▪ Planetární členění biosféry • Bioklimatické pásy pevnin (geobiomy) - pásovité uspořádání rostlinstva a živočišstva v důsledku roz- dílného přídělu slunečního záření od rovníku k pólům = šířková zonalita (pásmovitost) teplý pás ◦ TROPICKÉ LESY - deštné = vždyzelené, listnaté; 10°s.š.-10°j.š.; 18 % všech lesů po celý rok: mnoho srážek (2 000-3 000 mm/ rok), rovnoměrně rozložené vysoké teploty (24-28 °C; výkyvy 10-20 °C bě- hem dne a noci) velká vlhkost vzduchu = skleníkové klima  celoroční vegetační období (růst - kvetení - tvorba plodů)

stálá, pestrá vegetace (náš les 40 druhů stromů, keřů; zde 4000) - 5-6 pater: mechové - bylinné (1 m) - keřové (5 m) = podrost stromová: spodní (10-20 m) střední (40 m) - koruny spojeny – souvislá střecha (30-36 m; většina života) horní (50-60-90 m) liány, kapradiny, epifyty (orchideje, bromélie) živočišstvo druhově chudší než rostlinstvo (na 1 ha až 100 druhů, u nás 4-5), hmyz, opice, plazi, ptáci červenozemě tropického pásu využití: kácí se - vzácná dřeva (mahagon, eben, cedr, palisandr, teak, santal) vypalují se - zemědělství - plantáže: banánovník, kávovník (vymezení tropů, průměrná teplota nejméně 18 °C), kakaovník, palma olejná, kaučukovník, cukrová třtina těžba surovin (železná ruda, barevné kovy, bau- xit) = katastrofické klimatické důsledky

oblasti: jihoamerická = povodí Amazonky, Orinoka - širokonosé opice (kosmani, malpy, vřešťani), chudozobí savci (lenochod, mravenečník), kolibříci, anakonda, hroznýš, jaguár, tapír, kapybara, tukani, papoušci africká = povodí Konga (Zairu), pobřeží Guinej- ského zálivu - lidoopi (šimpanz, gorila), kočkodan, papoušci, zoborožci, krokodýl, hroch indomalajská = Indonésie, Nová Guinea, jih Zadní Indie - orangutan, tygr, levhart

Tropický deštný les

- střídavě vlhké = opadavé, listnaté období sucha (zima) = vegetační klid = opadavé, nižší, světlejší (dále od sebe), ubývá stromových pater, klesá pestrost rostlin- ných druhů rýže, tropické ovoce, čajovník, koření oblasti: monzunová Asie (Přední a Zadní Indie, jižní Čína) - bambus → džungle Střední, Jižní Amerika - méně výrazné (Afrika - prakticky zničeny lidmi - vypáleny, zemědělství)

• SAVANY = travnaté porosty s roztroušenými stromy a keři (tlusté kmeny, silná kůra, široké koruny - ochrana před výparem vody) na sever a jih od pásu tropických lesů trávy (2-4 m), akácie, pryšce bohaté na živočichy období sucha (zima) = 2-3 měsíce; teploty: den 40-50 °C, noc 10 °C červenohnědé a černé půdy - pastviny - plantáže (obilí, bavlník, podzemnice olejná) druhy: vlhké (zenitální deště) suché křovinaté (časté požáry)

oblasti: Afrika - baobab - antilopa, zebra, žirafa, pakůň; buvol, hroch, vo- lavky, plameňáci (voda); lev, leopard, gepard, slon (stromy), ter- miti, kobylky Jižní Amerika - llanos [janos] (Venezuela - mimózy) - campos [kampuš] (Argentina) - mravenečník, pásovec, jaguár, mara, morče, nandu pampový Austrálie - blahovičník (eukalypt) - klokan, koala, ježura, dingo, emu, papoušci, va- komyš jižní Asie (Přední Indie - plošina Dekan)

Savana

Llanos

• POLOPOUŠTĚ, POUŠTĚ v nejsušších oblastech, pod 250 mm srážek za rok pásy: tropický - subtropické = horké mírné (stř. Asie, SA) = studené velké rozdíly denních a nočních teplot (50-55 °C, povrch hornin 70-80 °C; pod bod mrazu) = silné mechanické zvětrávání - vítr (kolem poledne) - písečné přesypy (duny; desítky metrů), bar- chany (překážka - tvar půlměsíce) půdy oáz, šedozemě - zasolování půd (vzlínání vody - solná, sádrová, vápencová kůra) chudé, řídké rostlinstvo: efemerní (rychlý životní cyklus - vlhké období) sukulenty (kaktusy, agáve, aloe - zdužnatělé listy, stonky) xerofity velbloud, štír, hadi, gekoni, fenek, tarbík, antilopy, pouštní lišky, vlci (okraje) suchá říční koryta: vádí (Afrika) creek [krík] (Austrálie)

oázy (arab. „místo odpočinku“) - artéská voda - palma datlová, ovoce, zelenina obyvatelé - nomádi (kočovní pastevci - Tuaregové) sahel (arab. „břeh“) - přechodné území mezi pouští a suchou savanou (300 km široké; 200-700 mm/rok - klesá = hladomory) desertifikace (pouštnatění krajiny) = rozšiřování pouští ročně o 3 % (denně 160 km2) - důvody: nadměrná pastva, vypalování keřů

dělení: místo vzniku klimatické (pasátové) - obratníky (Sahara, Kalahari) pobřežní (studené mořské proudy) - Atacama, Namib vnitřní - Gobi povrch kamenité HAMADA (70 % pouští) písečné ERG (20 %) štěrkové SERIR slané ŠOTT, SEBKA (Afrika), SALAR (JA) oblasti: Afrika, Asie, Austrálie, Severní a Jižní Amerika Problémy tropických oblastí: - kácení, vypalování tropických deštných lesů - Sahel - nadměrná pastva → poušť, hladomory - nemoci: infekční (pitná voda), malárie, žlutá zimnice, spavá

