Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů Praha 15. května 2008. Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha

CHARAKTERISTIKA LEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ PODLE ČSN 73 0540-07: - plošná hmotnost vrstev od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě do 100 kg/m2 dřevěné obvodové konstrukce, stěny s vnitřními dodatečnými tepelnými izolacemi - smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní

Lehké obvodové pláště

Lehké obvodové pláště

Boletické panely

Lodžiové stěny

TEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY ČSN 73 0540:07 nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor vnitřního povrchu součinitel prostupu tepla konstrukce difúze a kondenzace vodní páry tepelná setrvačnost v zimním a letním období průvzdušnost spár a netěsností obvodového pláště budovy prostup tepla obvodovým pláštěm budovy

Vývoj požadavků na tepelné odpory konstrukcí podle ČSN 73 0540

SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA LOP smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní otvoru o poměrné ploše: - fw = Aw/A .. pro fw ≤ 0,5 → U = 0,3 +1,4 fw - fw = Aw/A .. pro fw ≥ 0,5 → U = 0,7 +0,6 fw Aw – plocha prosklené části A – celková plocha pláště

ZÁVISLOST UN na fw Aw A Aw/A UN 1 2 0,5 1,00 0,8 0,4 0,86 0,6 0,3 0,72 PRO Aw/A ≤ 0,5 Aw A Aw/A UN 1 2 0,5 1,00 0,8 0,4 0,86 0,6 0,3 0,72 0,2 0,58 0,1 0,44 0,05 0,37 0,30

ZÁVISLOST UN na fw Aw A Aw/A UN 1 2 0,5 1,00 1,2 0,6 1,06 1,4 0,7 1,12 PRO Aw/A ≥ 0,5 Aw A Aw/A UN 1 2 0,5 1,00 1,2 0,6 1,06 1,4 0,7 1,12 1,6 0,8 1,18 1,8 0,9 1,24 2,0 1,0 1,30

ZÁKLADNÍ KRITERIA NEJNIŽŠÍ VNITŘNÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA KONSTRUKCE Θsi ≥ Θsi,N = Θsi,cr + Δ Θsi TEPELNÝ ODPOR VRSTVY R = si / λi SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA U = 1/ (Ri + R + Re)

Součinitel prostupu tepla stanovený pro celou konstrukci „U“ odpovídá průměrné povrchové teplotě U = (θai – θsim)/Rsi . (θai – θe) nebo U = (1 – fRsim)/ Rsi fRsim je průměrný teplotní faktor vnitřního povrchu

PRŮMĚRNÝ TEPLOTNÍ FAKTOR VNITŘNÍHO POVRCHU fRsim = (θsi – θe)/ (θai – θe) θsi je průměrná vnitřní povrchová teplota θai – vnitřní výpočtová teplota θe – vnější výpočtová teplota

POŽADOVANÉ HODNOTY fRsim,CR

Požadavek ČSN 73 0540:07 Součinitel prostupu tepla LOP se stanovuje včetně vlivu rámů a nosných prvků tvořících tepelné mosty a tepelné vazby v sestavě.

TEPELNÝ ODPOR KONSTRUKCE R = Σ si/λi Λekv = a1. λ1 + a2. λ2 + .. Λekv = 0,998*0,04+0,002*175 = 0,390 W/mK

TEPLOTNÍ POLE DVOUROZMĚRNÉ TEPLOTNÍ POLE

Teplotní pole LOP zasklení sklem HM - Schüco řady FW 60+ HI Izoterma 10,7 °C Podklady fy STOPTERM

Teplotní pole LOP zasklení IZ trojsklem - Schüco řady FW 60+ HI Izoterma 10,7 °C Podklady fy STOPTERM

VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ LINEÁRNÍ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψk Ψk = L2D - Σ Uj.bj Uj je součinitel prostupu tepla L2D – lineární tepelná propustnost bj - rozměr konstrukce, kde dochází k dvourozměrnému vedení tepla

VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ BODOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA χj χ k = L3D - Σ Uj.Aj L3D = prostorová tepelná propustnost Aj = plocha konstrukce hodnocená prostorovým teplotním polem

