Revoluční rok 1848 - 1849 v českých zemích

Jaro 1848 Císař Ferdinand V. – slabomyslný Faktická vládní politika – kníže Metternich Ancient regime

Jaro 1848 Svolání schůze pražského lidu na sobotní večer 11.3.1848 do Svatováclavských lázní Liberálové (A.P.Trojan) Radikálové (K.Sabina) Přijetí petice panovníkovi Redakce petice 29 členný výbor

Jaro 1848 Petice - odstranění roboty - rovnoprávnost ČJ a NJ - spojení zemí koruny české v jedno správní území - svoboda tisku, shromažďování, vyznání - doplnění sněmu - zřízení občanských gard - vypuštěno téma organizace práce a mzdy

Jaro 1848 13.3. – povstání ve Vídni 15.3. – Ferdinand V. slíbil ústavu V Čechách vznikají městské národní gardy, v Praze i akademická legie 27.3. – vyhýbavá odpověď na petici Novou petici podepsal i pražský purkrabí hrabě Stadion 8.4. – kabinetní list – příslib ústavy a její zásady

Jaro 1848 Svatováclavský výbor + guberniální komise (24 – lib.) rozšířeny na 100 členný Národní výbor Karel Havlíček – Národní noviny v Praze 5.4. Měšťanská beseda Psaní do Frankfurtu – Palacký – neúčast na přípravném výboru frankfurtského sněmu, proti velkoněmeckým snahám, Rakousko – záštita podunajských zemí

Jaro 1848 19.4. – stoupenci velkoněmecké myšlenky v Čechách Constitutioneller Verein 28.8. – sněm v Teplicích – rozdělení českých zemí dle národnostního principu a připojení k Německu

Jaro 1848 Slovanský sjezd 2. až 12.6. – Slované z monarchie 3 sekce – čsl., pol.-rusín., jihoslov. Manifest k evropským národům (Palacký; Libelt, Zach, Bakunin)

Jaro 1848 Květen – odchod Stadiona, do čela zemské vlády zemský prezident hrabě Leo Thun Zemský vojenský velitel Alfred Windischgrätz 7.6. – přehlídka 8.6. – děla na Vyšehrad 12.6. Povstání; bombardování Prahy 17.6. – kapitulace, stav obležení, vyšetřovací komise

Léto a podzim 1848 22.7. – ústavodárný sněm ve Vídni 7.9. – zákon o zrušení za náhradu; rovněž zrušení vrchnostenských práv 23.7. – Custozza – rakouská armáda vedená Radeckým poráží armádu sardinského krále Karla Alberta – Rakušané upevňují své mocenské pozice na severu Itálie 11.9. – chorvatský bán Jelačič – útok proti Uhrám

Léto a podzim 1848 6.10. – povstání ve Vídni – zabit i min. války gen. Latour Císařský dvůr přesidluje do Olomouce Sněm přeložen do Kroměříže 31.10. - Windischgrätz dobyl Vídeň 24.11. - nová vláda v čele s Felixem Schwartzenbergem (švagr W.) 2.12. - na trůn 18-letý Franz Josef

1849 Spolek Lípa slovanská Z ústavního výboru odstoupil Palacký, nebyla přijata jeho federalistická koncepce Návrh ústavy připraven, ale 7.3. sněm rozehnán

Oktrojovaná ústava Císařským nařízením vyhlášená ústava – 4.3. Platnost pro celou říši, obnovení absolutistické moci císaře a ústředních úřadů Zákonodárná moc téměř výhradně v rukách panovníka, říšský sněm - podružné postavení

Oktrojovaná ústava Říše centralisticky ovládána z Vídně Nebylo odvoláno zrušení roboty Zákon ze 7.9.1848 potvrzen císařským patentem Vyvazovací komise

1849 Únor – bitva u Kápolny- povstalci vytlačeni Windischgrätzovými jednotkami za Tisu Srpen - porážka povstání v Uhrách

1849 Májové spiknutí V noci z 9. na10.5. spiklenci zatčeni Výjimečný stav nad Prahou až do srpna 1853 1850 soud 1853- amnestie – císařská svatba Karel Sabina a Emanuel Arnold a další propuštěni až 1857