Horké pouště

Sahel

mírný pás ◦ SUBTROPICKÉ ROSTLINSTVO - subtropický podnebný pás  západní: horké, suché léto = přizpůsobení - suché pasáty (etésiové větry) mírná, deštivá zima = stálezelené lesy, křoviny půdy: hnědozemě (na žulových horninách) terra rossa (na vápencích, tmavočervené hlinito- písčité) rostlinstvo: tvrdolisté trvale zelené křoviny - macchie [makyje], duby (korkový), vřesovce, pistácie, myrta, rozmarýn, vavřín, olivovník, mandloň, smokvoň, citrusy, vinná réva živočišstvo: nejaktivnější na jaře - ptáci, hadi, ještěrky, hmyz

oblasti: evropské Středomoří, Blízký a Střední Východ Kalifornie, střední Chile jižní Afrika Austrálie (J, JZ)  východní: letní deště, pasáty, monzuny oblasti: Brazílie (J), Argentina (SV) - savany, stromové kapradiny, cesmína paraguayská Florida - bahenní borovice, duby Austrálie (V) - blahovičník (eukalypt) Afrika (JV) - mangrove, aloe, stromové kapradiny Asie (J, JV, V) - rododendron, magnolie, bambus

Mangrove

Macchie

◦ STEP - málo srážek (300-400 mm/rok) = nejsou stromy, horká léta, chladné zimy - 2 vegetační období (jaro, podzim) - travnatá krajina, různé názvy oblasti: Eurasie = step - kavyl, kostřava (0,5 m) pusta - Maďarsko celina - Kazachstán Severní Amerika = prérie - vousatka (2 m) Jižní Amerika = pampy půdy: černozemě - světové obilnice (pšenice, kukuři- ce), chov skotu živočišstvo: hlodavci (hraboš, zajíc, sysel, křeček), ptáci (drop, nandu, orel, sup), bizon, kojot, kůň Przewalského, tarantule ◦ LESOSTEP - přechodná oblast k lesům mírného pásu - více srážek = stromy

- hlavně severní polokoule (Eurasie, Severní Amerika) x jižní ◦ LESY MÍRNÉHO PÁSU - hlavně severní polokoule (Eurasie, Severní Amerika) x jižní (jih Chile, jih Nového Zélandu, Tasmánie) - přes 500 mm srážek za rok, vegetační období - listnaté (přes 120 dní, průměrná teplota nad 10 °C; jehličnaté 30 dní) listnaté = teplejší, vlhčí oblasti - buk, dub, javor smíšené = chladnější oblasti - hnědozemě - intenzivní zemědělství (pole, louky, komuni- kace, města) Eurasie - jelen, srnec, medvěd, prase divoké, užovka, zmije, zubr, jezevec Severní Amerika - vačice, mýval, skunk, jelen wapiti, ondatra jehličnaté (tajga) = severské - nejrozsáhlejší na Zemi (12 mil. km2) Severní Amerika (5 000 km), Eurasie (8 000 km), průměrná šířka 1 000 km

- krátké, poměrně teplé léto, výrazně chladná zima (Ojmja- kon), pravidelně sníh - dlouhodobě zmrzlá půda - bažiny, rašeliniště, močály, pod- zolové půdy - smrk, borovice, modřín; brusinky, borůvky, vřes, mechy - medvěd, vlk, liška, rys, prase divoké, jelen, los, sobol, kuna, veverka, ptáci, rosomák, bobr - využití: těžba dřeva a surovin lov kožešinové zvěře

studený pás ◦ LESOTUNDRA - přechodné pásmo mezi tajgou a tundrou, chybí na jižní polokouli les - keřové porosty ◦ TUNDRA - bezlesá krajina, trávy, mechy, lišejníky - do 200 mm/ rok; dlouhé zimy, krátká léta (5 °C) - dlouhodobě zmrzlá půda keřová (zakrslé břízy, vrby, brusinky, ostřice, suchopýr, bylinná) mechová lišejníková - sovice sněžná, bělokur sněžný, zajíc bělák, pižmoň, lumík, polární liška, sob, hmyz (komáři, muchničky)

◦ POLÁRNÍ PUSTINY (mrazové pouště) - nízká teplota, trvalá sněhová pokrývka, rozsáhlé zalednění - rostlinstvo a živočišstvo při pobřeží a v moři plankton - ryby, kytovci, mořští ptáci, ploutvonožci (mrož, tuleň), tučňák mechy, lišejníky, řasy