POŽADAVKY ČSN 73 0540:07

STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI IZOLAČNÍCH SKEL ČSN EN 673 1/U = 1/he + 1/ht + 1/hi hi, he – součinitele přestupu tepla 1/ht = Σ 1/hs + Σdj.rj 1/hs = hr + hg hr – radiační vodivost hg – tepelná propustnost plynu

VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA OKEN Ag . Ug + At . Ut + lg . ψg UW = Ag + At Ug součinitel prostupu tepla zasklení Ut součinitel prostupu tepla rámů Ψg lineární činitel prostupu tepla tepelnými vazbami mezi zasklením a rámy

LINIOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψe = - 0,015 Ψoi = 0,05 Ψi = 0,05

Kladný lineární činitel prostupu tepla znamená, že prostup tepla stanovený přesnější metodou by byl o vypočtené množství tepla vyšší a zjednodušený výpočet tepelných ztrát bez zahrnutí tepelných vazeb mezi konstrukcemi by byl příliš optimistický. Záporný činitel prostupu tepla ukazuje na nižší prostup tepla oproti zjednodušenému výpočtu, který by byl při výpočtu zjednodušenou metodou na straně bezpečnosti.

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV TEPELNÁ SETRVAČNOST V ZIMNÍM OBDOBÍ TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ TEPELNÁ JÍMAVOST PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV TEPELNĚ AKUMULAČNÍ VLASTNOSTI POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY PŘI PŘERUŠENÍ VYTÁPĚNÍ Θr,opt = Θi + Θrp Θr,opt, = 38 – 52 °C Θr,min, = 32 °C MINIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU NA KONCI OTOPNÉ PŘESTÁVKY Θi,min = 17 °C

Tepelně akumulační vlastnosti

POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY MÍSTNOSTI

TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ OBJEKTY θi,max = 35 – 42 °C KANCELÁŘSKÉ OBJEKTY BEZ KLIMATIZACE θi,max = 35 – 45 °C BYTOVÉ STAVBY θi,max = 30 – 38 °C

HODNOCENÍ V LETNÍM OBDOBÍ Qmax = 193 W Δta,max :0.6 °C Qmax = 788 W Δta,max :5,7 °C TĚŽKÉ KONSTRUKCE LEHKÉ KONSTRUKCE

NEJVYŠŠÍ DENNÍ VZESTUP TEPLOTY

DIFÚZE VODNÍ PÁRY

STANOVENÍ OBLASTI KONDENZACE gk = 0 (DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE) gk < gv gk < 0,10 kg/m2 střechy,DTI gk < 0,50 kg/m2 stěny

ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍ SOUČINITEL SPÁROVÉ PRŮVZDUŠNOSTI VÝPLNĚ OTVORŮ ODDĚLUJÍCÍCH BYTY, SCHODIŠTĚ A ZÁDVEŘÍ OD VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ MUSÍ SPLŇOVAT POŽADAVEK iLV.104 < 0,85 [m3/(s.m.Pa0,67)] INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU V MÍSTNOSTECH nN = 0,50 h-1 obytné místnosti nN = 0,35 h-1 občanské budovy, ostatní místnosti obytných budov nN = 0,25 h-1 ostatní budovy

VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH se uskutečňuje INFILTRACÍ SPÁRAMI MEZI OKENNÍM RÁMEM A KŘÍDLEM POHYBEM VZDUCHU VYVOLANÝM VENTILAČNÍMI KOMÍNOVÝMI PRŮDUCHY VENTILAČNÍM ZAŘÍZENÍM PRACUJÍCÍM NA PRINCIPU NUCENÉ VÝMĚNY VZDUCHU TECHNICKÝMI ÚPRAVAMI OKEN (VĚTRACÍ ŠTĚRBINY, 4. POLOHA KLIKY)

ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCEMI A BUDOVOU PRŮVZDUŠNOST FUNKČNÍCH SPÁR OTVORŮ

PRŮVZDUŠNOST OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ BUDOV DOPORUČENÉ CELKOVÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU n50,N Větrání v budově n50,N (h-1) přirozené ≤ 4,5 nucené ≤ 1,5 nucené se zpětným získáváním tepla ≤ 1,0 nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláštně nízkou spotřebou tepla na vytápění ≤ 0,6

POŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHU

POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU VE ŠKOLÁCH

POŽADAVKY NA VÝMĚNU VZDUCHU 1) ČSN 73 0540:07 ……….. n = 0,3 – 0,5 1/h 2) ČSN EN 13 790 ……….. n = 0,5 1/h 3) WchVo 2002 ………. n = 0,8 1/h

VÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECH NEUŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,1 h-1 UŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,3 - 0,6 h-1 PRO HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV nmin = 0,5 h-1 PŘI VYŠŠÍCH VÝMĚNÁCH VZDUCHU SE DOPORUČUJE REALIZACE REKUPERACE TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU

VÝMĚNA VZDUCHU V BYTECH požadavek ČSN 73 0540:02 … n = 0,3 – 0,5 1/h Součinitel iLV (m3/m.s.Pa0,67) Délka okenních spár (m) Výměna vzduchu V (m3/h) Násobnost výměny 1/h 0,1 x 10-4 30,8 14,85 0,081 0,3 x 10-4 44,56 0,242 0,5 x 10-4 74,29 0,404 0,7 x 10-4 103,98 0,565 1,0 x 10-4 148,58 0,807 1,4 x 10-4 208,00 1,134

Výměny vzduchu v místnostech v závislosti na těsnosti budovy   Třída stínění Více než jedna exponovaná fasáda – těsnost budovy Jedna exponovaná fasáda těsnost budovy nízká střední vysoká Bez stínění 1,2 0,7 0,5 1,0 0,6 Průměrná 0,9 Významné stínění

HODNOCENÍ BUDOV Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE HODNOTÍ SE SPOTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ, CHLAZENÍ, KLIMATIZACI, OHŘEV TEPLÉ VODY, PROVOZ SPOTŘEBIČŮ A NA OSVĚTLENÍ

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES PODPOROVAT SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV SMĚRNICE STANOVUJE NÁSLEDUJÍCÍ POŽADAVKY: OBECNÝ RÁMEC METODY VÝPOČTU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV UPLATNĚNÍ POŽADAVKŮ MINIMALIZUJÍCÍCH ENERGETICKOU NÁROČNOST NOVÝCH BUDOV A BUDOV, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM VĚTŠÍ RENOVACE ENERGETICKOU CERTIFIKACI BUDOV PRAVIDELNOU INSPEKCI KOTLŮ A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ V BUDOVÁCH

POŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVY ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY NOVÉ BUDOVY SPLŇOVALY MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST BUDOV

NOVÉ BUDOVY U NOVÝCH BUDOV S CELKOVOU UŽITNOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 (cca 14 bytů à 72,0 m2) ZAJISTÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘED ZAHÁJENÍM VÝSTAVBY BYLY ZVAŽOVÁNY A VZATY V ÚVAHU TECHNICKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A EKONOMICKÉ MOŽNOSTI PROVEDITELNOSTI ALTERNATIVNÍCH SYSTÉMŮ JAKO JSOU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE CHP (KOGENERACE) DÁLKOVÉ NEBO BLOKOVÉ CHLAZENÍ TEPELNÁ ČERPADLA

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ BUDOVY ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY SE U BUDOV S CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 U KTERÝCH PROBÍHÁ VĚTŠÍ RENOVACE, SNÍŽILA ENERGETICKÁ NÁROČNOST S CÍLEM SPLNIT MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST, POKUD JE TO TECHNICKY, FUNKČNĚ A EKONOMICKY PROVEDITELNÉ

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI ČLENSKÉ STÁTY ZAJISTÍ, ABY BYL PŘI VÝSTAVBĚ, PRODEJI ČI PRONÁJMU BUDOV VLASTNÍKOVI NEBO NÁJEMCI PŘEDLOŽEN PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. PLATNOST PRŮKAZU NESMÍ PŘEKROČIT 10 ROKŮ

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI MUSÍ OBSAHOVAT REFERENČNÍ HODNOTY, JAKO JSOU PLATNÉ PRÁVNÍ POŽADAVKY A KRITERIA A UMOŽŇOVAT TAK SPOTŘEBITELŮM POROVNÁNÍ A POSOUZENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY. PRŮKAZ MUSÍ BÝT DOPLNĚN DOPORUČENÍMI NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI, KTERÉ JSOU EFEKTIVNÍ VZHLEDEM K VYNALOŽENÝM NÁKLADŮM

ZÁKON 406/2000 Sb. ve znění pozdějších úprav .. Zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví: některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce požadavky na ekodesign energetických spotřebičů pravidla na účinnost užití energie požadavky na energetickou náročnost budov

ZÁKON 406/2000 Sb. Energetická náročnost budovy u existujících staveb je množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a na osvětlení.

