PF UK, Možné změny SZP, implikace pro české zemědělství a venkov – jak je naše zemědělství multifunkční? Doucha, T. (VÚZE Praha) 1.Očekávané/možné změny SZP po roce 2008 a 2013 – implikace pro české zemědělství a venkov 2.Klíčový problém českého zemědělství – struktura farem versus Evropský model zemědělství 3.Jak je naše zemědělství v současnosti multifunkční?

PF UK, Možné změny SZP – hnací síly změn Health Check Účinnost podpor = cílení podpor Tržní orientace zemědělců Řízení rizik Výzvy: bio-energetika, klimatické změny, voda, biodiverzita, WTO Reflexion Paper Rozpočtová omezení – účinnost výdajů Evropa bez bariér Energetická soběstačnost EU Regionální vyváženost

PF UK, Pragmaticko-liberální pozice ČR ke změnám SZP – nutné diskuse z hlediska „general equilibrium“ („komu slouží“)  Zachování potravinové bezpečnosti 80 – 85 % (x práh potravinové bezpečnosti)  Zabránit dalšímu poklesu (produkčního)rozměru zemědělství pro ochranu spotřebitele (rizika vyšších spotřebitelských cen) (x jednotný trh EU)  Minimalizovat re-nacionalizaci SZP  Nediskriminovat farmy podle jejich velikosti (x koncept multifunkčnosti- Evropský model zemědělství)

PF UK, HEALTH CHECK – možné změny SZP po 2008  Přímé platby, jejich degresivita a modulace = převod zdrojů z Pilíře I do Pilíře II (rozvoj venkova) – APS nesouhlas s návrhy EK  Zjednodušení cross compliance simplification – ano (2009 – 2011)  Re-definice LFA – velmi citlivá otázka (50 % současných LFA ohroženo)  Agro-environmentální otázky a rozvoj venkova (zatím slabě prezentovány v Health Check) – žádná pozice

PF UK, Možné změny SZP po 2013  Pilíř I •Zachování „32 %“ •Snížení  %  Absolutně, např. o 10 % •Zrušení (postupně do 2020)  Jak využít „vyšetřené“ zdroje generované •Modulací přímých plateb •Degresivitou přímých plateb?  Zavedení Pilíře III jen pro vlastní rozvoj venkova? Provázání s ostatními strukturálními podporami (např. Kohezní fond)

PF UK, Současná struktura farem v ČR a její projevy  Extrémní duální struktura: 5 % farem = 75 % půdy. Rodinné farmy 13 % půdy, kolektivní farmy (družstva a a.s.) 45 % půdy, velké individuální farmy vč. s.r.o 42 % půdy. Existence farem bez půdy (prasata, drůbež, jatečný skot)  Přes 75 % půdy v podnicích s „byznys“ orientací, zbytek půdy v podnicích s orientací na „trvalou udržitelnost“  V průměru kolem 85 % půdy na farmách pronajato. Vlastnictví půdy rozdrobeno, značná část vlastníků mimo zemědělství a venkov  Celkové důsledky: •Asi 1900 největších podniků (z ) realizuje naprostou většinu podpor •Slabé internalizační efekty •Prosakování podpor mimo zemědělství a venkov •Velké rozdíly v ekonomické situaci podniků

PF UK,

3. Jak je na tom současné české zemědělství s úrovní své multifunkčnosti? •3 osy/dimenze multifunkčnosti  Osa I: Economická efektivnost, životaschopnost  Osa II: Vztah k životnímu prostředí (účast v agro-environmentálních programech apod.  Osa III: Vztah k rozvoji venkova (zaměstnanost, diverzifikace apod.) •Otázka: které kategorie farem jsou více multifunkční, tedy které produkují více veřejného zboží?  cílení opatření politiky

PF UK,

Závěry •Cílení opatření politiky je nezbytné, abychom: –jsme se vyvarovali překompenzování –jsme snížili prosakování podpor mimo zemědělství a venkov –orientovali podpory na ty kategorie podniků, které mají ochotu a schopnost produkovat více veřejného zboží •Zemědělské podniky jako byznys jednotky x zemědělské (venkovské) domácnosti jako koneční příjemci podpor pro zlepšení kvality života na venkově – jak řešit tento problém ve specifických českých podmínkách?

PF UK, DĚDUJI ZA POZORNOST