Informační služby budoucnosti a role knihoven Richard Papík Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze Richard.Papik@ff.cuni.cz http://www.linkedin.com/in/papik http://www.facebook.com/richard.papik Kroměříž, duben 2014

Abstrakt / obsah příspěvku Informační společnost a její negativa a pozitiva. Měnící se role informačních institucí a knihoven, změna potřeb uživatelů, změny informačního chování. Schopnost přežít, ale schopnost "zůstat svůj" na straně uživatelů i na straně informačních institucí a informačních profesionálů. Jsme schopni predikovat informační společnost a informační služby spojené s knihovnami, stejně tak informační profesi nebo chování uživatelů? Vymezení klíčových problémových úkolů a otázek. 

„Budoucnost není již tím, čím bývala.“ The future isn’t what it used to be. Paul Valéry (1871-1945)

Čím začít?

Prezident Barack Obama:

Technologické vlivy 80. a 90. léta 20. století – technologie, zejména ICT 90.léta a počátek 21. století – doba nevídaného rozmachu tzv. distribuovaných informačních systémů se zdrojovou základnou hypertextově orientované formy (WWW) převládají z textového prostoru do prostoru dalších multimediálních forem, text mining, vizualizace informací, nové typy značkovacích jazyků => pomalá cesta k sémantickému webu …

Inspirace strukturou od EBM (evidence-based medicine, tj Inspirace strukturou od EBM (evidence-based medicine, tj. medicíny založené na důkazech)? Pull: fáze „časných služeb“ Push: fáze „současných služeb“ Prompt: fáze „budoucích služeb“ -- ? Pozn.: táhnout - tlačit - okamžitě

4 klíčové faktory Lidé Nabídka, program, obsah služeb Místo Partneři knihovny / knihoven

Informační cyklus a jeho změny

Novinář: „První otázka na tělo – knihovny a internet Novinář: „První otázka na tělo – knihovny a internet. Nemyslíte se, že v dnešní době mají knihovny v podstatě odzvoněno?“ Na tuto otázku se mě ptá poměrně dost lidí – většinou mi ukáží elektronickou čtečku se slovy „na co bych chodil do knihovny, když tu mám všechno, co potřebuji?“ Čtečka je skvělým fenoménem, ale stále jen nástrojem ke čtení a archivování některých knih. Knihovnu samu o sobě jako instituci ale nenahradí. Aniž bychom popírali nebo odsuzovali fondy tištěných dokumentů, knihovny čeká a vlastně už zasáhla velká změna – budou trochu jiné, hodně digitální. Ale také zůstanou komunitní a další sociální role knihoven. Lidé se chtějí přece někde scházet. Národní knihovna má navíc funkci jakési „paměti národa“ nejenom z titulu své konzervační role, ale i díky některým aktivitám vyvíjeným v oblasti digitálních fondů a digitálních knihoven. Řekl bych, že obliba knihoven paradoxně roste. 

Názory z diskuze pod článkem To mate pravdu. Taky byste mel pravdepodobne pravdu, ze vetsina lidi za svuj zivot neprecetla vic nez 100 knih. A presto knihovny nezanikly :-)

Knihovny ceka temna budoucnost celé vlákno Dobry den, ja jsem na rozdil od Vas pesimista, ci realista: tj. knihovny to maji spocitane. Paradoxne, cim vice se budou otevirat svetu (a digitalizovat), tim vice obsahu budou poskytovat zdarma online (u volnych del) a zbytek si uzivatele ukradnou a umisti volne na netu (proc chodit do knihovny, kdyz si to lze stahnout treba z uloz.to?). Misto setkavani je fajn, ale na to jsou knihovny prilis uzavrene (taky prochazite pri vstupu do knihovny overenim totoznosti? muzete si s knihou sednout u kafe? muzete vubec mluvit nebo jsou vsude jen cedulky ze mate byt zticha...?) Kazda hospoda vam jako misto setkani poslouzi mnohem lepe. A tak bych mohl pokracovat dale. Je to cele samozrejme skoda, ale vyvoj jde dal.

… ale ne, knihovny čeká dobrá budoucnost

Kvalifikace … ANO, ale … (žák i učitel v jednom) Témata digitální ekonomiky (Tapscott), potažmo informační společnosti, a jak reagovaly knihovny a informační profesionálové? Kvalifikace … ANO, ale … (žák i učitel v jednom) Digitalizace … ANO, není snad nikdo jiný … Virtualizace … ANO, přesun na plochu obrazovky Molekularizace … ANO, ale … Integrace a síťová orientace … ANO, úžasně Zánik mezičlánků … ANO a NE, tady to bolí … Konvergence … ANO, knihovny to umí Inovace … ANO, ale … být i svůj Role zákazníka … ANO, ale … „čtenář“ se vrací Bezprostřednost … ANO, ale … Globalizace … ANO, ale také kulturní dědictví místa (mysli globálně, jednej lokálně) Nerovnost … ANO, knihovny jsou mezi prvními, kdo pomáhají odstraňovat (digital divide, gap) … tak proč stahovat kalhoty daleko před brodem?!

Na závěr? ?! http://www.youtube.com/watch?v=jZkHpNnXLB0 Osobní poznámka: po zhlédnutí této šestiminutové projekce ;-) a  si znovu čtu autory Alvina Tofflera a zároveň George Orwella.

Čtení snižuje stres o 60 procent, zjistili vědci Čtení snižuje stres o 60 procent, zjistili vědci. Zvyšuje naši sebeúctu a zahání deprese. National Reading Campaign v Torontu na to šla poněkud vědečtěji a společně s CBC Books zkoumala, na co konkrétně má u člověka čtení vliv. V dnešní době vyhrává první faktor – čtení po šesti minutách zredukuje stres o 60%.

Děkuji za pozornost Richard.Papik@ff.cuni.cz http://www.linkedin.com/in/papik http://www.facebook.com/richard.papik