Financování rozvojových projektů obcí a měst: hlavní motor meziobecní spolupráce v ČR Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra práva a veřejné správy, VŠFS Praha Katedra regionálních studií, VŠE Praha

Modely meziobecní spolupráce  Různý stupeň a intenzita spolupráce mezi obcemi ◦ Neformální charakter ◦ Institucionalizovaná spolupráce, vlastní management  Forma spolupráce dle cílů ◦ Jednoúčelová spolupráce ◦ Asociativní typ spolupráce ◦ Alianční, spolkový typ spolupráce  Vliv charakteru spolupráce na financování spolupráce! 2

Modely meziobecní spolupráce v ČR  Jednoúčelová spolupráce ◦ Mikroregiony  Asociativní typ spolupráce ◦ Svazek obcí údolí Desné, Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné, Svazek obcí Bez Hranic (Mšec, Řevničov aj. obce) aj. ◦ Společné řízení sociálních a zdravotních služeb (poličská nemocnice, Vápenná aj.)  Spolkový typ spolupráce ◦ MAS 3

Finanční zdroje meziobecní spolupráce  Vlastní zdroje ◦ Členské příspěvky ◦ Příjmy z vlastní činnosti ◦ Příjmy z úroků ◦ Příjmy z pronájmu majetku  Cizí zdroje ◦ Neinvestiční dotace od obcí, měst, krajů ◦ Dotace ze SR ◦ Leader ◦ SF (podpora spolupráce ze strany EU) ◦ Sponzoring ◦ Dotace do nadací a nadačních fondů 4

Členské příspěvky  Význam a velikost členských příspěvků u MR a MAS  Výše členských příspěvků různorodá ◦ od 1000 Kč k 300 mil. Kč., střední hodnota 102 tis. Kč.  Příspěvek na obec, příspěvek dle počtu obyvatel v členských obcích (např. 5 tis. Kč na obec, 3kč/obyv. MR)  Kombinace počtu obyvatel obce a pevné částky dle druhu subjektu (například pět set korun pro fyzické osoby, jeden tisíc korun pro obec plus tři koruny na obyvatele)  Význam členských příspěvků  Specifika MAS 5

Porovnání financování MR a MAS  Určování výše členských příspěvků Mikroregiony:  procentní podíl obcí,  rozdělení nákladů podle počtu obyvatel,  jednorázový příspěvek (při vstupu či dle potřeby),  dohodou členských obcí,  jedna část ČP je určována podle počtu obyvatel a druhá je stejně vysoká pro všechny obce.  Místní akční skupiny :  Obec platí ČP dle aktuálního počtu obyvatel (buď v Kč/obyvatele, nebo fixní částku dle velikostní kategorie obce ),  zemědělci dle výměry obdělávané plochy,  ostatní osoby různou výši fixní částky (např. právnické osoby platí více než fyzické či neziskové organizace),  jednorázový vklad člena (např. při vstupu do MAS),  dohodou členů. 6

Bilance příjmů a výdajů  Význam vlastních zdrojů  Velmi limitovaná finanční autonomie, žádná fiskální autonomie  Posílení spolupráce může produkovat další zdroje – z vlastního podnikání, omezené RUD  Rozvojové aktivity jsou hrazeny z cizích zdrojů nebo majetku získaného v minulosti  Dotace: struktura jiná v každém svazku dle potřeb a úspěšnosti řešení projektů  Kumulace majetku (finančních prostředků) na budoucí rozvoj či potřeby  Využití modelu PPP 7

Financování spolupráce obcí: hlavní cíl a zájem  Finanční zdroje: cíl x nástroj spolupráce obcí  Sdílení výkonu služeb  Význam dotací pro zachování svazků  Koncept rozšiřování kompetencí a posilování spolupráce obcí x současný model spolupráce, soukromé právo  Potřeba detailní analýzy optimálního zajišťování veřejných služeb v území  Spolupráce obcí ve venkovském prostoru x ve spádových regionech 8

Přenos zkušeností ze zahraničí  Diferencované možnosti dle zemí, účelů a forem spolupráce i způsobů financování spolupráce obcí  Spolupráce obcí založená na rozpočtové (Švýcarsko) i fiskální spolupráci (poplatky, daně do rozpočtu svazku, vedle poplatků do obcí, regionů, státu, výše a rozsah u každého svazku jiný - Francie)  Francie ◦ Příjmy z podnikatelské činnosti firem a živnostníků (daň z nem. Zůstává na jednotl. obcích) (40% příjmů svazků) ◦ Daňové příjmy domácností ◦ 4 typy dotací státu (30 % příjmů svazků) ◦ Dotace na podporu bydlení ◦ Dotace regionu ◦ Místní produkty ◦ Poplatek za odpad domácností ◦ Přebytek z hospodaření předešlých let  Chybějící fiskální autonomie, specifika daňového systém 9

DĚKUJI ZA POZORNOST 10