DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín PředmětEkonomika Tematický okruhLidské zdroje TémaTrh práce Označení DUMU VY_32_INOVACE_201 Jméno autoraIng. Vladimíra Veselá Datum vytvoření AnotaceZobrazení trhu práce jako součásti tržního mechanismu, odlišnosti od trhu zboží a služeb, seznámení s problematikou nezaměstnanosti jako důsledku nerovnováhy na trhu práce

Trh práce zopakovat pojem trh, principy jeho fungování z 1. ročníku Předmětem trhu jsou: zboží a služby peníze a cenné papíry práce

Pracovní síla - souhrn duševních a fyzických schopností člověka, který mu umožňuje vykonávat práci. Každý člověk má předpoklady pro výkon jiné práce, které jsou dány: fyzickými schopnostmi (žena např. nemůže konat velmi těžkou fyzickou práci) duševními schopnosti (míra inteligence), morálními vlastnostmi kvalifikací – soubor vědomostí, dovedností a návyků získaných v průběhu různých forem vzdělávání – SNAHA JE CO NEJVÍCE ROZŠIŘOVAT praktické zkušenosti – získávají se postupně během života výkonem konkrétních druhů prací Tuto pracovní sílu nabízí člověk na trhu práce

Trh práce subjekty: zaměstnavatel zaměstnanec stát vytváří podmínky pro fungování trhu práce (zákony, úřady práce apod.) sám je zaměstnavatelem (organizační složky státu, státní příspěvkové organizace) pohled na trh z hlediska zaměstnavatele: nabízípoptává volná pracovní místa (práci)pracovní sílu schopnou vykonávat požadovanou práci pohled na trh z hlediska budoucího zaměstnance: nabízípoptává svoji pracovní sílupracovní místo(práci), odpovídající jeho schopnostem

POPTÁVKANABÍDKA ZAMĚSTNANECPrácePracovní síla ZAMĚSTNAVATELPracovní sílaPráce

Dochází ke konkurenci jak na straně poptávky, tak i nabídky jakož i napříč trhem práce pracovní síla si hledá co nejlepší a nejlépe placenou práci zaměstnavatel hledá pracovní sílu, která co nejvíce uspokojí jeho požadavky za co nejnižší mzdu zaměstnanec – za práci co nejvyšší mzdu, zaměstnavatel se snaží platit co nejméně – průběh konkurence na trhu práce Zaměstnavatel při vstupu na trh má určité požadavky na to, co by měla pracovní síla znát. Čím více se skutečné schopnosti pracovní síly kryjí s požadavky zaměstnavatele, tím vyšší je pravděpodobnost, že pracovní sílu zaměstná. Tržní úspěšnost práce tedy vyjadřuje, na kolik je schopen zaměstnanec uspokojit požadavky zaměstnavatele a jaký byl v dané profesi stav N a P na trhu práce. Vnějším projevem tržní úspěšnosti práce je potom výše mzdy (platu).

Na trhu dochází k porovnávání požadavků na straně subjektů trhu,výsledkem může být poptávka po práci je menší než nabídka práce – NEDOSTATEK pracovníků nebývá typické, objevuje se jenom v určitých oblastech nebo u určitých profesí – najděte příklady poptávka po práci je stejná jako nabídka práce – jen tendence - PLNÁ ZAMĚSTNANOST poptávka po práci je větší než nabídka práce – NEZAMĚSTNANOST – typická pro tržní hospodářství NEZAMĚSTNANOST stav, kdy na trhu práce je méně pracovních příležitostí, než je poptávka po práci

I. Formy dobrovolná – lidé vědomě neusilují o získání pracovního místa protože  mají dostatek finančních prostředků a dávají přednost volnému času  nemají zájem pracovat, žijí ze sociálních dávek nedobrovolná – lidé o práci usilují nebo se připravují na návrat do práce

II. Nezaměstnanost podle příčin frikční – vyplývá z krátkých přerušení práce při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého,ze změny bydliště, z ukončení školy – je krátkodobá – do 3 měsíců strukturální  profesní – práci nemají lidé určité profese – řešit rekvalifikací (přeškolení)  regionální – pracovní příležitosti nejsou v určitém regionu – stěhování za prací – problematika volných bytů cyklická – v období, kdy výkon ekonomiky klesá je i méně pracovních příležitostí – viz 4.roč. Jednotlivé formy nezaměstnanosti se vzájemně prolínají, nenajdeme je v čisté podobě (např. práce pro horníky není (zavřené doly – profesní nezaměstnanost ) a zároveň není ani jiná práce regionální nezaměstnanost)