ZÁKON 406/2000 Sb. §6a Stavebník, vlastník budovy musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. Požadavky na energetickou náročnost budovy podle §6a odst. 1 zák. jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená podle § 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. Energetická náročnost referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5. Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. Při nesplnění požadavků podle odst. 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň.

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. Porovnávací ukazatele jsou splněny, když budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že: stavební konstrukce a jejich styky splňují požadavek na tepelný odpor a nemožnost kondenzace vodní páry na jejich vnitřním povrchu .. mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a lineární či bodový činitel prostupu tepla uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou průvzdušnost

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy.

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. Porovnávací ukazatele jsou splněny když technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace zajistí: Požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí Dodávku energie s požadovanou energetickou účinností Požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení Nízkou energetickou náročnost budovy

Hodnocení podle vyhlášky MPO ČR

Metoda stanovení energetické náročnosti budovy Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody, a osvětlení při jejich standardizovaném užívání Bilanční hodnocení se provádí nejlépe intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím .. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů

Průkaz energetické náročnosti budovy Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2 Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy Protokol obsahuje vždy: a) Identifikační údaje budovy, kterými jsou: údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo parcely na které budova stojí údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku b) Typ budovy c) Užití energie v budově

Průkaz energetické náročnosti budovy d) Technické údaje budovy, kterými jsou: popis objemů a ploch budovy tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy základní vlastnosti energetických systémů budovy dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy celková energetická náročnost hodnocené budovy referenční hodnoty vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy e) energetickou bilanci budovy f) Výsledky posouzení proveditelnosti alternativních zdrojů energie g) Doporučená opatření: - modernizace opatření ve stavební části - opatření na zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení budovy - klasifikační třídu energetické náročnosti budovy po provedení doporučených opatření h) Dobu platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat PENB

Průkaz energetické náročnosti budovy TŘÍDA ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI SLOVNÍ VYJÁDŘENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY A MIMOŘÁDNĚ ÚSPORNÁ B ÚSPORNÁ C VYHOVUJÍCÍ D NEVYHOVUJÍCÍ E NEHOSPODÁRNÁ F VELMI NEHOSPODÁRNÁ G MIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ

POŽADOVANÉ HODNOTY v kWh/m2,a DRUH BUDOVY A B C D E F G rodinný dům < 51 51 - 97 98 - 142 143 - 191 192 - 240 241 - 286 < 286 bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 - 205 206 - 245 < 245 hotel a restaurace < 102 102 - 200 201 - 294 295 - 389 390 - 488 489 - 590 < 590 administrativní < 62 62 -123 124 - 179 180 - 236 237 - 293 294 - 345 < 345 nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 - 415 416 - 520 521 - 625 < 625 školní budovy < 47 47 - 89 90 - 130 131 - 174 175 - 220 221 - 265 < 265 sportovní zařízení < 53 53 - 102 103 - 145 146 - 194 195 - 245 246 - 297 < 297 obchodní budovy < 67 67 - 121 122 - 183 184 - 241 242 - 300 301 - 362 < 362

BUDOVY S LOP přerušované vytápění řízené větrání Vstupy energetického hodnocení přerušované vytápění řízené větrání chlazení a klimatizace provoz spotřebičů vyšší spotřeba na osvětlení nižší spotřeba TV solární zisky v topném období zisky od osob a spotřebičů

Energetické hodnocení budov s LOP Administrativní budova: - vytápění ………………… 116 kWh/m2 - ohřev TV ……………….. 12 kWh/m2 - chlazení a klimatizace … 42 kWh/m2 - osvětlení ……………….. 22 kWh/m2 Celková přípustná hodnota 179 kWh/m2 Přepočet podle denostupňové metody: E = 116 kWh/m2 → Q = 54 W → U prům = 0,9 – 1,3 W/m2K

Provádění LOP

Provádění LOP

Provádění LOP

Závady LOP Měření fy STOPTERM

Závady LOP Měření fy STOPTERM

Závady LOP Měření fy STOPTERM

DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Jaroslav Šafránek,CSc Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha safranek@csias.cz