TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Teorie kyselin a zásad.
Advertisements

CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH I
Teorie kyselin a zásad Výpočty pH
PH Vypočítejte pH roztoku kyseliny chlorovodíkové o látkové koncentraci 0,01 mol.dm-3. Řešení: –    úplná disociace HCl + H2O  H3O+ + Cl- –    z reakční.
Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/CH18/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Určování pH roztoku.
Kyselost a zásaditost látek
opakování učiva chemie 8.ročníku
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Autor: Mgr. Ilona Sadílková Materiál: VY_52_INOVACE_PV18.03 Téma: Neutralizace Číslo.
Kyseliny a zásady.
CHEMICKÉ REAKCE.
Chemické výpočty – část 2
Kyselost a zásaditost vodných roztoků
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
Elektrochemie.
Brönstedovo-Lowryho pojetí kyselin a zásad
Elektronový pár, chemická vazba, molekuly
NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK.
Soli Při vyslovení slova sůl se každému z nás vybaví kuchyňská sůl - chlorid sodný NaCl. V chemii jsou však soli velkou skupinou látek a chlorid sodný.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_ 41.
Teorie kyselin a zásad.
Acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad) pH - definice silné a slabé kyseliny a zásady, výpočet pH soli slabých kyselin a zásad, hydrolýza, výpočet.
Acidobazické reakce (učebnice str. 110 – 124)
Síla kyselin a zásad.
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
PROTOLYTICKÉ REAKCE.
Chemické rovnováhy ve vodách
Rovnovážné stavy.
Kyseliny Ing. Jarmila Kirvejová.
XIII. TYPY CHEMICKÝCH REAKCÍ
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
Neutralizace Vznik solí
ZÁSADY_OBECNÝ NÁHLED CH_108_Zásady_Obecný náhled Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace.
XI. KYSELINY a ZÁSADY Pozn.: Jen stručně, podrobnosti jsou v učebnicích chemie.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_ 40.
Rovnovážné stavy.
Vznik solí Soli vznikají reakcemi různých látek:
Protolytické reakce.
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
16.1 Vím, co je pH, znám podstatu neutralizace.
Kyseliny a zásady – Arrheniova teorie
CHEMICKÁ VAZBA řešení molekulách Soudržná síla mezi atomy v ………………..
VLASTNOSTI ACIDOBAZICKÝCH INDIKÁTORŮ
Kyselost a zásaditost vodných roztoků
Acidobazické indikátory
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
HYDROXIDY VY_32_INOVACE_19 - HYDROXIDY.
Acidobazické reakce CH-4 Chemické reakce a děje, DUM č. 9
Neutralizace.
Protolytické děje.
PaedDr. Ivana Töpferová
CHEMICKÁ ROVNOVÁHA V ACIDOBAZICKÝCH ZVRATNÝCH REAKCÍCH II
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
Kyselost a zásaditost vodných roztoků
Chemické výpočty RZ
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Chemie 9. roč.
A CIDOBAZICKÉ VLASTNOSTI ROZTOKŮ RNDr. Marta Najbertová.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_04-19 Název školy Střední průmyslová škola stavební, Resslova 2, České Budějovice AutorIng.
ZŠ Benešov, Jiráskova 888 CHEMIE Měření kyselosti a zásaditosti roztoků Mgr. Jitka Říhová.
Kyselé a zásadité roztoky, pH stupnice
Neutralizace Vznik solí
Oxidy a jejich chemické vlastnosti
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Chemické sloučeniny Autor: Mgr. Iva Hirschová
Roztoky - elektrolyty.
Měření pH VY_32_INOVACE_29_591
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
Chemická sloučenina, molekula, chemická vazba
Transkript prezentace:

TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH

Teorie kyselin a zásad 1. Arrheniova teorie: Kyselina – látka schopná odštěpit proton H+ Zásada - látka schopná odštěpit skupinu OH- jednoduché, názorné, ale platí jen ve vodných roztocích 2. Brönsted – Lowryho teorie Kyselina – částice (molekula, ion) schopné odštěpovat proton Zásada – částice (molekula, ion) schopné proton vázat 3. Lewisova teorie – vychází z elektronové struktury Kyseliny – látky mající volný orbital, který mohou zaplnit sdílením volného elektronového páru jiného atomu Zásady – látky mající volný elektronový pár

reagují jako kyseliny nebo zásady podle prostředí Amfoterní částice reagují jako kyseliny nebo zásady podle prostředí H2O, NH3, HSO4-, HCO3- H2O → H+ + OH- H2O + H+→H3O+ NH3 → H+ + NH2- NH3 + H+ → NH4+

