěte Otcovská dovolená – 3 dny, plně hrazená

Itálie Peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená 5 měsíců placené mateřské dovolené (dva před porodem a tři po porodu) – 80 % mzdy Ženy, které nemají nárok na mateřskou, ale jsou registrovány u National Social Security Institute (nezaměstnané nebo ty, co pracovaly kratší dobu) – měsíční flat – rate dávka 283 euro Ostatní dostanou jednorázovou částku při narození dítěte cca 1700 euro

Itálie Rodičovská dovolená Každý rodič má nárok na 6 měsíců (je to převoditelné jen na 1 rodiče), ale celkem mohou na 1 dítě vyčerpat 11 měsíců – placeno je jen 6 měsíců - 30 % ze mzdy Samoživitel má nárok na 10 měsíců. Otcovská dovolená - není

Portugalsko Peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená 4 měsíce placené mateřské dovolené (tři po porodu) – 100 % mzdy nebo 5 měsíců 80 % mzdy

Portugalsko Rodičovská dovolená 3 měsíce pro každého z rodičů Otcovská dovolená - 5 dnů do 1 měsíce od narození Dovolená pro prarodiče – u nezletilých rodičů – 1 měsíc plně hrazené dovolené

Španělsko Peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená 16 týdnů placené mateřské dovolené (dva před porodem a tři po porodu) – 100 % mzdy (u vícerčat delší) Ženy, které nemají nárok na mateřskou, dostávají 6 týdnů dávku v mateřství

Španělsko Rodičovská dovolená Neplacená do 3 let věku dítěte Otcovská dovolená - 2 dny v souvislosti s porodem + dalších 13 otcovské dovolené

Přídavky pro děti Testované, kritériem pro jejich přiznávání je příjem rodiny V Itálii a Španělsku do 18 let Výše je odvislá od velikosti a příjmu rodiny (Itálie, Španělsko)

Flexibilní pracovní trh Ve většině jihoevropských zemí – existuje určitý nárok na zkrácený úvazek pro rodiče s dětmi % ze všech pracujících

Služby péče o děti Péče rozdělena do dvou stupňů: do 3 let méně dostupná (Itálie, Španělsko – rodiče ji částečně musí hradit) Např. v Itálii využívá více než 50 % pomoci prarodičů v péči o děti , 9 % baby sitting péče v mateřských školkách 3 – 5 let (kde je např. v Itálii bezplatná)

Služby péče o děti V roce 2006/2007 bylo ve Španělsku již 17 %

Podíl dětí mladších 3 let ve službách formální péče Itálie 26 % Španělsko 39 % Portugalsko 32 % Řecko 10 % Dle Tomešová - Bartáková 2009

V zemích Jižní Evropy pracují ženy v domácnosti v průměru o 20 hodin více než muži

Ve jihoevropských zemích přetrvává zejména v postojích žen familistická kulturní tradice („žena má být pečovatelkou“)

Jihoevropské země - shrnutí Rodinná politika je obecně zaměřena na kompenzaci sociální události narození dítěte a péče o něj Nižší zájem o rodinnou politiku Přetrvává konzervativní (patriarchální) model rodiny Nízká porodnost a největší diskrepance mezi skutečnou plodností a chtěnou plodností Testované dávky Nízká zaměstnanost žen Regionální odlišnosti Nicméně určité posuny v souladu s trendy v rámci EU – např. snaha o podpoření otců v péči o děti

Postsocialistické země EU

Demografické a další ukazatele Nízká porodnost Nízká zaměstnanost žen Vysoká rozvodovost Nízká sňatečnost Nárůst počtu dětí narozených mimo manželství Nárůst kohabitací Zdroj: Goldstein, Sobotka, Jasilioniene 2009

Rodinná politika v postsocialistických zemích Po pádu komunismu dochází k tzv. re-familizaci – tj. návrat k tradičnímu modelu, kdy je muž živitel a žena pečovatelka Bylo zrušeno mnoho zařízení pro děti Dlouhá mateřská dovolená (zejména ČR, Polsko, Slovensko, Slovinsko)v kombinaci s nedostatečným pokrytím služeb péče pro předškolní děti Naopak Maďarsko – štědré dávky rodičovské a vysoká kvalita služeb pro děti V některých zemích jsou univerzální rodinné dávky nahrazovány dávkami testovanými – ČR, Polsko, Slovensko (rodiny s vyššími příjmy jsou vyloučeny) Přídavky na děti jsou poskytovány poměrně dlouho až do 26 let věku Rodinné přídavky jsou ale velmi nízké, podfinancované

Zaměstnanost žen

Přídavky na děti Maďarsko Polsko Slovensko Přídavky na děti Univerzální, do 23 let při studiu, od 53 Euro na dítě (vyšší pro samoživitele a děti s handicapem) Testovaná na základě příjmu, do 24 let při studiu – odstupňovaná dle věku dítěte (do 5 let 13 euro, do 18 17 Euro a do 24 18 Euro) Univerzální; do 25 let při studiu – 16 Euro na dítě

Ano 2 dny Ano 5 dnů

Předškolní péče o děti V Maďarsku byla zavedena denní péče v rámci rodiny, jakožto nová forma péče o děti (určitá osoba se stará o děti z jiných rodin ve svém vlastním domově) – obdoba v ČR navrhované sousedské péče V současné době denní péči v rámci rodiny poskytují licencované domácnosti, v nichž lze pečovat maximálně o 5 dětí ve věku 0–14 let jednou dospělou osobu. V roce 2007 však v celém Maďarsku existovalo jen 205 poskytovatelů denní péče v rámci rodiny. Potíže s financováním, protože většina rodin nemá dostatečný příjem, aby mohla pokrýt plnou cenu péče. (Zdroj Korintus 2009)

Zdroje Marta Korintus: Úkoly a budoucnost služeb péče o děti v Maďarsku, Demografie 2009, roč. 5, č. 4 Vančurová, A. a kol.: SOUČASNÁ A PŘIPRAVOVANÁ OPATŘENÍ RODINNÉ POLITIKY V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY, MPSV 2005 Council of Europe. Family Policy http://www.coe.int/t/dg3/familypolicy/Database/default_en.asp