Vznik kyselin a hydroxidů – reakcí oxidu a vody oxidy kyselinotvorné elektronegativita (vlastnost atomu přitahovat vazebné elektrony) těchto prvků v oxidech >2 př. S – 2,4 (CO2 + H2O → H2CO3) oxidy zásadotvorné jen kovy, elektronegativita prvků kolem 1 př. Ca – 1 (CaO + H2O → Ca(OH)2)

rozklad molekuly na ionty DISOCIACE rozklad molekuly na ionty Disociace kyseliny    HCl     ==> H+ + Cl- Disociace zásady     NaOH ==> Na+ + OH- Disociace soli           NaCl ==> Na+ + Cl- Úplná disociace - dochází k ní u silných kyselin, silných zásad a solí (s kationtem silné zásady a aniontem silné kyseliny). Každá molekula přítomná v roztoku podléhá rozkladu. Částečná disociace - jak už název napovídá, k disociaci dochází pouze u části molekul přítomných v roztoku. Míru disociace určuje disociační stupeň (poměr počtu disociovaných molekul látky k jejich celkovému počtu ve vodném roztoku)

disociace kyseliny: disociace zásady: HCl + H2O ↔ H3O+ + Cl- NH3 + H2O ↔ NH4+ + OH- Rovnovážná konstanta Kc = [Cl-]r. [H3O+]r [HCl]r . [H2O]r Disociační konstanta kyseliny KA = [Cl-]r. [H3O+]r [HCl]r Podobně disociační konstanta zásady KB Hodnoty disociačních konstant jsou tabelovány a slouží k posouzení síly kyseliny či zásady (čím větší tím silnější)

NEUTRALIZACE Chemická reakce kyseliny se zásadou, při které vzniká voda a sůl - Vzniklé produkty jsou pH neutrální. Tato reakce je doprovázena změnou pH původních látek, někdy bývá provázena i barevnými změnami.

Kyseliny, hydroxidy a soli jsou v roztoku disociovány - skutečný mechanismus reakce je: HCl + H2O → H3O+ + Cl- (voda se chová jako zásada – přijala H) NaOH → Na+ + OH- NaCl → Na+ + Cl- přesnější zápis celé (iontové) reakce: H3O+ + Cl- + Na+ + OH- → Na+ + Cl- + 2 H2O vynecháme – li ionty, které se v reakci nemění, dostaneme: H3O+ + OH- → 2 H2O HCl + NaOH → NaCl + H2O

Mechanismus neutralizace ve vodném roztoku spočívá ve slučovaní kationtů H3O+ a hydroxidových aniontů OH- na molekuly vody H2O neutrální roztok – látkové koncentrace iontů H3O+ a OH- mají stejnou hodnotu c (H3O+) = c (OH-) kyselý c (H3O+) > c (OH-) zásaditý c (H3O+) < c (OH-)

Kyselost a zásaditost - roztoky kyselé, neutrální a zásadité indikátory (ukazatelé): látky, které v přítomnosti kyselin mění svou barvu: lakmus, fenolftalein, metylčerveň, metyloranž… přesnější: stupnice pH s hodnotami 0 -14 pH metry, lakmusové papírky podstata kyselosti a zásaditosti: koncentrace vodíkových a hydroxidových iontů v roztoku - kyseliny silné a slabé Obecně pro kyslíkaté kyseliny: nejslabší jsou kyseliny, v jejichž molekulách se shoduje počet atomů vodíku a kyslíku. Čím více je v molekule atomů kyslíku v porovnání s atomy vodíku, tím silnější je kyselina (slabá HClO, H4SiO4, H2CO3), silná H2SO4, HClO4 Silné zásady: NaOH a KOH, slabá NH4OH

pH – vodíkový exponent Vyjádření míry kyselosti (zásaditosti) roztoku –stupnice pH pH = - log [H3O+] záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů 0 7 14 kyselost zásaditost

Látka pH Kyselina v bateriích <1,0 Žaludeční šťávy 2,0 Citronová šťáva 2,4 Coca - cola 2,5 Ocet 2,9 Šťáva z pomeranče nebo jablka 3,5 Pivo 4,5 Káva 5,0 Čaj 5,5 Kyselý déšť < 5,6 Sliny onkologických pacientů 4,5–5,7 Mléko 6,5 Čistá voda 7,0 Sliny zdravého člověka 6,5–7,4 Krev 7,34–7,45 Mořská voda 8,0 Mýdlo 9,0–10,0 Čpavek pro domácí použití 11,5 Hašené vápno 12,5 Louh sodný pro domácí použití 13,5

Obrázky převzaty z internetu; tabulka s hodnotami pH ze stránek wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/PH